Cyril Höschl
Cyril Höschl
Psychiatr, profesor

Cyril Höschl 2. díl: Sdílená starost, poloviční starost. Je důležité mít se komu svěřit.

Společnost

Délka: 32:17
Datum: 4.4.2020

Přehrát pořad

Cyril Höschl v rozhovoru mimo jiné říká:

  • Někdo říká, že hysterici, kteří nebezpečí přeceňují, zachraňují ty racionalisty, kteří ho podceňují. Iracionalita je prý prevencí zkázy. Ale na druhou stranu panika sice zpomalí šíření infekce, ale zároveň sama vyvolává řadu dalších, do té doby nepředvídaných jevů.
  • Dovedu si představit, že z těch, kteří přijdou o všechno a přestanou být schopni uživit svou rodinu – a to nechci malovat katastrofické scénáře, ale takový myšlenkový experiment – se mohou nakonec rekrutovat ti, kteří ukončí svůj život sebevraždou. A to jsou mrtví, které je potřeba také započítat mezi oběti katastrofy. Jako oběti opatření, ne přímo koronaviru.
  • Ta restriktivní opatření dohromady s tou infekcí žádný zázrak neudělají, ale tím, že ji zpomalí, tak zpomalí průtok (vážných pacientů) tím úzkým hrdlem (kapacit našeho zdravotnictví) a podaří se daleko víc lidí zachránit.
  • Sdílená starost je poloviční starost. A když to máme komu říct, komu se svěřit a ten někdo je pro vás třeba autoritou, na kterou dáte, a on opatrně dokáže zpochybnit vaše obavy, tak vám může i do značné míry ulevit.
  • Dříve děti rostly a byly přítomny práci svých rodičů. Dnes si děti mnohdy ani neumí představit, co rodiče v práci dělají.
  • Nabídněme dětem program, který bude znamenat společné řešení nějakého problému.
  • Nekonečně času před narozením jsem tady nebyl, nekonečně času po smrti tady zase nebudu – pokud nejste buddhista věřící na reinkarnaci a budete jednou nějakým broukem – a teď tady chvilku jsem, tak o co jde? Tak se z toho původního nekonečna dostanu do toho druhého nekonečna, a to se prostě stejně stane.

Diskuse

Přidat komentář
  1. Karel Janyška napsal:

    Daleko největším traumatem lidí je neexistence platné kotvy, které by se mohli chytit kdykoliv, kdy je zle. A tou je platné vzdělání. Platné však je jen to, které vychází z podstaty úplně všeho, tedy z existence spontánního řádu. Kdo z otitulovaných neví, co je to spontánní řád, není hoden svého platu a to přesto, že ti, kteří ho kdysi učili o něm věděli také kulové, jak se lidově říká.
    ——————————————————-
    To JEDNO je spontánní řád.

    Je podstatou všeho, co vidíme a dokonce i naší možnosti to zaznamenat, tedy lidské mysli. Je to to JEDNO, co lidé odjakživa hledají. Je podstatou života samotného, neboť je autorem prvního živého elementu vůbec, kterému jsme si zvykli říkat buňka. Vykazuje totiž sebezáchovné, sebepořádací a seberegulační vlastnosti a účinky a právě sebepořádáním a seberegulací a sebezáchovností roste a replikací svých částí na jiné je s chopen se dělit.

    Kdo tohle neví, a může mít 10 titulů, je u mě nevzdělanec. Právě tímto fundamentálním faktem totiž musí otitulovaní posuzovat vesmír, situaci na Zemi a cokoliv, co dělají a v čem bádaji, včetně lidského těla. Lidé běžní by tohle měli znát také, ale odkud, když otitulovanci je to nejsou schopni ve školách naučit, když to také nevědí.

    Posuzování všeho na vědecké úrovni a tohoto dominantního a nepřekročitelného faktu, a jiný nedává smysl, se nazývá Kompozitivní teorie, tedy teorie skladná.

    Replikací, tedy spojením a přizpůsobením spontánního řádu zřejmě netopýřího viru na spontánní řád lidského těla a lidského světa vznikl Cov-19. Tedy stejnou cestou jako u nekonečně velkého množství vzájemných replikací spontánních řádů všemožných druhů v historii vesmíru, Země, lidského světa a vůbec čehokoliv, co jsme schopni zaznamenat. Mnohdy nám škodí, většinou však prospívají, neboť všechno ve vesmíru se uspořádává k lepšímu touto cestou. Právě to je základní funkcí samovzniklých a samovznikajících spontánních řádů.

    Je neuvěřitelné, že tohle nikdo neví a nikdo s tím veřejně neoperuje. Nikdo, kromě mě. Ať čtu články hlav nejpomazanějších nebo koholiv, všichni melou nesmyly postavené na úplně jiném základě, než je tento, jediný správný a na základě vědeckém.

    Děkuji za pozornost.

  2. Karel Janyška napsal:

    Zkouška funkčnosti, jsem tu poprve… Dzp.

  3. Karel Jasnyška napsal:

    Zkouška funkčnosti. Jsem tu poprve… Dzp.

  4. Karel Jasnyška napsal:

    CO JE TO LIDSKÁ MYSL ? JEN TAKOVÉ MYSLÍTKO ? NE !

    Pro platnou odpověď na tuhle kardinální, ale také možná nejsložitější, otázku lidstva vůbec, musíme do kompozitivní teorie. Tedy ke vždy nejvyššímu, vědou, a jen vědou, permanentně aktualizovanému a stále prokazovanému, vědění o lidském světě, a  to jen a jen bez pověr a mýtů. Je to tedy suma vědeckých, a jen přísně vědeckých, informací, vzájemně provázaných a neodporujících si, získaná kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná Kontrarevoluce vědy od A.F.Hayeka.

    Co tedy přináší toto přísně vědecké pojednání z hlediska nalézání odpovědi na předmětné téma ? Samozřejmě, že vše podstatné, co s lidskou myslí souvisí, tedy jejím vznikem, funkcí a důsledky z její existence. Popisuje, jak vznikla a vyvíjela se a co pro život člověka znamená dnes a bude znamenat navždy. Vždyť její existence je neodělitelná od existence biologického lidského těla a  je jedinou možností pro jeho adaptaci na svět, tedy na situaci, prostředí a budoucí neznámé tak, aby přežil.

    Náš prapředek, mějme na mysli toho, který žil v tlupách a genetickou stavbou byl už podoben nám, byl řízen instinkty stejně, jako jiné druhy zvířat. Ostatně v jejich říši tak tomu je dodnes. Jen člověku se podařilo z důvodů, které nejsou předmětem této úvahy, dostat se ve vývoji dál a souběžně s ním se také zvyšovala jeho schopnost se přizpůsobovat všemu, co ho obklopovalo. A nezůstalo to bez následků. Jako odezva na tento neosobní spontánní vývoj se mu v mozku, tedy organizačním zařízení těla, vyvinutém genetickou evolucí, vyvíjela evolucí kulturní i schopnost reagovat více a více na události v jeho okolí a přenosem minulých zkušeností v čase a jejich nápodobou i schopnost je používat. Vyvinula se nejsložitější entita vesmíru, lidská mysl. Pozvolna a v dloudé době tak narůstala schopnost našeho prapředka myslet.

    Co to však myšlení je ? Je to schopnost lidské mysli, která sídlí v mozku, produkovat závěry, které jsou platné a na základě kterých se člověk dokáže efektivně adaptovat na spontánní řád světa a na spontánní řád lidského světa, které jsou zdrojem úplně všeho vzniklého na Zemi, tedy i  samotné lidské mysli. Takže i ona vznikla jako reakce na ně, přesněji řečeno, jako vnitřní adaptační uzel spontánního řádu lidského světa. Jak to však dělá, že myslí ?

    Prostřednictvím abstrakce, coby spontánně vyvinutým nástrojem lidské mysli k uchopení nekonečného množství konkrétního, tedy její nejsložitější a nejdůležitější součástí, ze které vybíráme informace pro další adaptační potřeby, aniž bychom to samozřejmě věděli. Je to výběr iniciovaný vnějšími impulsy přiváděnými smysly nebo také vnitřním uvažovacím mechanismem. Kdykoliv myslíme, abstrakce, tedy tato obří a složitá databanka, ale také vnitřní supersložitý spontánní řád informací, je přítomna. Rozum je pak pouhou kázní, se kterou k tomuto stroji ve stroji přistupujeme a jakobychom ho žádali o řešení pro naše uvažovací potřeby.

    Lidská mysl není tedy primárně sídlem emocí a nálad a lásky a nenávisti atd, ale má úkol primárně „přežívací“, který ji zadává vnější prostředí a ona ho umí zpracovat a vygenerovat řešení k přežití člověka. Je vnitřní součástí a uzlem spontánního řádu lidského světa, ba co víc, jeho základem. Souběžný vývoj člověka a jeho světa s lidskou myslí všechno spojil vjedno. Z toho vyplývá zásadní poznání. Nedá ses tím hnout. Nahradit tzv. pravidla správného chování, která jsou obsahem lidských myslí je nemožné. Jen evolučním vývojem a jen v vnitřními impulsy, které reagují na sebezáchovné, seberegulační a sebepořádací účinky spontánního řádů lidského světa, který je lidské mysli ředitelem… Dzp.

  5. Václav Špalek napsal:

    Uklidňující a věcná slova jsou nadmíru potřeba.Ti, kteří o nás dnes rozhodují to schytají vždy, i když budou přitvrzovat nebo uvolňovat nařízení bez ohledu na to, která strana nám vládne nebo by vládla.Jen ty emoce musíme zvládnout všichni sami za sebe.A soudit a odsuzovat je pro mnohé strašně jednoduché.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..