Petr Havel
Petr Havel
Agrární analytik a novinář

Petr Havel: Kořeny kůrovcové kalamity

V minulých letech jsem nesčetněkrát napsal, že problémy našeho lesnictví jsou principiálně podobné problémům našeho zemědělství, jen nejsou tolik vidět. Letos však, především v posledních měsících, se lesnictví významně zviditelnilo díky kůrovcové kalamitě, která postihla většinu území naší země.

Glosy

Datum: 21.10.2018

Stejně jako v případě zemědělství je i v lesnictví považováno za hlavní příčinu sucho a dokonce i zatím odhadované škody jsou (zhruba 12 miliard korun) jsou obdobné v obou oblastech. I když přitom nedostatek srážek v kombinaci s vyššími než průměrnými teplotami prakticky po celou dobu letošního roku samozřejmě k expanzi kůrovce značně přispělo, kořeny kůrovcové kalamity jsou jinde. A to v absenci vztahu konkrétních lidí a firem obhospodařující (což bohužel v současné době znamená především těžící a zalesňující) konkrétní lesní pozemky. Odtrženost vlastníků od lesních majetků je v lesnictví ještě větší, než v zemědělství, neboť les se sklízí jednou za 80 let, takže se o něj, ovšem jen na první pohled, není třeba moc starat. Především je ale prakticky polovina našich lesů státních, a velká část obecních nebo církevních, tedy ne klasicky soukromých. Stát přitom hospodaření v lesích přenechává komerčním firmám, které zvítězí ve výběrových řízeních – a právě v tom je kámen úrazu. Lesní porosty totiž netěží a nezalesňují ti, kteří je znají nebo alespoň měli znát, ale průmyslové lesnické firmy ze zcela jiné části země bez jakéhokoli vztahu k příslušnému místu. Zásadní váhu ve výběrových řízeních má navíc cena, tedy tendry vyhraje ten, kdo realizuje pro státní lesy příslušné zakázky nejvýhodněji. Což vychází z již dřívějšího politického zadání pro Lesy České republiky, aby tento podnik vytvářel maximálně možný zisk, neboť ten je používán pro posílení státního rozpočtu. Daní za maximalizaci zisku je pak ovšem horší zdravotní stav lesních porostů a vyšší prostor pro expanzi kůrovce obdobně, jako je v zemědělství nástrojem maximalizace zisků produkce plodin k technickým účelům (kukuřice řepky), přičemž v tomto případě je daní rostoucí riziko eroze a degradace zemědělských půd. Že jde o spojené nádoby, poznáme již brzy v praxi – pokud se totiž velmi brzy nezalesní holiny po vytěženém kůrovcovém dřevu (a ony se všechny nezalesní, protože prostě není dostatek vhodných sazenic), čekají takové lokality (tedy i okolní zemědělské pozemky) ještě větší problémy se suchem než dosud. Bez stromů a lesů totiž vysychá krajina mnohem rychleji.

Diskuse

Přidat komentář
  1. M. Hospodář napsal:

    Jsem malý vlastník lesa, ale nějaké zkušenosti za desítky let už mám. Proto s uvedeným hodnocením souhlasím, ale vidím ještě jednu příčinu, která vyvěrá z maximalizace zisku: V lesích je minimum lesníků. Na jednoho připadají stovky, tisíce hektarů. Navíc všude jezdí autem. Znám staré možná fořty, kteří všechno odchodili po svých, nanejvýš jezdili na motorce. Tudíž znali podrobně nejen porost, ale i zvěř v něm.
    Tím se dostáváme k dalšímu problému vzniku škod v lesích: oddělení lesnictví od myslivosti. Většina občanů ani neví, jaký je rozdíl mezi myslivcem a lesníkem. Jedni přispěli k přemnožení prasat, druzí kůrovce. Bez fundamentálních změn systému se lesům dařit lépe nebude a fundamentální změna mírumilovně nenastane. Je nějaké řešení?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.