Zpět
Václav Cílek Díl 2/2

V Evropě teď budeme pozorovat etnické rozdělení kontinentu

Text 19.3.202034 min Přehrát

O geologa Václava Cílka jste si opakovaně psali, že byste právě jeho potřebovali v těchto dobách slyšet. Václav Cílek si s námi povídal už minule a povídali jsme si o historických konsekvencích, o morových ranách, o zkušenostech, které lidstvo za své putování má. A v tomto rozhovoru budeme pokračovat i dnes.

Václav Cílek v rozhovoru mimo jiné říká:

  • To, co budeme teď v Evropě pozorovat, je etnické rozdělení Evropy. Západní Evropa půjde cestou Spojených států amerických, kde budou barevné čtvrtě, kde bude dvojí standard bezpečnosti. Východní a střední Evropa bude spíše – aspoň doufám – homogennější. To je věc, která osud Evropy ovlivní na dalších 200 let, možná i na déle.
  • Jsme zvědav, co udělá koronavirus na předměstích Paříže. Lidé tam nejsou disciplinovaní.
  • Odolnost spočívá zhruba v tom, že máš zdravý rozum, energii – což je velmi důležité, protože jsme pořád všichni uštvaní – a vnitřní klid.
  • Resilience je prostě to, že máš zásoby věcí, které musíš obměňovat, musíš se o ně starat, občas musíš vyhazovat to, co se zkazilo nebo co už není k potřebě.
  • Existuje vztah mezi rukodělností a zdravým rozumem. Lidé, kteří hodně dělají rukama, nebo se starají o domácí zvířata, tak tento jejich kontakt s hmotným světem jim přináší určitý druh rozumnosti.
  • Myslím si, že z dlouhodobého hlediska bude skoro nevyhnutelné chudnutí společnosti.
  • Důležité je mít svůj kout. A dále je důležitý nárok být sám část dne.
  • Součástí té kulturní proměny, která nás čeká, bude i hledání viníků. V Evropě se to už v posledních letech dost děje.
  • Pro vnitřní klid je vždy důležité kombinovat fyzickou aktivitu a duševní aktivitu.
  • Pravděpodobně ještě větší současný problém než koronavirus jsou kobylky. Nikdo o tom moc nemluví. Ale ve východní Africe se rozmohly kobylky takovým způsobem, že tam létají mraky kobylek až o velikosti ostrova Manhattan, vyžraly část Somálska, Etiopie, kousky Tanzánie, Konga – prostě kus východní Afriky. Přímo v ohrožení hladomoru se ocitá nejméně deset milionů lidí. Teď jsou kobylky už v Íránu a v Pákistánu a v létě se očekává, že se namnoží v severní Indii. Pravděpodobně tyto kobylky budou stát život více lidí než koronavirus. Přesto to v této fázi nikoho nezajímá.
Všechny příspěvky s Václav Cílek

Diskuze:

  1. U některých druhů kobylek jsou dvě podoby dospělého jedince. První běžná – často jedlá a výživná. Ta je v oblastech s nízkým výskytem jedinců. Když je jich dost a často se o sebe třou, dojde u nich k metamorfóze a změní se na stěhovavou podobu. Uzpůsobenou dlouhému letu a hlavně JEDOVATOU.

  2. Paní Martino a pane Václave, cítím vděk za rady, laskavost a lidskost, kterou nám přinášíte. Pan Cílek má dar přijímat data, aby je následně protkávál a „vyšíval“ komplexní obraz.

  3. Vše začalo sérií zemětřesení na Islandu v červnu 1783. Deset mohutných explozí islandské sopky Laki vytvořilo více jak stovku kráterů, které chrlily prach a lávu v řetězci dlouhém 25kilometrů, a to po dlouhých osm měsíců. Toto spustilo částečné „zatemnění“ severní polokoule, neúrodu, následovala tuhá zima a vznikla ohromná hospodářská krize. Tyto podmínky pak vyvrcholily sociálními nepokoji, které daly vzniknout Velké francouzské revoluci – vznikla veliká společenská změna. – Aneb obecně, kéž by „to špatné“ bylo jiskrou k potřebným změnám „k lepšímu“.

  4. Z kobylek se daji delat karbanatky, mouka, kolace, proste vsechno jen je nachytat a rozemlit a uvarit ci upeci prislusnou potravu. Hld lide proto nemusi mit, jet trochu ispirace.

Napsat komentář