Daniel Landa
Daniel Landa

Daniel Landa 1. díl: Mám pocit, že jde hlavně o to prodat testy a vakcíny. A směr, kterým se ubírá stát, je národní sebevraždou

„Když vztek, jak pára v kotli bez ventilu vře, a napíná se potají, přijde muž. Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen, i Krysař mu říkají.“ To jsou slova, která napsal a zpívá můj dnešní host. Je znám jako energický člověk s jasnými názory na svět, v některých směrech možná až vyhraněnými, ale nutno dodat, že nikdy svými názory na nikoho neútočí zákeřně zezadu, nebo z anonymity. Naopak, stojí až provokativně přímo, a je připraven se s kýmkoliv pustit do debat, aby své názory obhájil, na což, tedy na otevřenou obhajobu svých názorů, nemá mnoho jeho oponentů odvahu, chuť či argumenty. V každém případě je snadnější ho už 30 let označovat za nácka, protože s tím není žádná práce, přestože toto označení bere vážně už jen několik intelektuálů a kvaziintelektuálů, kteří zarytě a deklarativně neposlouchají jeho písně, a nečtou jeho texty. Pravdou je, že on sám čas od času až naivně dotváří svou podobu podivína. Teď se s vervou sobě vlastní pustil do obhajoby svobody slova, což bude také hlavním tématem našeho rozhovoru s hudebníkem, zpěvákem, skladatelem, autorem muzikálů, a mimo jiné také autorem Blanického manifestu, Danielem Landou.

Společnost

Délka: 26:24
Datum: 17.1.2021

Přehrát pořad

Martina: Buď vítán, Danieli.

Daniel Landa: Dobrý den. Ahoj.

Martina: Danieli, to že je svoboda slova v ohrožení, že mizí, tak to se děje řadu let. Řekni mi, co bylo právě teď pro tebe impulsem, že sis řekl: „Tak, právě toho mám dost, a jdu do toho, a jdu po nich?“

Daniel Landa: Tímto impulsem byl asi tříměsíční stav na jaře, kdy na nás chrlili protichůdná opatření, kdy jsme museli být zavření doma s dětmi. Tento stav trvá už skoro rok, a způsob, kterým vláda komunikuje s občany, a hlavně způsob, jakým umlčovala ne ani kritiky, ale lidi, kteří tomu rozumí a kteří třeba chtěli hledat jiná řešení, než takováto tvrdá opatření, která bez omluvy a bez pardonu dopadají na nějaké skupiny. To znamená, že tady někdo řeší jeden problém, ale možná zemi urvává do jiného, většího problému. A toto mi vadí. A vadí mi také, že debata je přibrzďovaná a bržděná.

Vláda řeší současnou situaci na úkor občanů. Chovají se k nám jako k malým dětem a říkají: Držte hubu, buďte ve sklepě a nic nedělejte. Zakazují lidem pracovat, a sami vydělávají velké peníze.

Martina: Danieli, ty jsi ale na začátku, když tato opatření v březnu vypukla, říkal, že proti tomu nic nemáš, že nikdo neví, co dělat, všichni jsou tak trochu zmatení, a je těžko si myslet, že na to má nějaký politik recept, když se s touto situací nikdo dosud neseznámil a nesetkal, jenom proto, že je politik. Takže kdy ti to začalo vadit? Kdy jsi začal mít pocit, že ti někdo sahá na tvá práva?

Daniel Landa: Ve chvíli, kdy se rušila akce za akcí. Ve chvíli, kdy řekli: „My už nikdy toto neuděláme.“ A druhý den udělali tohle, čtvrtý den udělali tohle. Říkám, těch důvodů bylo hodně, já nejsem schopen jmenovat všechny jednotlivosti, ale že vláda, nebo kompetentní lidé, řeší tuto situaci totálně na úkor občanů, na úkor jejich psychiky, jejich sociálního zabezpečení, i na úkor jejich ekonomiky, je to vidět, toho si nejde nevšimnout. Chovají se k nám jako k malým dětem, a to vadí, takže jsem si řekl, že je potřeba pozdvihnout hlas, a dát lidem možnost se proti tomu vyjádřit. Ti, kdo zakazují lidem pracovat, sami vydělávají neuvěřitelné peníze. Nikomu to nezávidím, ale bylo by dobré si projít domácnosti, kde opravdu už takzvaně hoří. Někdo po lidech chce, aby byli solidární – ale kdo je solidární s nimi? Tato témata je prostě potřeba otevírat. Vadí mi ten komoušský typ myšlení: „A teď všichni, dětičky, zalezeme do sklepů, protože nám to řekl pan aparátek. A nebudeme se na nic ptát.“ To znamená: „Držte hubu, buďte ve sklepě a nic nedělejte.“ Takhle to nejde.

Martina: Danieli, krize, která vypukla s covidem, je pro tebe spouštěč, nebo jsi o svobodu slova a projevu měl obavu již před tím?

Daniel Landa: Už mi to vadí dlouho. Píšu o tom písničky, dost se vyjadřuju. Nevím, co bych k tomu měl ještě dělat dalšího.

Když má dav vztek, touhu, přání, vášeň, hledá člověka, do kterého by si to mohl promítnout. A když přijde, zapálí obrovský požár, který nakonec spálí všechny.

Martina: Chápu, že se možná někdy ptám trochu nejapně, ale ne každý tě zná, a tudíž chci vědět, jak dlouho tento problém sleduješ?

Daniel Landa: Dlouhodobě. Mám pocit, že je jednak občanská svoboda ohýbatelná, a druhá věc je, že za nás někdo rozhoduje věci, které by měly minimálně procházet referendem, nebo jsou to zásadní rozhodnutí, ať už mezinárodní smlouvy, nebo začlenění ČR do nějakého mezinárodního společenství. Někdo nám kdysi říkal, že když vstoupíme do EU, tak vůbec nepřijdeme o samostatnost, všichni si pamatujeme ty reklamy. Dneska to je úplně něco jiného. Kdyby na nás šli s tímto, tak to většina nemůže přijmout. Dneska je právo evropské nadřazeno našemu právu. Těchto věcí je celý, obrovský pytel, a my jsme se rozhodli tento pytel nějakým způsobem začít řešit. A to není na zítra. Takže jsem oběhl lidi, které mám k dispozici, které považuji za chytré, považuji je za osobnosti, a mají životní zkušenost na to, aby nějak přispěli k řešení. Teď je to trošku složitější, jelikož je nouzový stav, ale stejně se snažíme být pravidelně v kontaktu, a hledat řešení.

Martina: O tom si budeme, doufám, povídat podrobně. Začínala jsem citátem z Krysaře, kdy má na začátku prolog Osud, a chci se tě zeptat: „Ty jsi to napsal možná před 15, 20 lety?“

Daniel Landa: To bude více než dvacet. Tak dvacet pět let.

Martina: „Když vztek, jak pára v kotli bez ventilu vře a napíná se potají.“ Máš pocit, že to teď vnímáš o to intenzivněji, než tehdy?

Daniel Landa: Myslím, že tento princip se moc nemění. Prostě když se rozpíná vztek, tak dav má nějakou touhu, nějaké přání, vášeň, a hledá člověka, do kterého by si tuto svou vášeň mohl promítnout. A ten pak přijde a zapálí obrovský požár, který nakonec spálí všechny.

Ve chvíli, kdy dav vykopne dveře, není jisté, kdo jimi projde. Když chce dav někoho vyházet z okna, je to na pováženou. A kdo uklidí mrtvoly, kdo tam má být místo těch vyhozených? Spousta lidí má potřebu tleskat nad mrtvými na ulici, ale to není řešení situace.

Martina: „Přijde muž, má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen, i Krysař mu říkají.“ Bojíš se toho? Bojíš se toho, kdo přijde?

Daniel Landa: V podstatě ano, protože ve chvíli, kdy dav vykopne dveře, tak není jisté, kdo těmi dveřmi projde. Ve chvíli, kdy chce dav někoho vyházet z okna, tak to je vyloženě na pováženou. A kdo uklidí mrtvoly, a kdo tam má být místo těch, kteří spadli z okna? Chápu, že spousta lidí má potřebu tleskat nad mrtvým tělem na ulici, ale nemyslím si, že to je úplně řešení situace.

Martina: Rozumím tomu správně, že se snažíš právě proto, že se tohoto obáváš? Snažíš se, jak můžeš, upouštět páru u kotle?

Daniel Landa: Já se snažím, jak můžu – hledat nějaké moudré řešení, hledat lidi, kteří mi toto moudré řešení pomůžou najít. A potom toto moudré řešení nabídnout lidem, pokud ho najdu. O toto se snažím, protože tam, kde chybí moudrost, kde jsou jenom emoce a vášeň, je to prostě nebezpečný.

Martina: Danieli, ty jsi před několika málo měsíci sepsal takzvaný Blanický manifest. Proč? A o čem je?

Daniel Landa: Blanický manifest – to byla, v podstatě to je, emoce, kterou cítíme. A chtěli jsme dát možnost ostatním lidem tuto emoci také vyjádřit, aby se politici mohli podívat na to, jak způsob jejich komunikace, a přístupu k občanovi, vyvolávají emoce. Takže Blanický manifest je možnost říct jim: „Serete nás.“

Martina: Čím nejvíc? Co bys z Blanického manifestu akcentoval?

Daniel Landa: Akcentoval bych drzou zvůli. Tady je opravdu evidentní, že desetisícům lidí to dopadá na hlavu ve strašné dimenzi. My jsme v malém domečku, je nás tam pět, skoro nelezeme ven, holky už skoro šílí, nechodí do školy. A tak si představím panelák, kde to mají ještě o kousek menší, i když my to máme taky malý. A je to těžké ve chvíli, kdy vám nikdo neřekne, jak dlouho to bude trvat, mluví se o roce, dvou, o třech, než bude vakcína. Takhle to není možné dělat. Jak říkám, ochráníte možná jednu skupinu, protože ji programově nikdo nechrání, a miliony zdravých lidí chcípnou na úbytě. Říkám: Je toto opravdu jediné řešení celého tohoto problému? No to si potom možná zaděláme na daleko větší problém, který se bude řešit daleko déle.

Občané měli mít možnost si vybrat, jestli chtějí být nemocní, jestli chtějí cokoliv. To je právě svoboda.

Martina: Ale víš, co mi vrtá hlavou? Kdyby to bylo naše specifikum, tak řeknu: „Dobře, máme tady nekompetentní vládu, máme tady partu diletantů.“ Takto si to pro sebe vysvětlím. Ale kde se inspirovat, když velmi podobně destruktivně postupuje vůči soukromému podnikání, a osobním svobodám, celý svět? Jak to čteš?

Daniel Landa: Je to nějaká prapodivná bolševická vlna. Takhle mi to připadá. Ten aparát se chová velmi podobně jako bolševik, takže nám vládnou bílé pláště. A je to zvláštní, já nevím, co s tím. Kdybych měl řešení, tak bych byl první, kdo by volal, ať si ho jdou lidé jakýmkoliv způsobem prosadit. Ale já řešení nemám.

Martina: Hledáš?

Daniel Landa: Jasně. Hledám, hledáme v docela velké partě.

Martina: Budeme rozebírat jednotlivé body Blanického manifestu. Když se podívám na tvé texty, tak asi úplně nejvíce akcentuješ svobodu slova.

Daniel Landa: I svobodu života. Není to jenom svoboda slova. Já bych byl rád, abych si mohl vybrat, jakým způsobem jedu. Občané by měli mít možnost vybrat si, jestli chtějí být nemocní, jestli chtějí cokoliv, to je jejich, to je právě svoboda.

Martina: Asi kdyby byla nákaza ještě markantnější, a mortalita ještě větší, tak nevím, jestli bychom se my sami nepřikláněli k tomu, že jako při morových ranách zatlučeme dveře. Přemýšlíš nad tím?

Daniel Landa: Správně by toto měl dělat občan sám. To znamená, že správně by stát měl lidem ve chvíli, kdy je mortalita taková, jaká je, doporučit, stát by měl lidem doporučit, co mají dělat, a ne jim říct: „Od devíti hodin už nevylezete ven.“

Martina: Co když by lidé vůbec neposlouchali? Vždy je tady taková…

Daniel Landa: Tak v tom případě, to je zajímavá teze, si musíme říct: „Aha, lid je blb, tím pádem musí do otroctví.“

Jsou snad lidé tak blbí, že musí do otroctví? Že jim někdo musí vládnout jako malým dětem na pionýrském táboře?

Martina: No, a co nám z toho ale vyplývá?

Daniel Landa: Ptám se: „Takhle to fakt je? Lidé jsou tak blbí, že musí do otroctví? Že jim někdo musí vládnout jako malým dětem na pionýrském táboře?“

Martina: Já pevně věřím, že ne.

Daniel Landa: Já si také myslím, že ne. A právě na to hledám otázky a odpovědi. Ale já si to prostě zatím nevymyslím, protože vláda to neřekne. Ale chová se takto: „Vy blbci, já nařídím úplné nesmysly, a vy je prostě budete dodržovat, byť to jsou úplné nesmysly. Proč? Protože jste banda kreténů, národe.“ Takhle to na mě působí, a to se mi nelíbí.

Martina: Řekni mi, co všechno máš v plánu dělat pro svobodu, zejména pro svobodu slova, aby vyloženě takzvaně nechcíply, jako víly ve tvé písni „Chcíply dobrý víly“, kde víly hodně tancovaly, milovaly svobodu, ale smůla?

Daniel Landa: Tak, první věc, kterou jsem udělal, je, že jsem sezval, nebo přizval svoje přátele, kterým důvěřuji a kterých se ptám, co dělat. Další věc je, že bych chtěl mluvit i s politiky, a sdělit jim to. Do konce roku, nebo koncem roku, podle toho, kolik budeme mít podpisů, nás budou brát vážně. A třetí krok je, v rámci i nějakých právních úkonů podnikat kroky, které by měly těm lidem osvěžit paměť, že jsou svobodné bytosti. Svobodní, ale tím pádem zodpovědní. Že svoboda rovná se zodpovědnost. Toto je nutné vědět. Je fakt, že jestli budeme jako parta malých nezodpovědných dětí, tak se nemůžeme divit, že pak nějaký chytrák řekne: „Jsme lepší, než vy,“ a bude nám diktovat, i čím si máme čistit zuby. Ale myslím, že je lepší lidi probudit, a k zodpovědnosti a svobodě je poňoukat, ne vést, ale tuhle cestu, o které se nahoře vůbec nikdo nebaví, osvěcovat.

Chtěl bych, aby se lidé spolu bavili, aby měli možnost slyšet odborníky ze všech možných sfér. Nejen epidemiology, ale také odborníky na ekonomiku, psychiku, máme sociology, kteří nám mohou říct, co se může stát, pokud tímto směrem půjdeme dál.

Martina: Ty jsi sepsal Blanický manifest, snažíš se, aby ho podepsalo, a četlo, co nejvíc lidí. Jaká je odezva? Jak na to lidé reagují? Je jim to tak trošku jedno, nebo se naopak sami na tebe lepí, a takzvaně se snaží se k tomuto manifestu dobrat?

Daniel Landa: Lidé se podepisují. My jsme s tímto manifestem dělali rejdy, to znamená, jezdili jsme s ním po republice, dokud to šlo, a nebyl nouzový stav. Teď bych akorát část obyvatel provokoval. Problém je v tom, že země je opravdu rozdělená na dvě skupiny. Část se opravdu se bojí, a část se vzteká. Ta vztekající část bude narůstat, jak budou padat rodinné rozpočty, tak jich bude stále víc.

Ale toto není boj občanů proti vládě, to je boj části občanů s přístupem vlády. A bohužel, a to je na tom to nejdůležitější, je tady druhá část občanů, která to vidí jinak. To znamená, že každá skupina, která bouchá tyčí do stolu, si musí být vědomá toho, že jde minimálně proti velký části svých sousedů. Já bych tady tyčí do stolu bouchat nechtěl, chtěl bych, aby se o tom lidé bavili, aby měli možnost slyšet odborníky ze všech možných sfér. To znamená nejen epidemiology, protože život není jenom epidemiologie, my tady máme také nějakou ekonomiku a psychiku, máme tady také sociology, kteří nám mohou říct, co se může stát v případě, že tímto směrem půjdeme dál.

Martina: Dobře, Dane.

Daniel Landa: Odpověděl jsem ti na otázku?

Martina: Právě nad tím přemýšlím. Ale ne, neboj se, já si o odpovědi kdyžtak řeknu. Ale teď jsme se dostali k tomu, že tato země je puklá na dva díly, a kdyby jenom na dva. Stejným způsobem jsou rozpolceni i politici. Nebo ti ignorují třeba tvojí petici jako jeden muž?

Daniel Landa: Já jsem si zatím nevšiml, že by do toho politici nějak výrazně šli.

Martina: Takže z jejich strany nemáš vůbec odezvu?

Daniel Landa: Ne, zatím ne. Blanický manifest jsme prodloužili do konce roku, a teprve teď hledáme první kontakty. Takže teď nemám odezvu. Ale nutno říct, že teď je listopad roku 2020, takže…

Současný směr, kterým se ubírá stát, je národní sebevražda. Jestli se tudy půjde dál, tak to národ pocítí strašným způsobem.

Martina: V době, kdy budeme vysílat tento díl, bude třeba tato informace známá. Já bych pak tento rozhovor o tuto skutečnost doplnila.

Daniel Landa: Už nějaké konkrétní kroky chytáme, ale nechci je říkat, protože je složitá doba, turbulentní, takže se s někým na něčem dohodnete, a daný člověk přijde o práci a zastaví vám to věci. V této době je velmi složité něco většího podnikat, ale snažíme se. To znamená, snažíme se přijít s nějakou nabídkou, hlavně konkrétní.

Martina: Velmi často říkáš v rozhovorech, a říkáš to i teď: Debata o svobodě, debata o právech i povinnostech. Chceš, aby vznikla silná a hlasitá?

Daniel Landa: Ano, já bych chtěl dvě skupiny velmi chytrých lidí. Na jedné straně budou asi nějací infektologové, virologové a další. A na druhé straně budou titíž, ale doplněni o další lidi, jak jsem říkal, z jiných oblastí. A já bych chtěl, aby se tato velká debata uskutečnila, aby si národ mohl svobodně vybrat, jestli chceme tuhle cestu, nebo jinou, jestli existuje nějaká jiná cesta. To znamená, že tento směr je národní sebevražda, tak to prostě je. Velice rád se budu mýlit, ale říkám: Jestli se půjde tudy, tak to národ pocítí strašným způsobem. A aby to nepocítil, tak si půjčíme penízky, nebo nám nějaké další kamarádi vytisknou, a my se zadlužíme. To znamená, že řešení je fakt složité. Jestliže nám tady nemá být ouvej, tak se staneme ještě většími otroky. Mně to prostě vadí. Hledám chytrý lidi, aby….

Martina: Danieli, myslíš, že ve vládě jsou všichni takto nekompetentní? Myslíš, že ministr zdravotnictví, nebo odborníci na epidemiologii, infektologii, vakcinologii se třeba nesešli s ministrem Havlíčkem, nebo s někým, kdo řeší hospodářskou a ekonomickou stránku věci?

Daniel Landa: Problém je, že já těm lidem fakt nevěřím.

Martina: Proč?

Daniel Landa: Nevěřím jim, je to prostě partička, vždyť se podívej.

Nebojím se ani covidu, ani rakoviny. Prostě dostanu nějakou nemoc, zabiju se v autě, nebo mě sežerou žraloci. Určitě umřu. Smrt k životu patří.

Martina: Já netvrdím, že věřím. Ale ptám se, proč ne ty?

Daniel Landa: Podívej se, já tady mám jejich lži: Toto už nikdy nebude. Toto už se nestane. Už nikdy nepřijde lockdown, už je to vyřešený. Najednou bum, a v podstatě vzápětí přichází lockdown. Co to je za bordel? Jak máme něco plánovat? Jak mám plánovat svůj život? Co máme dělat?

Martina: A ty se třeba nákazy vůbec nebojíš?

Daniel Landa: Já osobně ne. Osobně se nebojím ani rakoviny. Prostě dostanu nějakou nemoc, nebo se zabiju v autě, nebo mě sežerou nějaký žraloci. Prostě určitě umřu, úplně určitě. Stejně jako umřela moje maminka na rakovinu, stejně jako umřel můj táta, stejně jako umřou moje děti. Prostě smrt k životu patří, takže nemám strach.

Martina: Ani o děti?

Daniel Landa: Ani o děti ne.

Martina: Promiň, je to trošku nefér otázka, ale myslím, že někdo je fakt panický, protože se bojí o svá robátka.

Daniel Landa: Příteli mojí dcery je 18 let. Jezdí spolu někam autem na chatu. To znamená, že první věc, které bych se měl bát, je, neposadit ji do auta k 18letému klukovi na sedadlo spolujezdce. Kolik rodičů takhle přišlo o svoje děti, ale to bych se musel přece zbláznit. Já prostě musím věřit, že ten člověk není debil. A když mě potká takováto katastrofa, tak mě potkala takováto katastrofa, tak jsem si skrz tu bolest měl třeba něco uvědomit, nebo jenom tu bolest snést. Ale ta může přijít ze všech stran. Může ti ji někdo znásilnit, zabít, unést, ukrást, může onemocnět na tisíc jiných chorob. Můžeš sejít ze světa na milion způsobů a říkat mi: „Ale je tady covid, co když sejde covidem?“ Na to já ti říkám: „Ano, ale to je velmi nepravděpodobné.“

Navíc, kurva, my tady máme covid od ledna, to znamená, že se šlo na to připravit. Jistě, po bitvě je každý generál, ale měli jsme na to 8 měsíců. V létě se neřešilo vůbec nic. To znamená, ptám se jako laik, protože mi chybí odborná debata, proč testy neodcloníme rizikové skupiny? Proč si rizikové skupiny nedávají pozor? Proč si nedávají pozor ti, kteří se stýkají s rizikovými skupinami? To znamená, musela by být nějaká vůle. Ale já mám pocit, že je potřeba prodat testy. A abych tyto pocity neměl, že někdo potřebuje spíše prodat testy a vakcíny, že někdo chce v podstatě vyhladit svobodnou část národa, tedy podnikatele, drobný živnostníky, tak abych tento pocit neměl, tak bych chtěl velkou veřejnou debatu odborníků. Abych třeba tento pocit ztratil. Ale taková debata se nekoná.

Nejhorší je, když nějací lidé mají pocit, že oni jsou ti správní. To, co předvádí skupina „spravedlivých“, je hnus.

Martina: My se tady o tom bavíme, a já to odvysílám. To znamená, že ještě pořád můžeme mluvit, můžeme vyjádřit svou nespokojenost. Myslím, že kdybys měl nějaké zásadním způsobem odlišné názory ve Spojených státech, nebo v Německu, tak už to asi neodvysíláš. Ale…

Daniel Landa: Promiň, že tě přerušuji, ale to je právě to, proč tady bijeme na poplach, protože v Německu, ani ve Spojených státech, v Německu rozhodně, žádná svoboda slova není. To znamená, tam svobodný občan neexistuje. A já bych nerad, aby se to dostalo až sem.

Martina: Zatím je to u nás zvláštně nevypočitatelně záludné, protože někdy se podaří z hlediska mainstreamu říct velmi otevřeně určité nepopulární věci, a je to v pořádku. A někdy si už v médiích takzvaně ani neškrtneš. Velmi často tady naproti mně sedí hosté, kteří říkají: „Páni, před mikrofonem jsem už neseděl dva roky. Víte, už mě nikam nezvou.“ Myslíš, že tohle opravdu reálně hrozí?

Daniel Landa: Já s tím mám osobní zkušenost, ať už se týká mého poškozování u sponzorů a tak dále. To znamená, zažil jsem na vlastní kůži mnoho pomluv a dalších způsobů boje proti nějakému názoru, který není s proudem, a vím, o co jde: manipulace, lži, vsouvají vám do úst něco, co jste nikdy neřekli. Takže v tomto, když někdo tvrdí, že svoboda slova tady je – oni vás nezavřou, ale společnost si na vás dá takzvaně pozor. Říkám, jako za bolševika. Ústava zaručuje svobodné vyjádření názorů, svoboda je: řeknete názor, přestože se nemusí komukoliv zdát. A vy byste za něj neměla být…

Martina: Nějak perzekuovaná.

Daniel Landa: Hlavně cpaná na okraj společnosti. Je toto správně? Nejhorší je, když nějací lidé mají pocit, že oni jsou ti správní. Já netvrdím, že všechno vím nejlépe, ale…

Martina: Hledáš.

Daniel Landa: Hledám, rád si poslechnu protinázor, ale to, co předvádí skupina spravedlivých, je hnus.

Martina: Dane, já ti děkuji za tento dnešní rozhovor.

Daniel Landa: Já tobě také děkuji.

Diskuse

Přidat komentář
  1. Stefan Zencuch, Florida napsal:

    Pocas 40 dni a 40 noci, neprestavajuceho dazda, (udalost Biblicka – potopa sveta – vtedy zijucej spolocnosti), Archa Noahova zachranila len 8 ludi…kde boli ostatni…?
    Ked dve masta, Sodom a Gomorrah boli ohnom znicene, zachranena bola iba jedna, jedina rodina. Bola to rdina Lota… Pytam sa: Kde boli ti dalsi…?
    Kazda generacia, kazda epocha, cloveku donasa moznost vyberu. Slobodna vola je ziva…kazdemu lubiva! Zialuhodne vsak je, ze rozumom a myslienkou, enormne mnozstvo ludi, uprednostnujeme zonu tmy namiesto priestoru svetla.
    Panu Polaskovi za 1 dakuje Stefan z Floridy

  2. Polášek napsal:

    Stefan Zencuch, Florida má ode mne za 1.

  3. Stefan Zencuch, Florida napsal:

    Vazeny pan Daniel,
    V prvom rade dovolte vam gratulovat. Vasa nesmierna tuzba po slobode slova, Vas hlad po slobodnom zivote ma velmi zaujal. V podstate, vo Vasom chceni byt slobodny a pravdy hladania, ztotoznujem i seba sameho. To, ze nemate strach zo smrti mi prezradza, ze vase vnutro, vasa myslienka, vasa dusa je slobodna, pritom malo spokojna. Nespokojna, lebo nemate zaujem byt len „sam vojak v poli“ ale hodnoty slobodnej vole, slobodneho zivota i slova, chcete najst a odovzdat aj inym. Pekna mudrost pre zastitu osobneho stastia. (Len v podobnej ko-relacii clovek mozem chodit na povrchu zeme z usmevom na tvari, ziarit radostou a stastim). Zivot, rozum i slobodna vola, to je ten vzneseny dar bez hranic, ktorym bol clovek korunovany. Ano. Zacinam hovorit o hodnotach krestanskej viery, ktora v Cesku, na zial, je mnohimi zamietnuta, inymi ignorovana, a tym dalsim lahostajna.
    Nedivim sa. Predsa, neni to lahke verit starodavnym pravdam, archaickym… myslim, ze podobne by sa choval aj 800 rokov pred Kristom zijuci Abraham, ak by som mu v jeho case zahlasil, ze Gagarin navstivi orbit vesmiru a obleti planetu. Zial, ze sucasny clovek priahne len a len po novom, modernom, do predu, do predu, pricom prvopociatocnu genezu zivota ignoruje alebo ju celkom zapiera. Sustreduje sa na pociatok a koniec svojh JA, myslienkovo operuje okrajovo, v medziach svojho domecku, bytecku, obce, okresu, statu…takyto sposob zivota je realny, existujuci len v priestore casu, preto je ohraniceny, docastny. V podstate nasej ludskej existencie rozumieme, ze nas zivot neni poviazany len z priestorom v case, ale sme spolu z nasou planetou i galaxiou
    pevnou sucastou Universu, kde slnko nikdy nesada. A toto je radostna zvest pre tych ktory veria v zvest Noveho Zakona, zvest Vskresenia Jezisa Krista, ako predobraz nasho, ludskeho, osobneho vstania z mrtvych.
    Ako 24 hodinova doba, teda jeden den, je rozdeleny na cast svetlu i cast tmavu, podobne clovek je stvoreny v dvoch castiach, prirodach, a to hmota telesna a nasa „psyche“, dusa spiritualna. V  Cechach, vdaka tomu ze je to krajina bohata na ateistov, gnostikov, kritikov davnych pravd, sa vseobecne veri, ze clovek patry do skupiny cicavcov, kde rovnako existuje rysa zvierat. Preto zivot existuje len jeden, ten pozemsky, preto je nutno uzivat si ho na sposob – Carpe Diem. Na druhej strane, Biblicka teologia nam tvrdi, ze Stvoritel pouzil dva rozdielne metody tvorenia. K stvoreniu Slovom, patri cely vesmir, (svet duchovny) nasa planeta, a vsetko co na nej vidime, vody, zem, rastliny, zvierata. Avsak, pozor: prave tuna nasleduje tlsta ciara, a po nej ina metoda stvorenia. Kedze pred clovekom bolo vsetko stvorene Slovom, tak samotny clovek, na druhej strane, je hmatatelne „vytesany“ z prachu vo forme ludskej sochy, ta sa ozivuje vtelenim Bozieho Ducha. V tejto chvile, clovek sa rodi podla Obrazu a Podobenstva Bozieho, kde obraz znamena rozum, a, podobenstvo, prinasajuce cloveku slobodnu volu. Na tento vzneseny dar, dar zivota a slobody, nema pravo siahat ziaden urad, ziadna ideologia, ziadna mafia.
    Takze, Daniel Landa,
    Tato biblicka nauka o cloveku, zivote a smrti ma robi stastnym a smrti nebojacnym. Zakladne pravidlo fizyky – vsetko co je stvorene nestraca sa, len je predmetom noveho formatu existencie. Kedze nasa dusa pochadza od sameho Stvoritela, – vecneho to pramena zivota – smrt dusu nepokori lebo ako je Boh vecny – bez pociatku a konca – tak mi, ludia, sme vekovy, z pociatkom (den narodenin) ale tiez bez konca, lebo laskou Stvoritela a vskriesenim Jezisa Krista sme povolany spet do
    originalnej (doba pred prvorodnym hriechom) zahrady Adama kde je zivot bez strachu, smrti, starosti a prezivania.
    Daniel,
    Ospravedlnujem sa za vtiahnutie Vas do sveta Biblickej Teologie. Je znamo, ze ona vo vasej, ceskej spolocnosti, popularna neni. Rozumiem. Zaroven suhlasim, ze je tazko verit krestanskemu nabozenstvu, kedze dejiny Cirkvi nie su vzdy leskle. Bitka na Bielej Hore, Uplatky, vykupenie hriechov, Neomilnost Papezov, Pedofilia knazov, novodobi Papez – socialista. To vsetko, su nedostatky, hriechy, zodpovednych ludi. Pravdy Biblicke vsak su nezmazatelne. Labyrint tohto sveta mudrych ludi, v hladani pravdy, slobody mysle a pokoja duse, ziadna prekazka nezastavi

  4. Pavel Janovský napsal:

    Po vyslechnutí rozhovoru (zveřejněno 17.1) bych projekt podpisem podpořil. Škoda, že už neběží alespoň elektronická petice (nebo se mi ji nepodařilo najít). Domnívám se, že by těch podpisů bylo ještě mnohem víc.

  5. Václav napsal:

    Já nejsem překvapen, Danu landovi věřím, myslí to dobře s občany této země, ale to se vládnoucí klice nehodí, tak ho budou dehonestovat. Potřebujeme víc takových, asi nám i chybí Karel Kryl….

  6. Michaela Gebertová napsal:

    Pan Landa dobre vi, co se na nas chysta. Diky sve zene vi z prvni ruky, jaka je situace v Nemecku, kde se jiz malokdo odvazi rici svuj nazor. Ztrata svobody probihala i tam postupne, podle principu ohrivane zaby. Takoveto pozvolne ztraty svobody si vetsina lidi dlouho nevsimne a pak uz muze byt pozde.
    Budme radi, ze je zde nekdo jako on, ktery upozornuje na toto nebezpeci. Spousta jeho kritiku mu nesaha ani po paty.

  7. Karel napsal:

    Mnoho z nás se chová nedisciplinovaně, bez ohledu na celou společnost. Vlastně tu vládne společenský deal, který je patrný od 70. let. My nahoře si budeme dělat to „svoje velké“, vás dole necháme dělat to „svoje malé“. Že jako celek na tom prodělá celá společnost, je aktivním aktérům na obou stranách tohoto dealu fuk.
    Viz. Covid, kdyby naprostá většina z nás se chovala ohleduplně, tak věřím, že restaurace, obchody jedou v nějakém módu, a ve státní pokladně je daleko menší sekyra.
    Další problém je politizace covidu, kdy opozice dostala strach, že vláda to slušně zvládne, viz. kecy o svobodě a vítězná hostina na Karlově mostě atd. V kombinaci s Babišovým populismem vidíme k čemu to vedlo.
    V

  8. Maruna napsal:

    Za současného stavu věcí na celém Západě, je jakákoli krize v podstatě neřešitelná. Měli jsme tu finanční krizi, dluhovou krizi, krizi Eura, řeckou krizi, ukrajinskou krizi, imigrantskou krizi, krizi EU spojenou s Brexitem a Trumpem, a teď covidovou krizi. Ani jednu z těchto krizí se nepodařilo uspokojivě vyřešit. Proč? Protože to nejde. Demokracie a zvláště demokracie v současné podobě v krizích nefunguje. Ostatně zdá se, že demokracie a zvláště demokracie v současné podobě nefunguje ani za nekrizových podmínek a těch je čím dál tím méně.

  9. Dana napsal:

    Vážená/ý/ Renato, doufám, že jste také, jak píšete o většině veřejnosti, líná, obtloustlá a za posledních par let jste se naučila pouze klikat, konzumovat a ani tenhle pan vás z gauče nezvedne. Aspoň nebudete nikde škodit.

  10. Dana napsal:

    Děkuji za rozhovor, velmi mě potěšil. Pohled Daniela Landy na současnou situaci je mi velmi blízký. Fandím mu, obdivuji za statečnost, držím pěsti a přeji hodně sil. Souhlasím s p.Evou, potřebujeme víc Danielů Landů.

  11. Ladislav napsal:

    A to je to, co mne udivuje! Většina si myslí, přesně to co jste vyjádřila! Pletou si svobodu s anarchií, ale svoboda začíná u mne a končí u jiné osoby a naopak, ale to si většina nechce přiznat a myslí si, že demokracie je to, že si mohou děla co chtějí bez ohledu na ostatní! Ale to je již anarchie!

  12. Vladimír JH napsal:

    Danieli, jsem rád, že jsi !!! O věcech, které publikuješ mnozí v hloubi duše přemýšlejí a bojí se něco udělat !!! Mně se jedná o příčinu, jak to vůbec vzniklo a proč !!! Kdo je za tím !!! A kdo nahradí ty co takto vládnou, je to hrozně zodpovědné a těžké !!! Potřeboval by změnit špatný volební systém a volit osobnosti a ne strany, a zbytečnosti zrušit !!! Přeji ZDRAVÍ a DUŠEVNÍ a FYZICKOU SÍLU a další život v pohodě
    PRO VŠECHNY DOBRÉ LIDI !!!

  13. Věra napsal:

    Dnes se ke mně dostal facebookový status datového inženýra Petra Ludwiga, autora bestselleru Konec prokrastinace. A já četla a cítila, jak mé tělo i emoce jeho ne zrovna příjemné informace zpracovává … (dodávám, že nejsem v této chvíli vakcinaci nakloněna a nemusím nutně teorii pana Ludwiga přijmout, protože z mého pohledu si vir svou trasu a chování na rozdíl od lidstva „svobodně“ vybírá sám). Daniel Landa tímto obsahem rozhovoru vytváří protipól. Jsou to dva odlišně vnímané pohledy jedné reality. Napadlo mě, co kdyby se oba pánové setkali a své teorie a data nechali o sebe ťuknout? Přidávám zmíněný status pana Ludwiga. https://forbes.cz/v-breznu-nas-ceka-peklo-potrebujeme-krizovy-epidemicky-startup-s-nejlepsimi-vedci-a-manazery-vyzyva-petr-ludwig/

  14. Hanka napsal:

    Jsem mile překvapena! Daniel Landa pro mne byl uřvanej holohlavec a prý nácek (jeho texty vůbec neznám), ale v tomto rozhovoru se projevil jako myslící osoba. Díky!
    V létě jsem taky měla podezření, že jde hlavně o (Prymulův) bysnys, dnes už věřím, že je to obraz naprosté neschopnosti této vlády. Ti lidé se chovají jako nezodpovědní líní studenti, kteří jdou na zkoušku bez jakékoli přípravy, při písemce opisují od souseda a při ústním vaří z vody.
    Zaujala mne ale jedna okolnost. Pokud jsem dobře poslouchala, jde o rozhovor dva měsíce starý. Můžete, Martino, zdůvodnit tak dlouhý odklad jeho zveřejnění? Doufám, že nešlo o obavy ze ztráty veřejného prostoru…
    Díky za vaši práci.

  15. Vladimír napsal:

    Daniela Landu vnímám, jako zrcadlo emocí. Lidsky pochopitelných. Dotýká se opakovaně velice závažných témat, palčivě pociťuje jejich neuspokojivý stav a  – dle mne – po právu žádá, aby naši zastupitelé před nimi neuhýbali a nestrkali hlavy do písku, aby byli kompetentní, srozumitelní, sjednocující – a nebo nám alespoň nalili čistého vína. Bohužel – dnešní svět takový není, pokud kdy byl dříve . . . A ani naši politici nemohou být jiní, než ti, kteří vzešli z našeho středu. Vlají na chvostě neřiditelného draka problémů a tváří se, že drží uzdu. Mnozí to vidí raději a zbavuje je to úzkosti, než kdyby propadli vědomí, že jejich osud závisí ve skutečnosti na neřiditelném ději blízkém chaosu. Kdyby na tom chvostě vlál Dan Landa, nebo kdokoli jiný – nečekal bych racionálnější chování. Pandemie je prostě nepříjemná, bolestivá, ohrožující, smutná, drahá a poškozující záležitost. Pýcha rozumu zde není namístě. Spíš osvědčená křesťanská pokora. V mezinárodním srovnání se mi zdá, že asijský fatalismus v takovéto situace napáchá méně škod, než pseudorevoluční nadšení postrenesanční, posmoderní hedonistické Evropy.

  16. Maruna napsal:

    Mně tenhle plešatý chlápek prostě přijde dezorientovaný, možná dokonce i hloupý. Snad není zlý, osobně ho neznám a nijak zvlášť se nezajímám ani o jeho mediální obraz. A taky netvrdím, že inteligence je všechno. To je nesmysl, chytrých (vychcaných) parchantů jsou všude haldy a hromady. Řekla bych, že mnohem důležitější je charakter. Přesto mi pohled na svět a společnost, a její problémy, u tohohle chlapíka nějak nesedí, mám prostě pocit, že dost dobře nechápe, co se kolem něho děje. Nebo to možná chápe, ale jenom na takové dosti primitivní úrovni. Jo, jasně, všude je spousta keců a někdy je prostě třeba prásknout do stolu a něco udělat. Jenže Landa prostě podle mého jenom práská do stolu a ta jeho „řešení“ nic neřeší.

  17. Anonym napsal:

    …tak obchodní zástupce Satana 🙂 🙂 To musí být hlava ten Váš přítel! Je fakt, že takovou „hloubku“ do „označení“ Landy mohl vetknout jen Naprostý génius…
    To, že shledáváte důvody pro omezování osobní svobody ve svobodném projevu,Vás zase z mého pohledu řadí do dlouhého zástupu různých Cemperů, Kartousů,Peszyńskich a dalších darmošlapů, kteří dle svých vzorů z pokrokové EU už zase „bojují za Mír na celém světě.“ Dejte si studený obklad a protože předpokládám ,že umíte i číst,před užitím léku si přečtěte příbalový leták…Možná si toho berete moc…a možná moc málo…

  18. Renato napsal:

    Jeste vetsi blbec, nez jsme doufali.. Martino, takhle plochy rozhovor jsem snad u vas nevidel. To chtelo velkou trpelivost 🙂 Vykriky zamindrakovanyho a neuspesnyho vojevudce, populisty, ktery ceka az se “prolomi dvere” a konecne bude moci “skrtnout”. Tenhle pan je nebezpecny uz od doby “bileho jezdce”. Jak rika muj kamarad, Landa = obchodni zastupce satana pro oblast stredni Cechy. Tohle je fakt duvod, proc omezovat svobodu. Nastesti je vetsina verejnosi lina, obtloustla a za poslednich par let se naucila pouze klikat, konzumovat a ani tehle pan ji z gauce, doufam, nezvedne.

  19. Jaro napsal:

    Daniel Landa bojuje za účelem předložení dostupných informací za všechny kteří vnímají okleštění svobod které již západ pozbyl a zasluhuje prostor a podporu.

  20. Richard PECH napsal:

    17.000 živých podpisů pod Blanickým manifestem.. Je to hodně, nebo málo?! Je to sakra hodně. Reprezentuje to zhruba asi tak čtvrtinu země, možná že i více. Vysvětlím proč..
    Každý politický národ se skládá, už od doby Římské republiky z Patriciů a Plebejců. Patriciové jsou ti, kdož se aktivně starají o svou zemi (město, obec), jsou připraveni pro svou zemi pracovat, případně za ni i bojovat. Ve staré Římské republice to byli ti, kdož se na vlastní náklady ozbrojili a byli připraveni bojovat ve falanze. To byli Občané, kteří měli volební právo. Těchto lidí je ve společnosti cca 15 – 25%, v závislosti na politické kultuře toho či onoho národa. Zbytek tvoří plebejci, kteří se vezou, nevyčnívají, politika je prakticky nezajímá, volí spíše proto, že musí, tvoří dav, jehož paměť sahá maximálně dva týdny zpátky a myslí na budoucnost maximálně zhruba stejně vzdálenou. Jsou pro ně důležité AUTORITY, podle jejich mínění se rozhodují.
    V politickém smyslu tedy jsou „elitou“ kteřá reálně tvoří politiku jen patriciové. Část z nich jsou „patriciové ze zištnosti“, dnes se tomu říká „známostní ekonomika“. Je jich, cca 5% -10% z populace, to jsou opory vládní moci, ať už je jakákoliv.
    Vzhledem k tomu, že jsou už i u nás často i dost brutálně ostrakizovány „politicky nekorektní názory“, tak se mnoho patriciů vyjadřuje jen v anonymních volbách, ti odvážnější, nebo, řekněme, „méně rozvážní“ z nich občas podepíší i nějakou tu internetovou petici. Domnívám se, že maximálně 2-3% z patriciů se rozhodnou podepsat osobně a na papír. Když k tomu přidáme mediální blokádu a cílevědomně vytvářený názor na Dana Landu, tak se divím, že těch podpisů je tolik. Slibuji, že v pondělí už fakt konečně dojdu na poštu s tím svým podpisem, co ho mám asi tři měsíce v papírech.

  21. Eva napsal:

    Pojem „svoboda“ pochopí jen svobodný člověk. Daniel mi mluví z duše. Ale jistá část obyvatel prostě nemůže pochopit myšlení svobodomyslných. Pletou si svobodu s anarchií. Ale svoboda je zároveň zodpovědnost. K tomu chovat se svobodně a zodpovědně je zapotřebí statečnost. A zde je kámen úrazu. Potřebujeme více Danielů Landů.

  22. Jiří napsal:

    Jsem mile překvapen a děkuji za tento rozhovor.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..