Zpět
Jiří Beran Díl 2/2

Nemoc se zneužívá k tomu, aby společnost ovládli určití lidé. Zdravý rozum je jako lord Voldemort, nesmí se o něm mluvit

Text 15.11.202147 min Přehrát

„Ti, kteří řídí opatření proti pandemii, nechtějí, aby to skončilo. Zalíbilo se jim, že mohou ovládat lidi. A dá se také diskutovat o tom, že tam mohou být i nějaké skryté ekonomické zájmy. Toto není jen epidemie lidí, kteří nejsou očkovaní, ale stejně tak epidemie očkovaných. A je potřeba o tom mluvit nahlas. Z ověřených dat vyplývá, že člověk, který covid prodělal, je třináctkrát lépe chráněn než člověk, který má dvě dávky vakcíny. A máme k dispozici desítky tisíc dávek preparátu, který velmi jednoduše pomohl vyléčit prezidenta Trumpa. Tento lék byl a je také dostupný pro všechny lidi, kteří na covid zemřeli, a já se ptám: Proč lidem, kteří nebyli očkováni a zemřeli na covid, někdo tyto účinné léčivé preparáty nenabídl? Nebo bylo záměrem, aby zemřeli, a ukázalo se, že nebyli očkováni, a monoklonální protilátky budeme dávat někomu jinému? Myslím, že tyto otázky by měli položit všichni příbuzní těch lidí, kteří jsou nám prezentování, jako že zemřelí na covid.“ To jsou hlavní myšlenky z minulého dílu rozhovoru s našim elitním epidemiologem a vakcinologem, profesorem Jiřím Beranem, kterého opět vítáme ve studiu.

Martina: Pane profesore, jako člověk, který z logiky své práce a zkušeností musí vlastně propagovat vakcinaci – chápete lidi, kteří se nenechají očkovat?

Jiří Beran: Chápu všechny, kteří nepatří do rizikové skupiny, protože si myslím, že když onemocnění prodělají, tak budou chráněni. Ale na druhou stranu nevyčítám nic nikomu z nerizikové skupiny, kdo se nechá naočkovat, protože je to jeho volba, a on to tak chce mít. Ale kde to nechápu, tak to je u lidí z rizikové skupiny. Nechápu člověka, který má tři, čtyři chronická onemocnění, je mu sedmdesát let, má nadváhu a nenechá se očkovat – to bych řekl, že je hazard.

Martina: A chápete, že někteří lidé dostali z těchto vakcín strach? A to proto, že cítí, že o nich nejsou dostatečně informováni? Stále se o nich hovoří, a ony také jsou, jako o experimentálních vakcínách, protože za sebou nemají třetí fázi testování. A navíc se lidé postupem času, kteří se nechali naočkovat třeba před rokem, dozví z rádia, že Astra Zeneca je problém, protože to u mladých žen způsobovalo potíže se srážlivostí krve. V poslední době jsme se zase dozvěděli, že u Moderny je problém, že mladí muži dostávají zánět srdečního svalu. Tak si logicky jako myslící člověk musím říct: „Co když se za chvíli dozvíme, že nějaké kontraindikace vyvolá i Pfeizer, a i další?“ Myslíte, že opravu víme dost? Jsme informovaní? A může někdo říct: „Stojí vám to za to, naočkujte se, nic se vám nestane“?

Jiří Beran: To je právě to, co myslím, že bychom tady měli dělat celou dobu. Máme u nás naočkováno asi 6 milionů lidí, ale tyto analýzy vůbec neděláme, vůbec nic u naočkovaných lidí nesledujeme, a to je obrovská chyba. Jako nežádoucí účinek je bráno i to, že daný člověk onemocní, a nám už tady po aplikaci dvou dávek vakcíny onemocněly tisíce lidí, a vůbec to není hlášeno jako nežádoucí účinky. Druhou věcí je, že se lidé musí instruovat o jednotlivých příznacích nežádoucích účinků. A třetí věc je to, že si tady pořád hrajeme na nějaké séroprevalenční studie, ale my bychom měli provést klinické studie dopadu vakcinace na populaci v tom smyslu, že se z očkované populace vezme náhodný vzorek, a u tohoto náhodného vzorku se budou opakovaně sledovat změny zdravotního stavu po dobu třeba následujících dvou let, abychom si mohli postupně vyhodnotit, zda jsou na tom vakcíny dobře, nebo špatně. My dnes ani nevíme, jestli lidé, u kterých lidí se prolomila imunita po dvou dávkách vakcíny, jestli to byli lidé, u kterých byl interval úzký, třítýdenní nebo čtyřtýdenní, nebo šesti až osmitýdenní. Osobně si myslím, že když byl interval mezi dávkami delší, tak to daným lidem muselo přinést daleko větší imunitu, a pro jejich imunitní systém to bylo daleko komfortnější než aplikace těchto dvou dávek. Čili je potřeba, aby se vše vyhodnocovalo. Ale nic z toho se u nás neděje, a to je škoda.

Mělo by se provádět sledování a vyhodnocování toho, co se děje s lidmi po aplikaci vakcíny proti covidu. To se ale nedělá.

Martina: Umíte si představit, že kdyby se v atmosféře, která tady je a která opravdu v tuto chvíli připomíná hon na čarodějnice, respektive hon na neočkované, a když tady není tendence zjišťovat tyto věci, jak jste právě řekl, není tady tendence dělat postvakcinační studie, opravdu zjistilo, že to má u některých lidí velice složité kontraindikace, tak že bychom se to vůbec dozvěděli?

Jiří Beran: Chodím k volbám, a nevolím politiky proto, aby mi tady ukazovali mrtvoly, ale volím je proto, aby pro mě něco udělali. A pořád věřím tomu, že toto politici udělají, a stále nechápu, proč by mi měl politik nějakým způsobem lhát. To prostě nechápu, pokud za tím není nějaký ekonomický zájem, ale doufám, že za tím žádný takovýto zájem není. Ale je potřeba, aby se všechny věci, které se dotýkají bezpečnosti vakcín, vyhodnocovaly. Já se pětadvacet, možná třicet let pohybuji ve vývoji nových vakcín, a nikdy nic není jednoznačné. Ve svém sledování mám osoby více jak dvacet let, a snažím se u nich po aplikaci vakcíny, která byla provedena někdy před osmnácti lety, vyhodnocovat jejich zdravotní stav. A myslím, že toto je v tuto chvíli potřeba dělat paralelně, na tom vůbec nic není. Dobře, o vakcíně nic nevíme, ale na druhou stranu je naší povinností informace získávat, a tím, že je budeme chtít získávat, ukážeme, že nám jde o dobro lidí.

Martina: Ale odpovědí je, že se tyto informace nevyhodnocují.

Jiří Beran: Myslím, že se nevyhodnocují. A pokud se vyhodnocují, tak se veřejně nepublikují.

Martina: A ani vy o nich nevíte, a vy nejste veřejnost, jste epidemiolog, vakcinolog.

Jiří Beran: Já jsem soukromá osoba.

Martina: Nevíte o nich?

Jiří Beran: Nevím.

Člověk, který proděl covid, je spolehlivě chráněn

Martina: Ministr Vojtěch před nedávnem prohlásil, že všichni, kdo prodělali covid, nebo mají dostatek protilátek, se mají nechat očkovat, a hotovo. Jak se díváte na tento přístup, když tady máme izraelskou studii, která ukazuje, že ten, kdo prodělal covid, je chráněn více? Co s lidmi, kteří mají opravdu vysoké protilátky, a přesto jsou tlačeni, třeba zaměstnavatelem, aby se nechali naočkovat? Uvědomuji si rozdíl mezi běžně zjištěnými protilátkami, a buněčnou imunitou na sliznici, ale přesto, jak se díváte na tento postup?

Jiří Beran: Myslím, že je to úplně špatně, protože jsem přesvědčen o tom, že každý, kdo prodělal covid, je v tuto chvíli chráněn natolik dobře, aby mu další onemocnění delta variantou nezpůsobilo závažnější průběh onemocnění. Vždy to uvádím na svém případu: covid jsem prodělal v březnu v roce 2020 v zahraničí, a v lednu letošního roku jsem měl britskou mutaci, která u mě měla přibližně tří, možná čtyřdenní průběh. Prostě si musíme zvyknout, že budeme prodělávat různé formy této infekce. Ale to, co mi na této diskusi strašně vadí, je to, že mi to připomíná jednání stavebních firem. Když se stavební firma dostane do skluzu, tak vymyslí nějaký problém, který hodí na investora, a řekne, že to je zcela neřešitelné. Ono to samozřejmě řešitelné je, ale daný člověk to samozřejmě vyřešit nemůže. A úplně stejné je to s tímto – my víme, že člověk, který covid prodělal, a je jedno, jestli měl pozitivní PCR, nebo měl poté protilátky v jakékoli výši, je spolehlivě chráněn.

Martina: I běžně zjistitelné protilátky?

Jiří Beran: I běžně zjistitelné protilátky jsou výrazem toho, že to daný člověk prodělal. Ve Velké Británii proběhla velká studie na deseti tisíci lidech, která ukázala, že tito lidé jsou chráněni minimálně stejně, jako očkovaní lidé.

Martina: Promiňte, že vás přerušuji, ale nejběžnější výmluvou ministerstva je, že protilátky, jako rovnocenné očkování, nejsou uznávány nikde v Evropě, a proto je u nás také uznávat nebudeme.

Jiří Beran: To je právě to, že se chovají jako stavební firma. Je úplně jedno, jaké jsou titry protilátek, daný člověk to prostě prodělal, a je jedno, jestli je to deset, dvacet nebo sto. Problém je jenom v tom, že když jich má člověk hodně, tak může dojít k vytváření takzvaných imunokomplexů, a daného člověka to může poškodit. A pokud mi někdo řekne: „Já nevím, jaký mám titr protilátek, nevím, jak bych ho mohl zjistit,“ tak říkám jednoduchý příklad: Víme, že každý z těch, kteří se nechali očkovat v klinické studii, a takových lidí je dnes třeba dvě stě tisíc, si po skončeném očkování vytvořil titry protilátek, a jejich průměrný titr je někde mezi 80 až 130, podle typu vakcíny. To znamená, že víme, jakou metodou, a víme, jak jsou tito lidé chráněni tímto titrem protilátek.

Tedy mohu říct: „Každý, kdo bude mít titr stejný jako očkovaní, nebo vyšší, tak je stejně chráněn jako očkovaní lidé.“ I když samozřejmě, člověk, který covid prodělal, je chráněn podstatně líp, protože nejenom že má protilátky proti povrchovému proteinu, ale má také protilátky, a stejně tak buněčnou imunitu proti tělu viru a jeho jednotlivým součástem. Takže toto je zavádějící diskuse, jenom aby se to odvedlo od problému. Zásadou je, že člověk, který prodělal covid v jakékoliv podobě, je velmi dobře chráněn vůči těžké formě covidu.

Lidem může velmi pomoct aplikace monoklonálních protilátek, protože označí virus v krvi, který je následně zničen

Martina: Vy jste, pane profesore, jestli tomu dobře rozumím, tak vy jste covid prodělal dvakrát, jednou klasický 19 a jednou britskou mutaci, takže jste se doposud neočkoval?

Jiří Beran: Neočkoval.

Martina: Pane profesore, může lidem, kteří prodělali covid, a mají třeba dostatek protilátek, očkování ublížit?

Jiří Beran: Když mají titr protilátek třeba kolem tisíce, nebo 400, 500, tak myslím, že aplikace záleží na tom, jak daleko je to od prodělání tohoto onemocnění. Ale viděl bych to za prvé jako zbytečné, a za druhé to vytvoří neskutečně velké množství cirkulujících protilátek, které se potom budou chtít navázat na antigen. A to se musí někde z těla vyloučit, nebo se to někde musí uložit, což je komplikované.

Martina: Mohou vzniknout nějaké autoimunitní problémy, jako třeba IgA glomerulonefrititidy, nebo něco podobného?

Jiří Beran: Myslím, že ne. Je to podobné, jako když někoho často očkujete proti tetanu. V takovém případě se může stát, že se vytváří imunokomplex protilátky s antigenem, který se uloží v ledvinách, a tam to zase musí být upraveno imunitním systémem, který ho vyloučí, a musí tam znovu dorůst buňky. A to samé ve střevě, nebo v dýchacím traktu. Podle mě je to tedy naprosto zbytečné, a jako stát bych si zaznamenal, kdo covid prodělal, jestli byl PCR pozitivní, nebo měl protilátky, a to by mi stačilo pro rozhodování.

Martina: Pane profesore, co o účinnosti vakcín vypovídá fakt, že v exemplárně proočkovaném Izraeli se zjišťuje, že lidé po dvou i třech dávkách opět najednou nemají protilátky?

Jiří Beran: Protože to musí prodělat. A protilátky jsou naprosto nepodstatné, důležité je, kolik lidí po očkování onemocní, a v jaké podobě.

Martina: Promiňte, ale řekl jste, že protilátky jsou nepodstatné. Ale teď jsme se bavili o tom, že jsou podstatné, tak se v tom musím zorientovat.

Jiří Beran: Jsou nepodstatné z hlediska prvotní ochrany. Na začátku se virus začíná množit v buňkách. A existují dvě řady buněk, první se jmenují přirození zabíječi, „natural killers“, které jsou schopny zničit buňku i s množícím se virem. A v našem organismu jsme schopni vytvořit další skupinu takovýchto buněk, kterým se říká cytotoxické T-lymfocyty, které dělají totéž. A teprve poté, kdy jsou překonány tyto dvě obrany, tak se virus uvolní do krve, a člověk začne mít horečku. A aby cirkulující virus v krvi mohl být zničen, musí být označen protilátkou, a v tu chvíli nastupuje imunitní systém, který se přešiftuje od tvorby buněčné imunity k tvorbě protilátek, a těmito protilátkami označí každý z virů. A jenom takto označená virová partikule může být fagocytována.

A to je obrovská výhoda monoklonálních protilátek, protože když na začátku, když virus zápasí s buněčnou imunitou, danému člověku nalijete do krve protilátky, které označují každý z virů, a na nic se nečeká, tak je člověk velmi brzy zachráněn. Ale z hlediska ochrany protilátky nehrají tak podstatnou roli, protože to jsou značkovači, kteří označují virus, aby se dostal z těla ven.

Vakcinace je významný zákrok do imunitního systému. Očkovat malé děti proti covidu je zbytečné, a šestnáctiletý člověk nemůže mít dostatek informací pro rozhodnutí.

Martina: Pane profesore, co si myslíte o očkování dětí, tuším už nad pět let, jak to schválili v Americe? Přijde vám to jako postup, který je pro děti bezpečný?

Jiří Beran: Je to naprosto zbytečné. Musíme opět vycházet z toho, kdo patří do rizikové skupiny, a proč očkovat děti, když do rizikové skupiny nepatří, a onemocnění u nich probíhá v podstatě velmi lehce? Takže mi to připadne naprosto zbytečné, a je lepší napřít veškerou činnost k tomu, aby se pracovalo s rizikovou skupinou, aby se proočkovala. A pokud není proočkována, tak aby se s ní pracovalo v přednemocniční péči. A děti jsou z tohoto pohledu naprosto nepodstatné.

Martina: A mladí? Protože u nás bylo schváleno, že děti od 16 let se mohou nechat očkovat bez souhlasu rodičů, třeba v obchodním centru, nebo na nádraží. Co si o tom myslíte?

Jiří Beran: Jednak si myslím, že vakcinace jako taková je určitě významný zákrok do imunitního systému, a je potřeba, aby o tom měl daný člověk dostatek informací, a nemyslím, že by se šestnáctiletý člověk mohl v takovéto záležitosti sám rozhodnout. A pokud to tak je, tak kdo se chce nechat očkovat, tak to nikomu nevymlouvám. Ale na druhou stranu to považuji za naprosto zbytečné, zbytné, a všechny tyto síly a prostředky bych upřel na přednemocniční péči o seniory, a na proočkování seniorní populace.

Martina: Pokud se nějaké takovéto dítě nechá naočkovat na nádraží, tak jaké máte povědomí o tom, jak to tam probíhá? Umím si představit, že tam nedochází k pohovoru, ani není k dispozici přístup do jeho karty. To znamená, že přijde šestnáctileté dítě s tím, že chce postoupit do slosování o chytrý telefon, což je také jedna z pobídkových složek, a teď mu někdo píchne třeba Modernu, o které se teď už ví, že je zejména pro mladé muže nebezpečná. V Izraeli stoupla úmrtí na zánět srdečního svalu. Takže bez znalosti toho, jestli dané dítě nemá třeba potíže se srážlivostí krve, nebo leukémii, případně poruchy krvetvorby, dostane jen tak, cestou z nádraží, tuto vakcínu. Nepřijde vám to jako už velmi nebezpečný krok? Tím mohou být přímo ohroženy naše děti.

Jiří Beran: Určitě nejsem zastáncem toho, aby se očkovalo někde na ulici, protože je to významný zásah do organismu, do imunitního systému, takže je potřeba daného člověka vyšetřit, vyptat se ho na základní údaje. Já to mám strukturováno přibližně do deseti otázek, od probíhajících onemocnění po různé léčby, a bez toho to prostě nejde, protože je to potřeba vyhodnotit individuálně. Během léta, když se mladým lidem dovolilo, aby se mohli očkovat, nebyl důvod, aby se to nedělalo tak, jak se to dělat má, tedy s vyhodnocením celého zdravotního stavu. Myslím tedy, že to není dobré. Očkování je velmi důležitým úkonem v ochraně i jiných infekcí, a toto tento úkon nesmírně devalvuje.

Většina mladých lidí dnes visí na sociálních sítích, kde je to uděláno tak, že se vám předkládá to, co chcete, a je vám neustále podsouváno to, čemu chcete věřit, takže ani nemají možnost nějakých relevantních informací. Rodiče mají lepší možnost získat více informací, a nejsou třeba tak závislí na sociálních sítích. Proto bych dítě určitě nenutil, ani bych jej nevedl k tomu, že se nesmí očkovat, ale určitě je potřeba, aby se o tom v dané rodině vedla diskuse. Když je takovému mladému člověku třeba 17 a půl, tak je jistě vyzrálejší, ale nemyslím, že šestnáctiletý člověk ví o všech rizicích, která mohou být spojena s aplikací jakékoli očkovací látky.

Omezování neočkovaných lidí je špatné a absurdní

Martina: Pane profesore, na neočkované se valí stále další restrikce. Mluví se i o tom, že bez očkování jim nebude třeba umožněno jít do práce. A titíž lidé, kteří takovéto zákazy plánují, mají stále ještě odvahu mluvit o tom, že je to dobrovolné očkování. Je to absurdní?

Jiří Beran: Je to strašně absurdní. Je to nepředstavitelné. Toto jsme si asi ani před pár měsíci ještě nemysleli. Když někdo řekne, že senioři starší 65 let nebudou smět do práce, nebudou smět nikam, a nakupovat jen ve vymezený čas, tak já říkám: „Dobře, já si doma zůstanu, budu si číst knížky. Ale běžte za mě zaplatit nájem za mou ordinaci, a zdravotní a sociální pojištění.“ Čili to má své ekonomické konsekvence, a lidé, i když jsou neočkováni, pořád přispívají odváděním daní a zdravotního a sociálního pojištění do systému zabezpečení tohoto státu, a představa, že je někde zavřeme, je naprosto iluzorní. Takto rozdělovat společnost mi nepřipadne dobré.

Lidé, kteří rozhodují o opatřeních proti covidu, se chovají jako zaměstnanci farmaceutické společnosti, která chce prodat co nejvíc vakcín. Stát se chová hůř, než prodejní šmejdi.

Martina: Ministr Vojtěch mluví o takzvané negativní motivaci, což už mi přijde jako skutečný newspeak. Je to v podstatě jenom jiný název pro vydírání, protože v okamžiku, kdy neočkovaní nemohou do restaurace, do divadla, na koncert nebo do kina, protože si automaticky k ceně oběda nebo lístku nechtějí přidat ještě stokoruny za test pro celou rodinu, tak se naplňuje to, co ještě před několika měsíci vehementně popírali, tedy že se rozhodli vytvořit občany druhé, a nižších kategorií.

Jiří Beran: Především si myslím, že se chovají jako zaměstnanci farmaceutické společnosti, která chce prodat co nejvíce vakcín. To je první moment, jak to cítím. V neděli si vždycky skočím do restaurace mezi své přátele, a tam jsem se dozvěděl, že běžný člověk to vidí tak, že se k nim stát chová hůř, než prodejní šmejdi. To znamená, že vás někam vyvezou a řeknou vám: „Kupte si to za tuto cenu. A když si to nekoupíte, tak běžte domů pěšky, a ještě nám tady zaplatíte oběd. A běžte pryč.“

My tady celou dobu bojujeme proti šmejdům, ale do vedení tohoto státu jsme si zvolili lidi, kteří se chovají úplně stejně. To znamená, že nás vydírají, někam nás odvezli a teď nám říkají: „Kup si to! A jestli si to nekoupíš, tak dopadneš špatně.“ Velmi trefné bylo to, co mi říkal Daniel Landa v souvislosti s tím, že mu to připomíná socialismus a komunismus. „Nech se očkovat!“ je stejné, jako když vám říkali: „Tato červená knížka ti nic neudělá, vezmi si ji s sebou, vyzkoušej ji. A když se ti nebude líbit, možná ji můžeš vrátit. Když budeš mít tuto knížku, tak můžeš do restaurace, tvoje děti mohou do školy.“ Řekl bych, že tyto metody vydírání vlády se vrací nazpátek do podoby nějaké diktatury, socialismu a komunismu, a řada z nás, kteří si tím prošli, je na to velmi citlivá. Řekl bych, že je to daleko za hranou, a nemělo by to tak být.

Martina: Tyto tendence tady byly už mnohem dřív, a covid umožnil tyto totalitní praktiky rozjet ve větší míře.

Jiří Beran: Určitě.

Vládnoucí skupina chce vyvolat ve společnosti konflikt mezi lidmi, kteří jsou očkováni, a kteří nikoli

Martina: Můžeme se bavit o těch nahoře, kteří mohou mít třeba nějaké své zájmy, nebo se mohou mýlit, ale na nás jejich omyly dopadají mnohem více, než když se mýlí třeba náš soused. Ale pojďme se podívat, jak se chovají naši spoluobčané: Stále častěji se stává, že se setkají přátelé, kdy jeden není očkován, a ostatní očkování jsou, a přesto řeknou: „Nepodám ti ruku, neobjímej mě, protože nejsi očkován.“ A já se ptám, je toto realistický přístup zodpovědného člověka, nebo by měl být z logiky věci očkovaný před neočkovaným v bezpečí?

Jiří Beran: Určitě. Kdyby vakcíny chránili i ve formě slizniční imunity, tak jsou samozřejmě tito lidé chráněni. Ale to je právě to, co jsem říkal, že se tady lidem slibovalo, že chráněni jsou, a teď se jim řekne, že chráněni nejsou, a oni jsou z toho tak vystresovaní, že nejsou ochotni nikomu podat ruku. Představte si, že dnes daleko častěji vidíme mladé lidi, kteří prodělali covid, a nestačila jim jedna dávka vakcíny, ale mají dvě, a celý den chodí v respirátoru.

Myslím, že je potřeba skutečně diferencovat a podívat se na to z hlediska zdravého rozumu. Vím, že zdravý rozum se tady používat nesmí, protože to skupina ústředního výboru odborníků zakazuje. Zdravý rozum je něco jako lord Voldemort, o kterém se nesmí mluvit. Ale z hlediska zdravého rozumu je u člověka, který prodělal covid, a je dvakrát oočkován, naprosto zbytečné, aby nosil respirátor.

Martina: Povězte mi, kdy se změnilo paradigma očkování a následného chování? Já jsem celé své proočkované dětství žila v domnění, že když jsem očkovaná proti dětské obrně, nebo tuberkulóze, tak přirozeným postojem je být v klidu, protože jsem před touto nemocí chráněna, alespoň do značné míry. Ale teď je paradigmatem nenávidět ty, kteří očkování nemají.

Jiří Beran: Myslím, že to souvisí s tím, že skupina lidí, která se v současné době snaží prosadit své názory, chce vyvolat konflikt ve společnosti, konflikt mezi lidmi, kteří jsou, nebo nejsou očkovaní. A důvod, proč se jim to ze začátku nedařilo, byla skutečnost, že tady byla nízká proočkovanost. Ale jakmile dosáhnete proočkovanosti přes padesát procent, tak už je tady většina, která bude chtít na menšinu více tlačit. Strašně mi vadí, když různí sociologové vyprávějí o různých věcech v souvislosti s očkováním, ale nikdo z nich nenašel odvahu udělat jednoznačný průzkum, ve kterém by se zeptal každého: Jsi očkován? Jsi očkován, protože tomu věříš? Nebo proto, že jsi chtěl mít klidný život a chtěl jsi zpět svůj život? A teprve tam by se ukázalo, jak lidé očkování vnímají. A to mi chybí. Takže pokud to někdo z nich uslyší, tak by měli zkusit takový výzkum udělat, a byli by překvapení z toho, jak málo lidí vakcíně věří, a kolik si nechalo vakcínu aplikovat proto, aby měli klidnější život a mohli cestovat.

Martina: V mém soukromém průzkumu čítajícím tak stovku lidí, jsem objevila tři kusy, které se bály nemoci a řekly si: „Vakcína by mě mohla ochránit, tak to udělám.“ Všichni ostatní chtěli zpátky svůj život.

Jiří Beran: Tak. „Dejte mi červenou knížku. S ní to budu mít jednodušší.“

Je nesmyslné utestovat děti a mladé lidi k smrti, a přitom se v přednemocniční péči nestarat o pozitivní lidi starší 60 let, takže u nich vzniká druhotný zápal plic, nebo trombolická nemoc

Martina: Pane profesore, mutace delta má dvaapůlkrát nižší počet hospitalizací, a devatenáctkrát nižší smrtnost než alfa mutace, tak čím to, že jsou nemocnice zase skoro plné? Alespoň to denně slyšíme ve zprávách.

Jiří Beran: To je samozřejmě tím, že toto onemocnění ještě neprodělalo tolik lidí. Obecně se uznává, že podle studie, kterou zmiňoval pan profesor Thon, přibližně polovina populace onemocnění prodělala, a druhá nikoliv, a v nemocnicích je to přibližně půl na půl mezi očkovanými a neočkovanými. Jak jsem říkal, každý, kdo covid neprodělal, ho musí prodělat, a pokud se s těmito lidmi nebude pracovat v přednemocniční péči, a nebude se myslet na tromboembolickou nemoc, na potlačení imunitního systému a zápal plic, tak budou nemocnice stále plné.

Martina: Pane profesore, opět probíhají úvahy o zavírání škol, o tom, že děti se opět budou učit online a že uděláme alespoň omezené lockdowny – myslíte, že jsme se vůbec nepoučili a budeme dělat stále stejná neúčinná opatření?

Jiří Beran: Nepoučili jsme se, nebo nechceme, aby se to zastavilo. Tím, že utestujeme děti k smrti, že jim zavřeme školy, a znemožníme jim výuku, nezměníme nic na tom, že u naší babičky, když bude pozitivní, a nikdo ji nepřijde zkontrolovat, vznikne druhotný zápal plic, nebo trombolická nemoc. To je špatně. To znamená, že musíme dělat cílená opatření do rizikové skupiny, a musíme se zaměřit na přednemocniční péči, abychom dosáhli toho, že tito lidé nebudou končit v nemocnici. A je jedno, jestli to budou dělat praktičtí lékaři, kteří musí dostat adekvátně zaplaceno, zdravotní pojišťovny musí těmto lékařům určitě velmi dobře zaplatit, nebo se musí vytvořit dohledová centra, která na tyto lidi budou dohlížet. To je daleko důležitější než trasovat mladé dvacetileté lidi.

Takže pokud někdo připraví jakýkoliv lockdown, tak ať si ho připraví a realizuje, ale probůh ať už začne něco dělat v přednemocniční péči. A pokud to začnou dělat paralelně, tak počty lidí, kteří proudí do nemocnic, budou klesat. Ale znovu říkám, souvisí to se základním principem, tedy s tím, co je příčina a co následek. Já říkám, že příčinou je nemoc a následkem je úmrtí. Ale oni říkají, že příčinou je virus a následkem je pozitivita, a na této pozitivitě končí, a dál už je to nezajímá.

Martina: Jak se díváte na aplikaci třetích, čtvrtých dávek vakcín, jak to nyní můžeme vidět u starších lidí, nebo plošně? To znamená, že se zjistí, že to příliš nezabralo, a tudíž dostaneme možnost jít se naočkovat potřetí, nebo počtvrté.

Jiří Beran: To je zásadní chyba a selhání států a vlád v tom, že na jedné straně jsou výrobci očkovacích látek, kteří vytvořili vakcínu proti originálnímu viru, který tady byl v létě roku 2020, a nyní máme, řekněme, čtvrtou, pátou mutaci, vůči které to chrání jenom zkříženě, tedy trošku. Státy by měly říct: „Dost. Vyviňte na současné mutace něco dalšího. Pomozte s tím.“ Proč výzkum nejde dál? Proč se další dávky neobjevují ve variantě, která by pokrývala třeba delta mutaci a podobně, nebo nějaké další mutace, které přijdou? Záleží to na tom, kterou část antigenu v organismu zobrazíte, a na tom je potřeba pracovat. Evropská komise selhala v tom, že na začátku nedokázala vakcíny získat, a nyní selhává v tom, že nedokáže otevřeně hovořit s výrobci vakcín o tom, aby všechny následující dávky přeočkování chránily proti novým mutacím. A to je obrovská chyba.

Covid je zneužíván lidmi, kteří chtějí ovládnout společnost

Martina: Myslíte, že je tady tendence, abychom už byli s proticovidovými opatřeními a s očkováním na věčné časy?

Jiří Beran: Já to pořád cítím tak, že covid je zneužíván, aby tato společnost byla ovládnuta určitými lidmi, a že to pořád zkoušejí. A to třeba tak, že vám řeknou, že musíte mít respirátor tam nebo onde. A pořád zkoušejí, co společnost vydrží – a nakonec se všechno skousne.

Martina: Dočetla jsem se, že senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS, a Alena Dernerová z klubu Starostů, požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřoval představitele české vlády, protože je podezírají ze zločinu proti lidskosti. Důvodem jsou vládní opatření, která podle nich zvýhodňují očkované proti koronaviru, a omezují neočkované. Přijde vám toto jako jedna z cest? Jako akt zoufalství?

Jiří Beran: Je to určitě akt zoufalství. Jde o to, aby se přemýšlelo o tom, jak se k tomu postaví konkrétní vláda, která má své ministry a odborníky, a jestli je tady skutečně pro lidi, a chce jim pomoci. Já mám v tuto chvíli u končícího ministra zdravotnictví pocit, že nám chce nesmírně znepříjemnit život. To považuji za strašně špatné, jestliže se takto chovají. Pokud tyto dvě senátorky najdou odvahu a podají žalobu, je to dobré, a svědčí to o určitém demokratickém prvku, i když moc dobře vím, že paní senátorka Dernerová měla kvůli tomuto kroku těžkosti v Lékařské komoře. Jak říkám, ten, kdo je nezávislý, se nemusí nikomu zodpovídat, což je něco jiného, než když nad sebou stále máte nějakého šéfa, který se vám stále snaží nějakým způsobem zatopit, když nejdete v linii, která je určena státem.

Je zcela jedno, kolik lidí je pozitivně testováno. Důležité je, aby se do nemocnic dostávalo co nejméně lidí, a aby tam neumírali. To zajistí jen přednemocniční péče o lidi z rizikových skupin.

Martina: Pro lidi je život s covidem, a se současnými opatřeními, zvolna nesnesitelný. Roste počet těžkých psychických stavů, nárůst depresí i sebevražd – máte představu, kdy to skončí? Vím, že jste na to tak trochu odpověděl, ale přesto: Jak, a čím to skončí?

Jiří Beran: Musí to skončit tím, že se skutečně budeme muset začít zabývat základní přednemocniční péčí, která nám sníží počet hospitalizovaných, a může nám být úplně jedno, jestli je daný den pozitivně testováno deset tisíc, nebo sto tisíc lidí. Pro nás bude důležité, že jsme schopni postarat se o lidi z rizikové skupiny v domácí péči tak, aby přečkali covid doma, a nemuseli do nemocnice. Pokud k tomuto nedojde, tak se s tím budeme muset pořád zabývat.

Tento život je nesmírně frustrující a špatný, a ve svém okolí vidím, že řada lidí má psychické problémy. Tyto problémy ale nejsou jen na individuální úrovni, ale i ve vztazích v rodině, které jsou výrazně narušeny podle toho, jak se stupňuje tlak. O víkendu jsem se byl podívat na tenis v Praze, a na ulici jsem potkal lidi, kteří mě pozdravili, já jsem jim odpověděl. A oni mi říkali: „Vy jste doktor Beran?“ Řekl jsem, že ano, a oni říkali: „My jsme z Kolína, přijeli jsme se podívat do Prahy, a představte si, pane doktore, oni nám nikde nechtějí dát ani kávu, protože nejsme očkovaní. Prodělali jsme covid, ale jsme obyvateli druhé kategorie.“ A to je strašné zjištění, když vás někdo zastaví na ulici, a musí vám říct takovouto věc. Místo toho, abychom v případě jejich pozitivity kontrolovali seniory doma, se běhá po restauracích, a jsou kontrolováni mladí a zdraví lidé u kávy, jestli mají nebo nemají pozitivní test, a zda si nechali aplikovat vakcínu.

Martina: Zlí jazykové tvrdí, že politik udělá dobrou věc, až když mu nic jiného nezbývá. My už jsme rok a půl svědky toho, že se, jak říkáte, neaplikuje přednemocniční péče. Tak jak donutit někoho, kdo rozhoduje, aby měl tendenci tento výjimečný covidový stav ukončit?

Jiří Beran: Především musí přijít rozhodnutí na úrovni vlády, že je potřeba se zabývat lidmi, kteří leží doma, a pak to musí aplikovat ministerstvo zdravotnictví tak, že to rozpracuje s jednotlivými odbornými společnostmi. A především na tom musí participovat zdravotní pojišťovny, které vytvoří systém bonusů a malusů pro ty, kteří se o tyto lidi postarají, nebo nepostarají. A je jedno, jestli to bude domácí péče, nebo praktický lékař, případně dohledové centrum s nějakou formou bezpečnostních telefonátů. To, co jsem vyjmenoval, už ve světě v nějaké podobě existuje. Nemůžeme si dovolit, aby lidé z rizikových skupin zůstali doma na paralenu, a čekali, až se u nich rozvine nějaká ze tří komplikací, o kterých jsem hovořil. To se dá velmi jednoduše odhalit tak, že daného člověka kontrolujete, mluvíte s ním, popřípadě mu uděláte potřebná laboratorní vyšetření.

Martina: Ale to asi bude muset začít tlak zdola.

Jiří Beran: Nevím, jestli začne tlak zdola, nebo jestli se k tomu nějak jinak postaví nová vláda. Ale je to základní kámen, bez kterého to nejde. Potřebujeme přibrzdit počty lidí, kteří proudí do nemocnic, a je přitom úplně jedno, kolik lidí je pozitivně testováno. My potřebujeme zajistit, aby do nemocnic proudila podstatně menší část lidí, a proto musíme pro tyto lidi něco udělat během doby, kdy jsou doma, protože tam se rozhoduje o tom, jak to dopadne v nemocnici. A že se v nemocnici o ně postarají velmi dobře, to víme, protože šance na přežití jsou u nás podstatně lepší než v okolních státech. Musíme ale pomoct lidem, kteří jsou doma.

Martina: Pane profesore, poslední otázka. Zažil jste za svou kariéru něco podobného? Zažil jste, že by nějaký virus, nějaká nemoc, takovýto způsobem rozbila, roztříštila společnost, a tak vyhrotila vztahy mezi odborníky? A také, aby se nad nějakým řešením zcela zavřela voda – mám tím na mysli, aby se úplně znemožnila odborná diskuse?

Jiří Beran: Nezažil. To, co se tady děje, je věc, která určitě není náhodná, která je součástí moderního proudu různých neomarxistů, kteří si tímto testují, čeho jsou schopni ve společnosti dosáhnout. Čili nic z toho tady nikdy předtím nebylo. Je potřeba, abychom se vrátili zpět ke kořenům a ke zdravému rozumu, a abychom zdravý rozum začali daleko víc používat, a nenechali si diktovat věci, které jsou naprosto nepodstatné, a každý večer nemuseli poslouchat, kolik bylo pozitivních testů, a nevěděli jsme přitom, kolika lidem, kteří byli pozitivně testováni v seniorní populaci, se daný den pomohlo. To je klíčová informace. Mám opravdu dojem, pocit, že tento virus je v tom v podstatě nevinně. Tendence určité skupiny lidí ovládnout zbytek populace a diktovat, co se má, je zcela evidentní.

Martina: Pane profesore, děkuji vám za vaši odvahu.

Jiří Beran: Děkuji za pozvání, a přeji všem posluchačům vše dobré, hlavně pevné zdraví. Ještě jednou děkuji za pozvání.

Martina: Bylo mi ctí.

Všechny příspěvky s Jiří Beran

Diskuze:

  1. Dalsi vzacna perla v rozhovorech pani Kocianove. Klobouk dolu pred panem profesorem Beranem. Briliantni a k podstate veci mirici jako obvykle. Preji vsem odvahu, aby se s touto novou totalitou skoncovalo.

  2. Pan Jiří (1. komentar hned hore),

    to ste vazne tak naivny? Vy si myslite, ze ekonomicka kriza nikomu neprospeje? Kazda kriza za poslednych 100 rokov je planovana, pretoze pocas nej dochadza k prelievaniu kapitalu. Od chudoby vzdy smerom nahor.

    Im skutocne nezalezi na tom, ci krachnu mali a stredni podnikatelia, pripadne cele staty. Oni tlacia (tisknu) prachy zo vzduchu, maju ich nekonecne mnoho a vzdy vedia pridat. A potom ich pozicaju danemu statu (za urok), pricom tento dlh sa nikdy nesplati. Ked to nabobtna, je nova kriza.

    Kazda ekonomicka kriza prelieva to malo bohatstva, co zostalo beznemu cloveku, smerom nahor v pyramide. Elity pocas krizy nechudobneju, ale naopak – bohatnu. A tym viac, kedze o krize dopredu vedia, pretoze ju sami naplanovali. Poculi ste uz o predaji nakratko?

    Kvoli nazorom ako je ten Vas, sa ludia odmietaju zobudit. Pretoze si vravia – no to by predsa nikto nemohol chciet! To sa nemoze diat! Skoda, ze sa to deje a Vy to odmietate vidiet.

  3. Nebudu se vyjadřovat k očkovat/neočkovat, ani k tomu co je/není zvládnuté dobře/špatně atp., odpovědnost je na každém – nejen k sobě, ale i ke společnosti. Fascinují mě ale konspirační teorie typu „Myslím, že to souvisí s tím, že skupina lidí, která se v současné době snaží prosadit své názory, chce vyvolat konflikt ve společnosti, konflikt mezi lidmi, kteří jsou, nebo nejsou očkovaní.“ A tečka. Zajímá mě, komu by taková situace asi tak prospěla? Z ekonomických (a o peníze jde vždy až v první řadě) „vládců světa“ totiž nikomu. V období obav a nejistoty, které ve společnosti jsou, či v karanténě uzavřených, nefungujících firem, jejichž zaměstnanci se tak můžou cítit v ekon. ohrožení, celkově tedy situace, kdy lidi mají obavu utrácet, neprospěje totiž NIKOMU – a už vůbec ne oněm „vládcům světa“, kterým utrácení peněz lidí přináší zisk. Takže pane profesore, i paní redaktorko, která jste se na takové plácnutí do vody měla chtít slyšet konkrétní odpověď, příště prosím bez zavádějících, nekonkrétních výkřiků do tmy. Děkuji.

  4. I zde zaznělo včasná péče o rizikové pacienty, ale opět se člověk nedozví jaké konkrétní léky např. při domácí léčbě použít, aby se pak třeba „nemuselo“ do nemocnice.
    V údajně „zaostalých“ státech Indonésie, Indie ap. hned v prvopočátcích pandemie obyčejní lidé od státu vyfasovali léky proti teplotě, antimalarika …. u nás někdo pouze nefunkční roušku. Drahé (údajně účinné) léky cca před rokem dovezené Babišem z USA (psalo se tuším přes 20 000 kusů) se daly do skladů bez dalšího využití. ….. nedávno se to veřejně řešilo a kritizovalo. Prakticky se včas neléčilo, proto se nemůžeme divit, že jsme jedničky v celosvětovém měřítku co se týká počtu úmrtí na covid.

  5. Záměrně vyvolaná atmosféra strachu způsobila, že takřka celá česká populace vstoupila na internet, kde jednotlivci uvádějí svojí identitu a zanechávají svojí informační stopu. Jak milé ….

  6. Já s panem doktorem prakticky ve všech směrech souhlasím, akorát nějak nemůžu pobrat, jak opakovaně říká, že „šance na přežití jsou u nás podstatně lepší než v okolních státech (Německu atp.)“. Jak to štymuje s tím, že jsme prakticky v čele světového žebříčku mrtvých?
    Já si to umím vysvětlit jen tak, že buď ostatní švindlují víc, než my, s vykazováním zemřelých „s covidem“, nebo naopak v našich nemocnicích dělají něco fatálně špatně. Statistiku úmrtí považuji za nejspolehlivější a nejodolnější proti manipulacím kritérium pro posuzování stavu a vývoje epidemie.

  7. Díky za odvahu. Ale bojím se, že to většina není schopna pochopit.

    Covid jsem prodělal, mám protilátky. Bohužel už uplynulo oněch 180 dní a já jsem sprostě vydírán kriminálním podsvětím, abych si nechal aplikovat něco, co nepotřebuji.
    Ze zoufalství se naprosto nevyhýbám možnosti nakazit se znova a mít tak aspoň půl roku klid. Nedaří se to, ta přirozená imunita „bohužel“ zřejmě funguje….
    Vidíte v tom tu absurditu? Normálně bych měl být šťastný, jak dobře jsem chráněn, jenže v současném režimu mi to ničí život.

    Snad to jednou skonči a kolaboranty ujišťuji, že opravdu nezapomeneme.

  8. Dobrý den,
    konečně slyším velmi rozumný názor na situaci kolem covidu.
    Děkuji.
    (Mám obavy, že našim vyvoleným více vyhovuje šíření strachu a vyvolávání nenávisti mezi občany).

  9. Taky mnoho věcí nechápu v tomto státě, proč se nedělá. Proč se nevyhodnocují naočkovaní, proč se péče nesoustředí na počátek nemoci atd., v tom pana doktora zcela chápu a vidím to stejně. Je to ale stejné napříč systémem – více péče a peněz je vždy věnována „vážným“ případům, nikdy ne prevenci nebo rané péči. Je to dramatičtější a údernější, vyhovuje to dnešní době, kdy je schopnost správného rozhodování zaměňována za sílu bouchnutí do stolu a největší důvěru „národa“ má paradoxně ten, kdo se nedokáže dohodnout ani poradit vůbec s nikým, ale více hřímá z obrazovek.
    Jsem očkovaná, ale nejsem jednoznačným příznivcem očkování a už vůbec to nepovažuji za konečné řešení viru (a vážím si všech rozumných argumentů proč se neočkovat). Šla jsem prostě vědomě do nějaké míry rizika, které mi v dané chvíli přišlo pro astmatika 50+ menší než si počkat na covid, o kterém se tehdy nevědělo taky nic (a který skutečně asi dostaneme nakonec všichni). Ale vím zcela jistě, že kdybych měla problémy po očkování, teď nebo za 10 let, stát se na mně jednoduše vykašle… takže by mně měl nechat rozhodnout se a dát mi k tomu veškeré informace, které jsou k dispozici. Ale skutečně rozhodnout, ne vydírat. A jasně říct, co se stane, když to nedopadne.
    Co mi hlava vůbec nebere – když už je oficiální strategií vlády, ať už jakkoli pomýlenou, naočkovat všechny, proč se aspoň neberou do úvahy skutečné námitky lidí, kteří nějaká rizika vidí? Když sama nejdřív odečtu ty, kteří prodělali a přijde jim to zbytečné nebo zatím zbytečné, pak z druhé strany spektra ty, co si myslí, že je někdo chce očipovat nebo vědomě otrávit, pak ty nalomené, kteří stejně podlehnou nátlaku v řádu měsíců ve snaze dostat zpět svůj život – to jsou všechno skupiny, na které žádná kampaň nemá vliv, jejich důvody jsou mimo jakoukoli snahu – tj. vyhozené peníze. Mohu ovlivnit jen lidi, kteří mají obavy z následků (a je šokující, že se u očkovaných nedělají seriózní studie) a na to nemusím mít marketingové nástroje, na to stačí získat zpět důvěru v systém. Ukazovat těmto lidem mrtvoly je dost kontraproduktivní, oni už většinou nějaké špatné zkušenosti mají…. Stačilo by otevřeně informovat o rizicích a výhodách včetně nezkreslených statistik….a říkat, jaká řešení jsou připravena, když se něco nepovede (prostý princip pojištění, které je taky jen finanční sázkou na pravděpodobnost že se něco nevyvede v relativně malém procentu případů)
    Chci tu napsat něco, co zatím nikde nezaznívá (možná ve vašem pořadu?.)..¨a přesto tento argument mezi mými známými už několikrát zazněl. Vedlejší účinky a následky se přece týkají i vakcín, které tu máme léta nebo desítky let, jsou k nim k dispozici data, a já mám velké pochybnosti, že se o nich říká pravda…. Z pohledu lidí, kteří se už teď potýkají s následky povinné vakcinace, se stát jednoduše chová jako zločinec. Člověk, kterému dítě onemocnělo po vakcinaci, by se možná smířil s tím, že je v nějaké 0,0x% skupině těch, kterým vakcína ublížila, zatímco u většiny je funkční a pomáhá, ale určitě nechce být doživotně závislý na žebrání u neziskovek a soudit se se státem nebo jinou institucí… Argument – to nemáte po očkování, to jste museli cestou od nás chytit něco v tramvaji – tedy – sbohem, nemůžete nám to dokázat – je absolutně nefér i u nepovinných očkování. Já bych třeba chtěla vidět skutečné statistiky potíží a obtíží – ne jen ty, kde žalující nakonec po 10 letech vyhraje soud. Subjektivní pocity lidí, počty a typy problémů a k nim skutečná následná vyšetření a odborné názory lékařů – proč k této komplikaci došlo, jaký mix onemocnění nebo nepříznivých okolností tam byl, jestli je to dlouhodobé – i nevím je dobrá odpověď. Nejhorší je nemít informace vůbec. Pokud se instituce staví do pozice – to jste první, kdo nám tohle říká… maximálně jednou za 10 let….je to hodně špatně – tak se o Thalidomidu mlžilo taky a zdrželo to jeho stažení o měsíce….(tím nechci srovnávat s vakcínou, to je jen příklad přístupu) A hlavně – pokud spadnu do té kategorie očkovacích komplikací a následků, která je údajně velmi malá (?) a budu mít zdravotní potíže, tak potřebuji mít jistotu, že mi stát pomůže, a ne že se se mnou bude tahat i o nezbytnou péči. Co tedy takhle z peněz na kampaně proti covidu odškodnit oběti minulých vakcín? Teprve až si stát zamete před tímto prahem, kde má informací dost a přesto mlží a bojuje, může začít přesvědčovat lidi, kteří k němu mají nedůvěru. Čím je riziko údajně menší, tím komfortněji by se mělo zacházet s těmi, kteří zůstali v této menšině. Otázka jak to dopadne, když se proti svému přesvědčení očkovat dám a něco mi bude, je naprosto legitimní. Jak odpovídá stát? Částečnou odpověď dávají už tyhle hrátky typu povinné/nepovinné. Když budu mít problém po očkování, které povinné není, opět bude pro systém jednodušší se vyvléknout z odpovědnosti. Mohla jste sedět doma, že? Jo, vydírali jsme, ale ta povinnost tam vyloženě nebyla, a vaše cela byla přece poměrně komfortní…

  10. Na CT 24 pozvali z přírodovědecké fakulty UK RNDr.Karla Drbala, v tom rozhovoru je podstata léčení covid. komplikací- jednoduché levné a účinné, důležité je jít k lékaři včas, i kortikoidy a léky „na ředění krve“, jsou nasazeny pozdě, nemusí pomoct. Je mnoho lékařů, kteří myslí a neposlouchají obecná doporučení a takto to dělají. A vit. D a C, a nechat si hladiny vit. D3 vyšetřit a indiv. dávkovat. Těžko se covidu vyhneme a tak je třeba léčit a ne ležet v posteli a čekat až bude pozdě. Začínají se ozývat rozumné hlasy, mluvte s lidmi. A očkování více opakovanými dávkami u ještě imunitně silných lidí v produktivním a věku a hlavně dětí, opatrně- pani dr. Eleková dala na net článek o japonském výzkumu opak. očkováních zvířat- časem to vyvolá přehnanou reakci a imunita se obrátí proti našim tkáním, očkování funguje- zdá se- ale kolik dávek kdo snese a za jak dlouho se něco rozjede?

  11. Jedna, nikoliv jediná prokazatelná preventivní pomoc to sice je, ale jen pro některé. Pro jiné je to také cesta k velmi vážnému poškození zdraví nebo dokonce úmrtí. Navíc míra účinnosti stále klesá, a v principu tento způsob podporuje do jisté míry i vznik dalších mutací viru.

  12. Několik zajímavých informací o očkování, děkuji. Doporučení lepšího postupu při zvládání epidemie, fajn. Nevím proč se u politiků nechytají. Tuto pandemii nezvládají žádní politici na celém světě. Není to důsledek jejich chudého ducha. Je to tím, že podstata pandemie je v přemnožení lidstva a to již nejméně před 50 lety a dále zbohatnutím lidstva tak, že každý jedinec cca od 18 let z vyspělejší části světa má na to, aby vícekrát za rok létal po celé zeměkouli a mnoho jich tak činí. Dalším zdrojem je násobný nárůst globálního přesouvání zboží a potravin po planetě. Naplněním těchto podmínek je rájem pro šíření jakýchkoli virů a viry jsou zpětná vazba přírody pro regulaci přemnožených či jinak oslabených druhů. Politici nic nezmohou, musel by se zásadně změnit způsob našeho spotřebního přístupu k životu. Opravdu nejsem zelený aktivista, ani jinak levicově smýšlející, jen koukám kolem a také dost čtu.

  13. Keď „pandémia“ pomáha Europskej centrálnej banke (ECB) v boji proti inflácii eura. Tzv. PEPP – Pandemický pohotovostný nákupný program v hodnote cca 2 mld. € mesačne ako jeden z dvoch hlavných nástrojov ECB v boji za zachovanie hodnoty peňazí.
    Trebalo by sa spýtať nositeľov nobelových cien za ekonómiu, kde zmizla neviditeľná ruka trhu a či tzv. kvantitatívne uvoľňovanie peňazí, teda ľudovo tlačenie peňazí nebolo zdravými ekonómami vyvinute len na krátkodobé použitie a nie desaťročia, ako sa to deje do teraz. Trebalo by sa ich spýtať, ako môžu chorému monetárnemu a fiskálnemu systému pomôcť fakeove, teda falošné investičné megapogrami ako boj s GHG výrobou H2O pary, ktorá je najväčším GHG plynom, alebo investičný boom globálnej výrobnej nadkapacity azíjských tigrov, alebo predaj pozemkov na Mesiaci, alebo predaj 600kg zlata na burze cennych kovov samému sebe, alebo nekonečný boj s megapandémiou COVID19, COVID20, COVID21 a podobné fake….. aj takýmto spôsobom sa dajú prenášať straty nadnárodných bank z Greckeho a ďalších eurovalov na občanov členských štátov, ktorých vlády a národné banky podpisujú tieto PEPP dlhopisy namiesto toho aby strategické investície rozumne smerovali na obnovu, posilňovanie odolnosti, sebestačnosti, suverenity vlastného štátu. Napríklad za 50 mil. € použitých na začiatku na nákup testov by sa dalo zbúrať a znova postaviť 10 mostových telies po dobe svojej životnosti, alebo zhnité podzemnė potrubia a deravá infraštruktúra, atď, atď…

    https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2021/html/ecb.mp210722~48dc3b436b.en.html

  14. Dobrý den,
    Rozhovor nepřekročil horizont politické reality ČR. Ani slovo o celoplanetární koordinaci a podivuhodně „synchronní stupiditě“ napříč celým světem. Zastavil se u poukázání na naše poslušné zkorumpované loutky a výše nešel. Přestože právě tam se nachází vysvětlení jinak zdánlivě chaotické a protismyslné reality dneška. Proč?

    Dále o diskutované injekční gentické suspenzi, o kterou se vede lítý boj, je zde bez výhrad hovořeno jako o „vakcíně“, dokonce je doporučována starým a rizikovým lidem. Nedokážu odpustit.

    Pana Berana jsem dosud neznal, poslouchal jsem jej poprvé. A asi jsem podlehl pověsti, která pana doktora předcházela jako rebela, režimu nepohodlného, nestranného, neúplatného odborníka. (formátu Soňi P.) Do diskuze na ČT určitě dobré, díky za to, ale za mě spíše zklamání.

    Dobrá ta pasáž se stručným shrnutím protilátek a NK buněk.

  15. A tyto vědce zřejmě nezajímá, proč nyní umírá na covid v Evropě 3700 lidí denně, zatímco ve zbytku světa jen 3500, podle J. H. Univ. A proč další varianta AY.4.2 která se teprve rozjíždí, opět vznikla v Anglii.

  16. Dobrý večer, děkuji Vám oběma za odvahu! Ač jsem žena, smekám před Vámi pomyslný klobouk. Jsem ráda, že slušní, odvážní, vzdělaní a selským rozumem oplývající lidé ještě existují. To, co děláte, má velký smysl. Prosím pokračujte. Děkuji Vám.

  17. Vážený pane doktore, nesmírně si Vás vážím, že veřejně vystupujete s názory, které jsou mazány a jsou podle některých “nepodložené”. Děkuji Vám i Vašim kolegům, kteří říkají věci tak jak jsou.Respekt ?????Jarka

  18. Také děkuji panu profesorovi za odvahu říkat pravdu. Dlouho sleduji jeho názory a na rozdíl od vládních „odborníků“ mi dávají hluboký smysl.
    Otevřenost tohoto rozhovoru mi až zaskočil, ale velice příjemně. Doufám, že už začnou vyplouvat na světlo světa skryté pravdy o covidu. Děkuji z celého srdce za tento pořad.

  19. Ale pan profesor také nechce, aby to skončilo. Jako lékař musí přece vědět, že u každé nemoci se řeší nejen následky, ale také příčiny. Proč se tak dokonale shodne s těmi, které kritizuje? Že nebudou řešit příčiny, ale jen následky. Třeba původ britské varianty Alfa. To je tabu?

  20. Děkuji panu profesorovi za jeho odvahu i vysvětlení mnoha skutečností. Naprosto souhlasím s tím, že péče o nemocné covidem je nedostatečná. Z vlastní zkušenosti musím napsat, že jsme s manželem měli covid a zatímco moje lékařka mi každý druhý den telefonuje a ptá se, posílá recepty, tak lékař manžela se vůbec nezajímá. Přitom manžel je nad 60 let a měl (v podstatě ještě má) těžký průběh. Musela jsem se já sama starat, zajistila jsem mu v nemocnici monokl.protilátky a moje lékařka mi radila, co mám dělat s manželem, který není její pacient, jaké mu dát léky, koupit nutriční nápoje, protože vůbec nemohl jíst apod.

Napsat komentář