Připravujeme

Společnost PŘIPRAVUJEME – Daniela Kovářová (čtvrtý díl): Aktivisty jsou znevažovány všechny argumenty obránců manželství a jeho heterosexuální náplně

PŘIPRAVUJEME – Daniela Kovářová (čtvrtý díl): Aktivisty jsou znevažovány všechny argumenty obránců manželství a jeho heterosexuální náplně

Místo pochopení, místo toho, aby druhá strana řekla: „Aha, tak pro vás je to takhle bolavé, takový svatý grál, tak tomu rozumíme, protože my máme přece také své bolesti a raněné city. Tak se o tom pojďme bavit,“ narážím jen nepochopení. Takovouto reakci jsem nikdy nezažila. Naopak, všechny argumenty, které snášejí obránci manželství, obránci heterosexuální náplně manželství, jsou aktivisty úplně znevažovány. A to ne jen argumentačně, ale i různými útoky. Za svůj život jsem nezažila tolik podpásovek, hrubostí, urážek a nadávek, jako vždy v souvislosti s touto debatou.

18.7.2020 - Daniela Kovářová

Přehrát pořad
Zdraví PŘIPRAVUJEME – David Frej (třetí díl): Naši imunitu ovlivňuje stres, nedostatek odpočinku, spánku a pohybu

PŘIPRAVUJEME – David Frej (třetí díl): Naši imunitu ovlivňuje stres, nedostatek odpočinku, spánku a pohybu

Základní faktory, které ovlivňují naší imunitu, jsou stres, s tím související nedostatek odpočinku a spánku. A také pohybu, ale středního, nikoli příliš intenzivního, protože hodně intenzivní pohyb oslabuje imunitní systém.
Uslyšíte v rozhovoru s doktorem Davidem Frejem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 17. července.

16.7.2020 - David Frej

Přehrát pořad
Zdraví PŘIPRAVUJEME – David Frej (třetí díl): Střevo ovlivňuje mozek tím, že tvoří 95 procent takzvaného hormonu štěstí

PŘIPRAVUJEME – David Frej (třetí díl): Střevo ovlivňuje mozek tím, že tvoří 95 procent takzvaného hormonu štěstí

Zjistilo se, že střevo ovlivňuje mozek tím, že se 95 procent serotoninu, což je hormon štěstí, a 50 procent dopaminu, tvoří ve střevech. Takže nikoli jenom v mozku, ale i ve střevech. A proto je psychika ovlivněna stavem střevní mikroflóry, stejně tak, jako emoce ovlivňují imunitu a střevo. Ale v zásadě platí, že jakou mám střevní mikroflóru, a jak mi funguje trávení, ovlivňuje i emoce.
Uslyšíte v rozhovoru s doktorem Davidem Frejem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 17. července.

15.7.2020 - David Frej

Přehrát pořad
Lidé PŘIPRAVUJEME – Max Kašparů (první díl): Pokud se nenaučíme omezovat jako předchozí generace, nepřežijeme

PŘIPRAVUJEME – Max Kašparů (první díl): Pokud se nenaučíme omezovat jako předchozí generace, nepřežijeme

Předchozí generace se musely v řadě věcí omezovat, aby přežily. A to se musíme naučit také. Jestliže se teď nebudeme omezovat, tak to bude špatné a doslova nepřežijeme.
Uslyšíte v rozhovoru s teologem a psychiatrem Maxem Kašparů na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v úterý 14. července.

13.7.2020 - Maxmilián Kašparů

Přehrát pořad
Lidé PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (čtvrtý díl): Nemám rád lidí, kteří jsou jednoznačně černí nebo bílí

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (čtvrtý díl): Nemám rád lidí, kteří jsou jednoznačně černí nebo bílí

Nemám rád lidi, kteří jsou jednoznačně černí nebo bílí. Právě proto si často vybírám nejednoznačné příběhy. Třeba o zločinci, který udělá něco úžasného. V Izraeli například udělují titul Spravedlivý mezi národy. My tady pořád něco o někom řešíme, že třeba ten člověk něco udělal za minulého režimu, například že byl na straně komunistů. Ale v Izraeli dali tento titul kupříkladu jedné prostitutce, od patnácti let to byla klasická šlapka. Jenže zachránila šest malých židovských kluků. Dali jí ten titul a její minulost (šlapky) vůbec neřešili. A mě se libí právě když se tyto věci neřeší. Když se řeší jen to, co ten člověk udělal dobrého nebo špatného, ale ne nějaké politické (nebo morální) akcentace.
Uslyšíte v rozhovoru s novinářem, dramaturgem a spisovatelem Stanislavem Motlem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 22. května.

21.5.2020

Přehrát pořad
Lidé PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (čtvrtý díl): Dnes nemůžeme mít žádné vzory, jakmile se nějaký objeví, hned se najde někdo, kdo ho poplive

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (čtvrtý díl): Dnes nemůžeme mít žádné vzory, jakmile se nějaký objeví, hned se najde někdo, kdo ho poplive

Luděk Munzar, když jsem s ním točil, mi řekl jednu věc: „Víte, dnes můžeme jen těžko mít nějaké vzory. Protože když se objeví nějaký vzor, vždycky se najde někdo, kdo ho poplive.“ Ano tak to je. A kdo má pak věřit tomu, co je pravda? Ještě třeba Tomáš Masaryk je taková stálice, to byla taková dimenze, že na něj si nedovolili ani tehdy komunisté ani ultrapravice. Ale dnes je – slovy pana Munzara – taková doba, že každý se dá poplivat a pak aby se v tom někdo vyznal. Vždy si říkám, že o všem se má pochybovat. Ale také si říkám, komu asi poslouží, když se po tom či onom člověku půjde.
Uslyšíte v rozhovoru s novinářem, dramaturgem a spisovatelem Stanislavem Motlem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 22. května.

20.5.2020

Přehrát pořad
Peníze PŘIPRAVUJEME – Stanislav Bernard (první díl): Nejlépe nám vždy fungovaly reklamy, které vyjadřovaly náš názor

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Bernard (první díl): Nejlépe nám vždy fungovaly reklamy, které vyjadřovaly náš názor

Mám dojem, že lidé nějakým instinktivním způsobem cítí, že to, co děláme v reklamě, že to není slupka, že to není póza. Vždycky jsem říkal, že nám nejlíp fungovaly reklamy, které vyjadřovaly náš vlastní názor.
Uslyšíte v rozhovoru o politické korektnosti a svobodě slova se zakladatelem, manažerem a spolumajitelem pivovaru Bernard Stanislavem Bernardem. Na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v úterý 19. května.

18.5.2020

Přehrát pořad
Zdraví PŘIPRAVUJEME – Jiří Kuchař (první díl): Asi za jediné přírodní univerzální antibiotikum bych označil olej z černuchy seté, medicínu faraónů

PŘIPRAVUJEME – Jiří Kuchař (první díl): Asi za jediné přírodní univerzální antibiotikum bych označil olej z černuchy seté, medicínu faraónů

Snad za jediné univerzální přírodní antibiotikum – sám ho používám – bych označil medicínu faraonů. Je v ní specifický alkaloid, který se jmenuje nigellin. Tento olej když byl objeven v Tutanchamonově hrobce, nadchnul Howarda Cartera tím, že nebyl žluklý. Když udělali rozbor, zjistili, že to je olej z černuchy seté, která se dá docela dobře pěstovat i tady.
Uslyšíte v rozhovoru se spisovatelem, publicistou a badatelem Jiřím Kuchařem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v neděli 17. května.

16.5.2020

Přehrát pořad
Lidé PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (třetí díl): Celý život hledám nějaké hrdiny. A dospěl jsem k tomu, že největším hrdinou je pro mě má matka

PŘIPRAVUJEME – Stanislav Motl (třetí díl): Celý život hledám nějaké hrdiny. A dospěl jsem k tomu, že největším hrdinou je pro mě má matka

Letos mi bude 68 let. Celý život hledám nějaké hrdiny. Celý život hledám dobrodružství na mořích, na horách, na sopkách, v jeskyních. A najednou jsem dospěl k závěru, že největší hrdina mého života byla má matka. Víš, tohle jsou ti praví hrdinové. Pro mě byl třeba velký hrdina Richard Halliburton, který vylezl na Matterhorn, kam já jsem nikdy nevylezl a pokoušel jsem se o to dvakrát. Ale najednou si uvědomíš, že hrdina je pro mě ten, který třeba vychová perfektní rodinu, postaví barák nebo dá dohromady byt, stará se o rodinu. To je hrdina, protože on je zodpovědný. My šílenci a dobrodruzi vylezeme na nějakou horu jen z našeho sobectví, protože chceme žít pro zážitky, bohužel takovej jsem.
Uslyšíte v rozhovoru s novinářem, dramaturgem a spisovatelem Stanislavem Motlem na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v pátek 15. května.

14.5.2020

Přehrát pořad
Peníze PŘIPRAVUJEME – Ilona Švihlíková (čtvrtý díl): Rozpoutat válku umí každej blbec. Ale vyhrát válku, to je něco úplně jiného. Podívejte se, jak třeba dopadli Američané v Afghánistánu…

PŘIPRAVUJEME – Ilona Švihlíková (čtvrtý díl): Rozpoutat válku umí každej blbec. Ale vyhrát válku, to je něco úplně jiného. Podívejte se, jak třeba dopadli Američané v Afghánistánu…

Vyhrát válku, to neznamená udělat bengál. To je o něčem úplně jiném. Rozpoutat válku, to umí každej blbec. S prominutím. Ale vyhrát válku, to je něco úplně jiného. Podívejte se, jak dopadli Američané v Afghánistánu. Sedmnáct let tam byli a nakonec museli udělat mírovou smlouvu s Talibanem. Co v té zemi chtěli dokázat? V zemi, které se ne nadarmo říká Pohřebiště velmocí… Co tam chtěli dokázat?
Uslyšíte v rozhovoru s ekonomkou, prorektorkou na Vysoké škole obchodní, docentkou Ilonou Švihlíkovou. Na Svobodném universu v pořadu Kupředu do minulosti v úterý 12. května.

11.5.2020

Přehrát pořad
Načíst další