Připravujeme

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (čtvrtý díl): Nemám rád lidí, kteří jsou jednoznačně černí nebo bílí

Nemám rád lidi, kteří jsou jednoznačně černí nebo bílí. Právě proto si často vybírám nejednoznačné příběhy. Třeba o zločinci, který udělá něco úžasného. V Izraeli například udělují titul Spravedlivý mezi národy. My tady pořád něco o někom řešíme, že třeba ten člověk něco udělal za minulého režimu, například že byl na straně komunistů. Ale v Izraeli dali tento titul kupříkladu jedné prostitutce, od patnácti let to byla klasická šlapka. Jenže zachránila šest malých židovských kluků. Dali jí ten titul a její minulost (šlapky) vůbec neřešili. A mě se libí právě když se tyto věci neřeší. Když se řeší jen to, co ten člověk udělal dobrého nebo špatného, ale ne nějaké politické (nebo morální) akcentace.
Uslyšíte v rozhovoru s novinářem, dramaturgem a spisovatelem Stanislavem Motlem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 22. května.

21.5.2020

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (čtvrtý díl): Dnes nemůžeme mít žádné vzory, jakmile se nějaký objeví, hned se najde někdo, kdo ho poplive

Luděk Munzar, když jsem s ním točil, mi řekl jednu věc: „Víte, dnes můžeme jen těžko mít nějaké vzory. Protože když se objeví nějaký vzor, vždycky se najde někdo, kdo ho poplive.“ Ano tak to je. A kdo má pak věřit tomu, co je pravda? Ještě třeba Tomáš Masaryk je taková stálice, to byla taková dimenze, že na něj si nedovolili ani tehdy komunisté ani ultrapravice. Ale dnes je – slovy pana Munzara – taková doba, že každý se dá poplivat a pak aby se v tom někdo vyznal. Vždy si říkám, že o všem se má pochybovat. Ale také si říkám, komu asi poslouží, když se po tom či onom člověku půjde.
Uslyšíte v rozhovoru s novinářem, dramaturgem a spisovatelem Stanislavem Motlem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 22. května.

20.5.2020

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Bernard (první díl): Nejlépe nám vždy fungovaly reklamy, které vyjadřovaly náš názor

Mám dojem, že lidé nějakým instinktivním způsobem cítí, že to, co děláme v reklamě, že to není slupka, že to není póza. Vždycky jsem říkal, že nám nejlíp fungovaly reklamy, které vyjadřovaly náš vlastní názor.
Uslyšíte v rozhovoru o politické korektnosti a svobodě slova se zakladatelem, manažerem a spolumajitelem pivovaru Bernard Stanislavem Bernardem. Na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v úterý 19. května.

18.5.2020

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Jiří Kuchař (první díl): Asi za jediné přírodní univerzální antibiotikum bych označil olej z černuchy seté, medicínu faraónů

Snad za jediné univerzální přírodní antibiotikum – sám ho používám – bych označil medicínu faraonů. Je v ní specifický alkaloid, který se jmenuje nigellin. Tento olej když byl objeven v Tutanchamonově hrobce, nadchnul Howarda Cartera tím, že nebyl žluklý. Když udělali rozbor, zjistili, že to je olej z černuchy seté, která se dá docela dobře pěstovat i tady.
Uslyšíte v rozhovoru se spisovatelem, publicistou a badatelem Jiřím Kuchařem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v neděli 17. května.

16.5.2020

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (třetí díl): Celý život hledám nějaké hrdiny. A dospěl jsem k tomu, že největším hrdinou je pro mě má matka

Letos mi bude 68 let. Celý život hledám nějaké hrdiny. Celý život hledám dobrodružství na mořích, na horách, na sopkách, v jeskyních. A najednou jsem dospěl k závěru, že největší hrdina mého života byla má matka. Víš, tohle jsou ti praví hrdinové. Pro mě byl třeba velký hrdina Richard Halliburton, který vylezl na Matterhorn, kam já jsem nikdy nevylezl a pokoušel jsem se o to dvakrát. Ale najednou si uvědomíš, že hrdina je pro mě ten, který třeba vychová perfektní rodinu, postaví barák nebo dá dohromady byt, stará se o rodinu. To je hrdina, protože on je zodpovědný. My šílenci a dobrodruzi vylezeme na nějakou horu jen z našeho sobectví, protože chceme žít pro zážitky, bohužel takovej jsem.
Uslyšíte v rozhovoru s novinářem, dramaturgem a spisovatelem Stanislavem Motlem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 15. května.

14.5.2020

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Ilona Švihlíková (čtvrtý díl): Rozpoutat válku umí každej blbec. Ale vyhrát válku, to je něco úplně jiného. Podívejte se, jak třeba dopadli Američané v Afghánistánu…

Vyhrát válku, to neznamená udělat bengál. To je o něčem úplně jiném. Rozpoutat válku, to umí každej blbec. S prominutím. Ale vyhrát válku, to je něco úplně jiného. Podívejte se, jak dopadli Američané v Afghánistánu. Sedmnáct let tam byli a nakonec museli udělat mírovou smlouvu s Talibanem. Co v té zemi chtěli dokázat? V zemi, které se ne nadarmo říká Pohřebiště velmocí… Co tam chtěli dokázat?
Uslyšíte v rozhovoru s ekonomkou, prorektorkou na Vysoké škole obchodní, docentkou Ilonou Švihlíkovou. Na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v úterý 12. května.

11.5.2020

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Ilona Švihlíková (čtvrtý díl): Západ ztrácí moc, dělá chyby, přichází o soft power. A nejhorší je, že není schopen pochopit vlastní omyly

Když jsem se dívala na Mnichovské bezpečnostní fórum tak to bylo vyloženě laděno v duchu strachu Západu, že ztrácí moc, „ztrácíme moc, co jen budeme dělat…“ A byla tam vidět i velká míra nesouladu uvnitř Západu. Bylo vidět, že jsou zmatení jak lesní včela, že nejsou schopni reagovat. A co je pro mě nejhorší je to, že nejsou schopni pochopit vlastní chyby. Západ si za ztrátu své moci může sám, třeba zásadními chybami v zahraniční politice. Když se dnes podíváte třeba na Blízký východ, koho tam dnes zajímá názor Západu? To je oblast, do které se velmi agresivně cpe Turecko a dominantem se tam stává Rusko. A to si nevymohlo nějakým zázrakem, ale díky fatálním chybám Západu. Západ ztrácí atraktivitu, ztrácí tu soft power, takové to „chci být jako oni, chci je napodobovat“. Za to si ale může Západ jednoznačně sám.
Uslyšíte v rozhovoru s ekonomkou, prorektorkou na Vysoké škole obchodní, docentkou Ilonou Švihlíkovou. Na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v úterý 12. května.

9.5.2020

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Ilona Švihlíková (třetí díl): Ekonomická moc států je v globalizaci omezována a naopak roste moc nadnárodních korporací. To vede k politickým krizím

Když si uvědomíte, co se dneska děje – éra globalizace je jednoznačně spojena s tím, a to vidíme i u těch opravdu hodně velkých a mocných zemí jako jsou třeba Spojené státy, že se omezuje ekonomická suverenita států a větší moc získávají nadnárodní korporace. Rovnováha moci se vychyluje v jejich prospěch. Stát pak nemůže plnit některé úkoly, které od něj občané očekávají, což vede k politické krizi a nástupu anti establishmentových stran. Jen se zpožděním, protože politický systém vždy reaguje pomaleji než ten ekonomický. Jedna věc je tedy omezení ekonomické moci státu. A další věc je, že i pod těmito ekonomickými tlaky stát někdy přestává být schopen plnit své základní funkce.
Uslyšíte v rozhovoru s ekonomkou, prorektorkou na Vysoké škole obchodní, docentkou Ilonou Švihlíkovou. Na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v úterý 5. května.

4.5.2020 - Ilona Švihlíková

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (první díl): Někteří lidé si pletou reálnou historii a její ideologicko-politickou interpretaci. To mi připomíná Josefa Goebbelse

Pravda je, že někteří lidé si historii pletou s ideologicko-politickou interpretací historie. A to je velký rozdíl. Je to psychologie. Lidé mají tendenci – neříkám že všichni – vnímat historii tak nějak podle svého názoru. Prostě mají nějaký názor a každou informaci, která ten jejich názor může podpořit, berou jako pravdivou. A to ostatní zavrhnou. Vybavuji si mistra Goebbelse, který byl velmistrem, ďáblem propagandy, a ten řekl, když ho budu parafrázovat: Nesmíme lhát, třeba v novinách. Ale informace, které se nehodí, ty potlačíme, a co se hodí, to zvýrazníme.
Uslyšíte v rozhovoru s novinářem, dramaturgem a spisovatelem Stanislavem Motlem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 1. května.

30.4.2020

Přehrát pořad

PŘIPRAVUJEME – Petr Pokorný (první díl): Věda není držitelem pravdy. Myslet si to je základní a bohužel častý omyl

Věda není držitelem pravdy. Věda je nositelem poznání. Myslím si, že je to základní omyl, když si někdo myslí – a jsou to často nevědci, ale velmi často bohužel i vědci sami – že věda dochází k nezpochybnitelnému poznání, které pak může komunikovat tím stylem, kterým se to děje v tak módním tématu, jakým je klimatická změna.

9.3.2020

Přehrát pořad