Zloba papírového draka

Souhlasím a oceňuji, že se český Senát postavil na stranu současné americké politiky vůči Číně. Jen je mi líto, že tam místo Vystrčila není Kubera. Není čeho se bát. Zatím. Čína je doposud v pozici papírového draka a nemá moc svoje imperiální ambice prosadit silou (vojenskou ani hospodářskou). Vztahy Číny s většinou Evropy, Amerikou, Austrálií a Indií se zhoršují rapidně asi rok. Politická komunistická anexe Hongkongu, orweliánské skórování občanů, totální kontrola médií a internetu je v podstatě jen transposice nacistické ideologie o sto let později s prostředky moderní technologie.

Trumpova administrativa na tuto ideologii konečně nereaguje appeasmentem jako předchozí vlády (počínaje Clintonovou). Uvědomuje si, že je to asi poslední šance zastavit čínský komunistický imperialismus bez použití zbraní (vzhledem k velikosti a technologické úrovni Číny nezbytně nukleárních).

Obavy, že by čínská odveta znamenala vážné ekonomické ztráty, je zbytečná. Investice Tchaj-wanu v ČR jsou 14x větší než z ČLR. A z Číny se nedováží nic, co by se nedalo nahradit importem odjinud – včetně předražených roušek. Export do ČLR jde většinou přes německé firmy. I v západní Evropě roste odpor k čínské vnitřní (flagrantní porušování lidských práv) i zahraniční politice. Čínská vláda si tvrdou odpovědí na Vystrčilovu cestu v Evropě příliš nepomohla. Většinou je vnímána jako neomalené vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. A žádná země nemá povinnost akceptovat pekingskou doktrínu „jedné země”.

Čínská vláda se touto reakcí zahnala do kouta. Pokud po silných slovech nebudou následovat odvetné sankce, může to politikům jiných evropských zemí signalizovat, že Tchaj-wan není diplomatické tabu. Pokud k nějakým politickým a hospodářským sankcím dojde, bude jejich úspěšnost velmi pochybná a jen potvrdí, že na skutečně nátlakovou diplomacii ještě (naštěstí) nemá.