Luděk Frýbort
Luděk Frýbort
Český exilový spisovatel

Luděk Frýbort: Zvláštní rys německé povahy a chudáček dieseláček

Glosy

Datum: 9.5.2018

Jak se právě dozvídám, dal se v těchto dnech tamhle na Havaji do náramného soptění vulkán Kilauea. A my jsme se s těžkým srdcem museli zbavit našeho autíčka, staré, ale spolehlivé a úsporné Oktávie. Jo, rok výroby 1998, kývali hlavou znalci, to se ještě dělaly poctivé motory, kdepak dneska. Tážete se, jaká je souvislost mezi havajskou sopkou Kilauea a naší starou oktávkou… nu, takováto:

Jest nebo spíš byla naše oktávčička vybavena Dieselovým motorem, což je dnes v Německu na pováženou. Produkuje Dieselův motor vcelku opomenutelné kvantum polétavých sazí, i vypukl kolem tohoto jevu tanec na pokraji hysterie. Některá města zakázala vjezd povozům s Dieselovým motorem úplně, jiná zatím jen do centra, a jen Bůh sám ví, jaké příkazy a zákazy si slavný ouřad ještě vymyslí. Vulkán Kialuea sice vysoptí prachu, sazí polétavých i nepolétavých a jiného neřádstva víc než všechny dieseláky světa, avšak obtížno jest zakázati sopce soptění. Majiteli dieseláčku se naopak používání jeho silostroje zakáže snadno; i zakazuje se. Ještě že se nám podařilo střelit naši oktávku za pět stovek evropských jakémusi handlíři, zabývajícímu se prodejem ojetin do zahraničí; i není vyloučeno, že se bude ještě dlouhá léta prohánět po českých silnicích. A když ne zrovna po českých, pak třeba po belgických, polských či jakýchkoli jiných, neboť zbytek Evropy zakazovačnou manií netrpí.

Manií v nejlepším, chvályhodném úmyslu, nutno hned podotknouti. Němci jsou zvláštní plemeno. Žiji mezi nimi bezmála už čtyřicet let, takže bych si dovolil je znát. Nespatřuji u nich žádnou výbojnost či dobyvačnost, ani tupé plnění befélů nebo co jiného se o nich traduje v zemích koruny české; spíš je pro ně typické neumění nacházet střední cestu mezi dvěma extrémy. Střídají se tak v německé historii posledního sta let období sebevědomí až přrhnaného (am deutschen Wesen wird die Welt genesen – na německém způsobu ozdraví se svět, psalo se za časů císaře Wilhelma) se stejně, ne-li ještě přehnanějším kajícnictvím; a jak tak sleduji dění kolem sebe, má Němectvo znovu naběhnuto k etapě sebevědomí, tentokráte vysoce spastitelského rázu.

Totiž: abych ulomil hrot tomu tvrzení, nikoli celé Němectvo, pouze jeho určitá část s takovými sklony. Nedovedu odhadnout, čím přesně to je. Vím jen, co filosofů naplodilo Německo od Kanta až po Wittgensteina a Heiddegera; v jistém úseku novějších dějin jiných filosofů než německých snad ani nebylo. Nu, a kdo jest filosof, že ano: pán (zřídkakdy dáma, což také o něčem vypovídá) vzavší si do hlavy že byl zrozen k tomu, aby tápajícímu lidstvu ukázal cestu k lepší, spravedlivější etc. budoucnosti. Tentokrát to odnesl chudáček dieseláček. Kam se může napřít spasitelská posedlost příště, je těžko předpovídat, pouze jedno je jisté: dejme si pozor na ty, kdož s námi zamýšlejí něco zlého, ale týž, ne-li ještě větší pozor si dejme na ty, kdo to s námi myslí dobře. Neboť jak pravil svatý Tomáš Akvinský: nelze páchat zlo, aniž by bylo zamýšleno dobro.

Hannover, 9. května 2018

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.