Připravujeme

Příroda PŘIPRAVUJEME – Roman Linhart (první díl): Máme velký problém. Lidí prudce přibývá, musí se nasytit, a přitom rapidně ubývá včel a jiných opylovatelů…

PŘIPRAVUJEME – Roman Linhart (první díl): Máme velký problém. Lidí prudce přibývá, musí se nasytit, a přitom rapidně ubývá včel a jiných opylovatelů…

To, co se děje v současnosti, je záležitost naprosto unikátní, nová a bezprecedentní. V zásadě jde o to, že lidská populace nám prudce roste, v současnosti máme na světě nějakých sedm miliard a šest sem milionů lidí. Troufám si říci, že to je číslo naprosto nepředstavitelné. Zemědělství dnes stojí před problémem, jak tyto lidi nasytit. Jestliže jsme za této situace už ztratili třicet procent včelstev a jejich počty jsou dále dolů, tak si myslím, že to je problém. Problém je o to ožehavější, že nemáme včelu medonosnou jako jediného opylovatele, tu práci mohou dělat i jiné druhy hmyzu, motýli, čmeláci, samotářské včely a podobně, ale bohužel tyto druhy jsou na tom dnes ještě daleko hůře než včela medonosná.
Uslyšíte v rozhovoru s doktorem Romanem Linhartem, vědcem, ekologem, autorem knih o včelách a inovativních metodách práce se včelami, na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 20. září od 18:30 hod.

19.9.2019

Přehrát pořad
Příroda PŘIPRAVUJEME – Roman Linhart (první díl): Nemoci včel jsou velkým globálním problémem. Bez permanentního léčení by většina včel na celém světě vyhynula

PŘIPRAVUJEME – Roman Linhart (první díl): Nemoci včel jsou velkým globálním problémem. Bez permanentního léčení by většina včel na celém světě vyhynula

Některé problémy, právě jako varroáza nebo viry, dnes už působí globálně a snad kromě některých oáz uprostřed Sahary a podobně, je dnes ten parazit (varroáza) rozšířen všude. Je to už tak závažný problém, že kdybychom přestali včelstva léčit, tak si troufám říct, že včela medonosná by celosvětově vyhynula jako biologický druh během několika málo let. Snad s výjimkou afrických populací, protože ty jsou přirozeně odolné.
Uslyšíte v rozhovoru s doktorem Romanem Linhartem, vědcem, ekologem, autorem knih o včelách a inovativních metodách práce se včelami, na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 20. září od 18:30 hod.

18.9.2019

Přehrát pořad
Příroda PŘIPRAVUJEME – Roman Linhart (první díl): V Americe je včela jen nástroj na vydělávání peněz, v Evropě se ke včelám chováme lépe

PŘIPRAVUJEME – Roman Linhart (první díl): V Americe je včela jen nástroj na vydělávání peněz, v Evropě se ke včelám chováme lépe

Tam (ve Spojených státech) jde hlavně o to, aby včela byla nástrojem pro vydělávání peněz, a podle toho americká včelařina taky vypadá. Velmi často se tam stává, že včelaři využijí snůšky, které využít můžou, dostanou poplatky za opylování rostlin, ať už to jsou hrušně, mandloně nebo jiné, a potom ta včelstva prostě vysíří a pořídí si nová. My v Evropě na to nejsme zvyklí, my tady máme včelu více jako partnera a snažíme se k ní chovat lépe než v Americe.
Uslyšíte v rozhovoru s doktorem Romanem Linhartem, vědcem, ekologem, autorem knih o včelách a inovativních metodách práce se včelami, na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 20. září od 18:30 hod.

17.9.2019

Přehrát pořad
Společnost PŘIPRAVUJEME – Martin Odehnal + Marek Tichý (třetí díl): Některé velmi chytré děti si prostě jdou napsat diagnózu. Pak nemusí nic dělat a mohou být sprosté na učitelku

PŘIPRAVUJEME – Martin Odehnal + Marek Tichý (třetí díl): Některé velmi chytré děti si prostě jdou napsat diagnózu. Pak nemusí nic dělat a mohou být sprosté na učitelku

Vidím i takové chování, že velmi chytré děti zjišťují, že je pro ně vlastně velmi pohodlné získat papír – zhruba na té úrovni, jako za bolševika mnozí muži zoufale prahli po modré knížce – že oni si teď vyloženě jdou napsat diagnózu. Protože potom ten žák může být sprostej na učitelku, nemusí nic dělat, protože má diagnózu. Z toho se stalo naprosté absurdum. Nejenže to není něco ostudného, je to dokonce jakési znamení VIP, že on má papír, že může posílat učitelku…

16.9.2019

Přehrát pořad
Společnost PŘIPRAVUJEME – Martin Odehnal + Marek Tichý (třetí díl): Média hrají podivnou hru, namísto skutečné inkluze ukazují jakési Potěmkinovy vesničky

PŘIPRAVUJEME – Martin Odehnal + Marek Tichý (třetí díl): Média hrají podivnou hru, namísto skutečné inkluze ukazují jakési Potěmkinovy vesničky

Média hrají takovou podivnou hru, kdy ukazují jakési Potěmkinovy vesničky. Televizní štáb prostě přijede někam na inkluzivní školu, ukáže dětičky v první třídě, jak si spolu hrají a dovádějí a zpívají a pečují o toho nebohého postiženého. Ale v té první třídě ty rozdíly ještě nejsou vidět a navíc ty děti ještě tolik nezlobí. Hlavní problém potom nastává od šesté třídy, na druhé stupni – v těch školách nastává často pak úplné peklo.

15.9.2019

Přehrát pořad
Lidé PŘIPRAVUJEME – Mnislav Zelený Atapana (druhý díl): Na malých městech se naštěstí vytvářejí jiné sousedské vtahy než v megapoli

PŘIPRAVUJEME – Mnislav Zelený Atapana (druhý díl): Na malých městech se naštěstí vytvářejí jiné sousedské vtahy než v megapoli

Malé městečko vytváří jinou komunitu než je v těch magapolis. Je to komunita, kde se vytvářejí sousedské vztahy. To je to, co jsme tady v městech ztratili. V Praze sousedské vztahy? Hádáme se nebo si závidíme a většinou se prostě neznáme. Ale v tom městečku se lidé scházejí, jsou tam různé organizace, spousty klubů, v tom všem děti s maminkami. Vniká tam nádherná komunita, sousedské vztahy…

12.9.2019

Přehrát pořad
Lidé PŘIPRAVUJEME – Mnislav Zelený Atapana (druhý díl): V Jižní Americe nefunguje politická korektnost a lidé jsou s tím spokojení, to se mi líbí

PŘIPRAVUJEME – Mnislav Zelený Atapana (druhý díl): V Jižní Americe nefunguje politická korektnost a lidé jsou s tím spokojení, to se mi líbí

Líbí se mi v něčem situace v Jižní Americe. Ona je přece jen trochu vzdálená těm módním normám, tam korektnost moc nefunguje nebo tam naštěstí není. Když je někdo tlustý, tak mu prostě řeknou „tlusťochu pojď sem“. Když je někdo černej, tak mu řeknou „ola negrito“. Ale nikdo se neurazí. Ano, jsem negrito, tak jsem prostě negrito. Takhle se tam normálně veřejně mluví, žádná korektnost a všichni jsou šťastní. Ten černoušek říká ano, já jsem černoušek, no a co? A přepisovat literaturu a dějiny jen proto, aby tam nebylo slovo „černoušek“? Vždyť je to krásný, nádherný slovo!

10.9.2019

Přehrát pořad
Společnost PŘIPRAVUJEME – Martin Odehnal + Marek Tichý (druhý díl): Děti umí rozpitvat mrtvolu jazyka, ale neumí se vyjadřovat, stávají se z nich magoři, učící se nesmyslné větné rozbory

PŘIPRAVUJEME – Martin Odehnal + Marek Tichý (druhý díl): Děti umí rozpitvat mrtvolu jazyka, ale neumí se vyjadřovat, stávají se z nich magoři, učící se nesmyslné větné rozbory

U nás školský systém žádný není. To jsou fragmenty, z nichž některé fungují. Výborné je předškolní vzdělávání, mateřinky, přípravné třídy, ještě tak elementárka, dejme tomu první stupeň – a pak pic kozu do vazu, z dětí se stávají magoři, kteří se učí nesmyslné větné rozbory, aniž by uměly pořádně mluvit. Když si poslechnete dítě pětileté a patnáctileté – jaký je rozdíl v úrovni jejich vyjadřování? Kde je těch deset let školy? Oni umí perfektně tu mrtvolu jazyka rozpitvat na totálně nesmyslné přívlastkové věty a všechny možné jevy, které kdybych potkal v lese a poznal to, tak bych předtím utekl. Tam jsou věci, které jsem neměl dokonce ani u státnic z češtiny. Nebo věci, které jsme se učili až na gymnáziu, se teď učí v šesté, sedmé třídě.

9.9.2019

Přehrát pořad
Společnost PŘIPRAVUJEME – Martin Odehnal + Marek Tichý (druhý díl): Děti, které přijdou ze speciální školy, jsou podle mistrů někdy jako děti z jiných planet – umí pracovat, mají znalosti, mohou se okamžitě zapojit

PŘIPRAVUJEME – Martin Odehnal + Marek Tichý (druhý díl): Děti, které přijdou ze speciální školy, jsou podle mistrů někdy jako děti z jiných planet – umí pracovat, mají znalosti, mohou se okamžitě zapojit

Na běžné speciální škole pro tento typ postižení je (žák) dotažen na nějaké pomyslné optimum rozvoje manuálních dovedností. Má velmi slušné základy řemesel a podobně. Zatímco na běžné základce má jednu hodinu (manuální práce) týdně. Nemají tam často dílny a není tam nikdo, kdo by byl schopen jeho manuální zručnosti nebo nezručnosti rozvíjet. Kdyby o to ministerstvo bývalo stálo, stačilo se podívat na výstup po ukončení základního vzdělávání – jsou takzvané „éčkové obory“, které jsou určeny jak neúspěšným absolventům základních škol, třeba dětem, které vyjdou se sedmé nebo osmé třídy, tak absolventům těch bývalých zvláštních škol. A když se zeptáte třeba mistrů, tak říkají, že ty děti, které přijdou ze speciální školy, jsou jako děti z jiných planet – ony umí pracovat, mají znalosti, mohou se okamžitě zapojit a protože se s nimi šlo pomalu i v teoretickém vzdělávání, nemají žádný odpor ani k teoretickým parametrům té disciplíny, tudíž ony jsou stále ochotné učit se i tu teorii, samozřejmě v redukované podobě. Kdyžto ty děti, které prožívaly ve škole (klasické základní) tisíckrát jen neúspěch, v nich funguje takzvaný syndrom naučené bezmocnosti.

8.9.2019

Přehrát pořad
Načíst další