Zpět

Gregor Mendel rasistou?

Text 10.1.2022

Před několika dny zemřela v jednadevadesáti letech jedna z nejvýraznějších osobností současné vědy, biolog a entomolog Edward Osborne Wilson, který proslul rovněž jako autor řady popularizujících knih. Wilson založil v 70. letech minulého století sociobiologii spojující přístupy přírodních a společenských věd.

Když v roce 1859 publikoval Charles Darwin své dílo O původu druhů, ukázal, že ohromující harmonii a efektivnost přírodního řádu lze vysvětlit na základě několika jednoduchých zákonitostí, mezi které zařadil i „boj o přežití“. Darwinovy myšlenky hluboce zasáhly řadu vzdělanců, z nichž se záhy mnozí pokusili aplikovat jeho přístup i na lidskou společnost. Bez Darwinova přímého přičinění se tak zrodil sociální darwinismus a eugenické hnutí, jejichž neblahým důsledkem byly například zákony o nedobrovolné sterilizaci ve Spojených státech amerických nebo nacistická genocidní ideologie.

Z výše zmíněných důvodů se mnozí sociální vědci pokusili zcela oddělit společenské disciplíny od vývoje v přírodních vědách. V 50. letech minulého století Charles Percy Snow charakterizoval akademickou sféru jako „dvě kultury“, sociálně vědní a přírodovědeckou, mezi nimiž prakticky neexistuje vzájemná komunikace a porozumění. Edward Osborne Wilson se snažil prostřednictvím sociobiologie toto nežádoucí schisma překonat, což se mu podařilo pouze s částečným úspěchem.

Záhy po Wilsonově úmrtí se objevil v americkém časopise Scientific American článek od jisté Moniky R. McLemorové, která v duchu současné americké inkviziční tradice obvinila zesnulého badatele z rasismu. Shovívavě však připustila, že Edward Osborne Wilson se nedopustil tohoto smrtelného hříchu sám. Mezi rasisty údajně náleželi i významný matematik a statistik Karl Pearson, polyhistor Francis Galton, samotný Charles Darwin a …Gregor Johann Mendel. Světoznámý hynčický rodák, opat augustiánského kláštera ve Starém Brně a zakladatel genetiky tak získal cejch, kvůli kterému by mohla být stržena jeho socha (jež se teprve rodí) a přejmenováno Mendelovo náměstí, Mendelova univerzita a Mendelova společnost pro včelařský výzkum. Skutečnost, že Mendel byl autorem celkem třinácti prací, z nichž devět bylo věnováno meteorologii a žádná problematice lidských ras, nehraje v aktivismu cancel culture žádnou úlohu.

Nemyslím, že bychom měli americkým ničitelům základních hodnot, paměti a tradice západní civilizace ustupovat. Musíme jim dát najevo, že Česká republika se nachází mimo sféru jejich vlivu. V Mendelovu univerzitu velkou naději nevkládám, ale přinejmenším Mendelova společnost pro včelařský výzkum by měla žádat po redakci Scientific American vysvětlení.

Všechny příspěvky s Ivo Budil

Diskuze:

  1. Ach jo, už došlo i na Johanna Gregora? to jako vážně? nemůžou si brát do huby někoho v Americe? Je fascinující, že místo toho, aby si zametli před vlastním prahem budou rýpat na kontinentu? Snad se Mendela zastane aspoň někdo…

    děkuji za upozornění.

Napsat komentář