Antonín Vavruška
Antonín Vavruška

Antonín Vavruška 1. díl: LGBT aktivismus je horší než komunismus, protože útočí na naši biologickou podstatu

Můj dnešní host je poněkud netradiční. Jednak věkem, je to zatím nejmladší host, který v našem studiu seděl. Studuje gymnázium ve druhém ročníku, ale to není vše. Na spoustu věcí se snaží dívat jinak, než jak velí současný módní trend, což zejména u mladších lidí není zcela samozřejmé. Na sociálních sítích je neaktivní, ale právě svou aktivitou přivádí k zuřivosti ideologické aktivisty, a to i proto, že dříve jim fandil a podporoval je, než, jak on sám říká, dostal rozum, který se projevuje i tím, jak důkladně o mnoha věcech přemýšlí. Posuďte sami, teď odcituji z jeho příspěvků na internetu: „Tisíce let budovaná, ve všech aspektech hojností oplývající společnost Západu se nám bortí před očima. Proměnila se ve společnost pyšnou, zaslepenou a nárokovou. Morálka je ta tam, elity selhaly, média manipulují, mainstream zešílel. Vracíme se do doby jedné jediné správné a povolené pravdy. Hodnoty, které dělají Západ Západem, jsou pod permanentní palbou nové, jak si sama říká, progresivní extrémní levice – jsou jimi rodina, bezpečnost, prosperita, tolerance a především svoboda, kterou novodobí soudruzi nenávidí nejvíce. Nejraději by ji zašlapali hluboko do země a tvářili se, že vůbec neexistuje, neexistovala a nikdy existovat nebude. Jsou ve své ideologické slepotě stejní jako jejich předchůdci, i oni si hledají své cílové skupiny v rozeštvané společnosti, kterým nabulíkují, že jsou vykořisťovaní zlým systémem, a sami sebe jmenují do funkce jejich mluvčích. A jednou z těchto skupin jsou sexuální menšiny. Já jsem gay a absolutně odmítám, aby za mě mluvili ideologičtí extrémisté, a udělali si ze mě svou ultralevicovou agendu.“ Konec citátu. Tak to vše říká náš dnešní host, 17letý student druhého ročníku gymnázia, Antonín Vavruška.

Lidé

Délka: 55:01
Datum: 29.10.2021

Přehrát pořad

Martina: Musím začít úplně od začátku. Antoníne, řekněte mi nejprve vaši anabázi. Vy jste podporoval aktivisty, kteří se prali za LGBT, za to, co oni sami nazývají „práva“. Řekněte mi, proč jste vysloveně obrátil?

Antonín Vavruška: Důvodů je několik. Asi mě na tom celém začalo deprimovat, že se tito lidé tváří tak, že mluví za mě, že jsem jim dal nějaký mandát, aby za mě mluvili, a tak to samozřejmě není. Tak trochu je podezřívám, že jim jde především o zisky, že jim jde o to prosadit svou pravdu, jak oni vidí svět, a zaštiťují se různými menšinami. A samozřejmě to nejsou jenom sexuální menšiny, jsou to různé rasovo-etnické otázky, zelená ideologie, a všechny tyto skupiny aktivisté z krajně levicového spektra, sami si říkají „progresivní“, zneužívají. Ale samozřejmě, že nemluví za všechny gaye a všechny lesby, a zelení aktivisté nemluví za ekology, kteří jdou v neděli do lesa, a sbírají tam PET láhve, stejně jako aktivisté Black Lives Matter v USA nemluví za všechny černochy. Většinou, když se koukneme na demonstrace, tak jsou bílé.

Martina: Zejména v posledních letech si mladí teenageři v 17 letech nejsou ještě jisti svou sexuální orientací. Vy jste prodělal prudký názorový vývoj jednak v tom, že jste zjistil, že jste gay, pak jste začal podporovat LGBT, a potom jste se od nich naprosto odvrátil. Řekněte mi, čím je dáno toto vaše zrychlení?

Antonín Vavruška: Byl to truc. Když mě něco naštve, tak se od toho chci v plné míře distancovat. A nechci jenom sedět a někoho poslouchat. Řeknu to znovu: Pochopil jsem, kdo se tváří, že mluví za mě, ale nemluví. Jestli je to brzo? Asi je. Ale proč by to mělo být špatně? Já jsem za to naopak rád, a jak říkám, důvodů je více.

Aktivity LGBT, třeba iniciativa Jsme fér, jsou jednou lží vedle druhé, je to manipulace

Martina: Povězte mi, co vás především dovedlo k názorové proměně? Co vás na chování samozvaných mluvčích nejvíce otrávilo, znechutilo, nebo odradilo?

Antonín Vavruška: Když si vezmeme proti sobě dvě strany, třeba iniciativu Jsme fér, která prosazuje LGBT agendu, Prague Pride a podobně, a naproti tomu třeba Alianci pro rodinu, a lidi, kteří jsou přesvědčeni, že rodina je tatínek, maminka a děti, a že by to tak mělo být symbolicky zakotveno v ústavě, tak LGBT aktivisti hrozně rádi s obrovskou vervou a oblibou tvrdí, že jejich oponenti hledají v lidech zlo, a v podstatě je to jenom o citech. To samozřejmě vede spoustu lidí, hlavně mladých, k tomu, aby je začali podporovat, protože je jednoduché uslyšet, že jsou šikanováni a že jim v jejich hrůzostrašném těžkém životě ještě všechno znesnadňují. Já jsem se koukl na faktickou stránku, a ta není například na straně iniciativy Jsme fér – je to jedna lež vedle druhé, a je to manipulace.

Martina: Povězte mi, ještě úplně odbočím, bylo to tak, že když jste o sobě zjistil, že jste gay, tak jste od nich dostal jakoby pomocnou ruku? Ve smyslu: „Podívej, kluku, ty to teď budeš mít těžké, a my jsme tady od toho, abychom byli s tebou, a pomohli ti proti celému ošklivému světu.“

Antonín Vavruška: Ano, takovýto pocit v mladých gayích a lesbách, možná i starších, určitě vyvolávají. Když jsem po svém přiznání, ačkoliv toto slovo nemám v tomto kontextu rád, četl různé blogy a deset tipů, například jak vám poradíme s coming outem, tak se člověk dočte, že celý svět je zlý, netolerantní, a jsou tam vypsané rady. Ale aby se to četlo, tak to musí mít pojaté trochu extrémně, a je to odtržené od reality. Nepopírám, že existují případy, kdy to mladí lidé mají stejně těžké jako já, ale to není důvod dělat z ČR nějaký fašistický stát. Myslím, že jsme velmi tolerantní národ, a 90 procent coming outů proběhne naprosto v pořádku. Maminka si pobrečí, ale všechno jde dál. Ale samozřejmě nejvíce se čtou příběhy, kdy je mladý 17letý gay vyhozen z domova.

Martina: Srdcerváč.

Antonín Vavruška: Každý ho šikanuje, přesně tak, a to v podstatě člověka ještě více vyděsí, a rozhodně mu to nepomůže.

LGBT aktivisty podporuje menšina této komunity

Martina: A strach ho žene do náruče těchto „pomocníků“.

Antonín Vavruška: Člověk najednou vidí v LGBT aktivistech a podobných lidech nějakou záchranu, a v podstatě ho něco tlačí k tomu se na tyto lidi upnout a uvědomit si: „Já k nim patřím.“ Tedy k 4-5 procentům neheterosexuálních osob v ČR, což je 500 tisíc lidí. A LGBT aktivisté, a to jsem si uvědomoval o něco později, určitě nezastupují 500 tisíc lidí, ačkoliv třeba tvrdí, že je podporuje 97 procent této komunity, což je z podstaty úplný nesmysl.

Já tyto lidi potkávám, znám je, a podporuje je menšina. Je to nesmysl i z toho pohledu, že tady máme věřící lidi, konzervativní lidi, kteří to nevidí stejně, jako gay lobby, ale není je slyšet, protože to není zajímavé, a jakmile něco řeknou, tak se do nich okamžitě rozjedou aktivisté, v uvozovkách, a mnozí se zaleknou. Tito aktivisté si nepřejí, aby se ozývaly hlasy proti nim a aby někdo říkal: „Nám se vaše aktivity nelíbí, které děláte, jako třeba Prague Pride.“ Oni se tváří, jakože Prague Pride je nějaký svátek homosexuálů, což je úplný nesmysl, je tam jenom velmi malá část této komunity, a velká část jsou heterosexuálové, kteří se někde potřebují předvádět. A když proti tomu někdo, o kom je například známo, že je proti manželství pro všechny a podobně, – k tomu se asi ještě dostaneme, že je toto spojení naprostý nesmysl – něco řekne, tak okamžitě dostane nálepku homofob, extrémista, člověk, který nepřeje ostatním lidem to, co má on. A jakmile se proti tomu distancuje gay, kterému Prague Pride v praktickém životě nijak nepomáhá, tak je to okamžitě pro tyto aktivisty hrozba, protože jeho hlas už poslouchá hodně lidí, kteří mohou mít sklon se k tomu přiklonit a říkat: „Já nejsem homofob, ale koukněte se, i vaši lidé se obracejí proti vám.“ A z toho mají aktivisté strach.

Martina: V žádném případě vám nechci nic podsouvat, ale to, co jste popsal, to se najednou cítíte. Řekněme, ve své odlišnosti ohrožen, a přidáte se k nějaké skupině, která rozevře širokou náruč, a začne vás naopak proti okolnímu světu ještě poštvávat, tak to je v podstatě psychologie sekty.

Antonín Vavruška: Ano, LGBT aktivisté, gay lobby, lidé, kteří zkrátka vyznávají ideologii marxismu – určitě se vrátíme k tomu, co to znamená, a jaký vliv tato ideologie má na mladé lidi – je agresivní. Myslím, že slovo „sekta“ to skvěle vystihuje, protože máme ve společnosti skupiny lidí, které vyznávají nějaké názory, ale dokáží respektovat i jiný názor, ale tato sekta LGBT aktivistů to nedokáže. Ti jsou přesvědčení o své jediné pravdě, a kampaň, kterou vedou proti celému světu, je hrozně nátlaková, radikální a zneužívá lidi. A mladý člověk, který si není tak úplně jistý sám sebou, a je hrozně náchylný k tomu, aby…

Martina: …podlehl…

Antonín Vavruška: Přesně tak. A nechal se obejmout těma…

Martina: …Přišel do lůna těch, kteří…

Antonín Vavruška: Plného lásky, dobra a spravedlnosti. Ale není to tak.

Martina: Kdy jste zjistil, že jste gay? Kdy jste udělal coming out?

Antonín Vavruška: Rok a půl zpátky.

Martina: To znamená, že vám bylo 15 a půl?

Antonín Vavruška: Ano.

Když jsem se distancoval od LGBT agendy, tak se to určitým lidem nelíbilo. Chovají se jako sekta.

Martina: A říkal jste, že jste to měl těžké. Měl jste to těžké, protože jste si to nechtěl přiznat, nebo proto, že jste se bál reakce okolí, rodiny?

Antonín Vavruška: Vůbec. Myslím, že jsem měl oproti jiným lidem dobrý průběh. A možná proto, že jsem četl katastrofické scénáře, jak to všechno může dopadnout hrozně, tak mi to zkreslilo obraz. U mě s tím v podstatě vůbec nikdo neměl problém, ať už se bavíme o rodině, nebo okolí ve škole a mezi přáteli, a tak dále. U mě to bylo naopak, byl jsem přijat, a otevřely se vůči mně ruce. Takže žádné scénáře, že je tady 15letý kluk, který je zoufalý z toho, že je proti němu celý svět, škola, šikanují ho, a končí to třeba sebevraždou.

A naopak moje otočení, když jsem změnil názor o 180 stupňů a distancoval se od LGBT agendy, od toho, jakým způsobem je prosazovaná, tak to se určitým lidem už nelíbí. Nechci říct, že jsem nějak utlačován, to vůbec, ale určitým lidem, kteří jsou přesvědčeni, že dělají dobro pro svět, se můj opačný názor nelíbí.

Martina: Když se teď podíváme na působení LGBT aktivistů, jakými způsoby oslovují jednak lidi jako jste vy, a jakým způsobem komunikují s okolním světem? V čem vidíte největší disproporci?

Antonín Vavruška: Myslím, že mluví jedním hlasem, nemluví jinak ke mně, a jinak k lidem. Já myslím, a o tom to celé je, že uvnitř sekty, nebo uvnitř nějaké skupiny lidí, kteří můžou mít na něco extrémní radikální názor, si jej vyměňují mezi sebou. A kdybychom brali LGBT jako sektu, ale ne LGBT komunitu, ale LGBT komunitu aktivistů, to je důležité zmínit, tak oni mají potřebu to cpát jiným lidem, oni si to nevyměňují mezi sebou, ale mají potřebu indoktrinovat ostatní. Takže jejich hlas je jednotný, a v tom je právě nebezpečí.

Máme tady lidi, kteří tvrdí, že existuje několik desítek, stovek pohlaví, a pochopil bych, kdyby si tito genderoví šílenci sedli proti sobě ke stolu, a o těchto věcech diskutovali, doplňovali si to, to by pro ně mohlo asi být příjemné odpoledne. Ale oni místo toho jdou, vystoupí na Václavském náměstí na pódiu, třeba na Prague Pride, a začnou vykřikovat: My jsme LGBT, a chceme tohle, a tyto práva pro 58. pohlaví. Určitě víte, kam mířím. A místo toho, aby řekli: „Mluvíme tady za naši skupinu aktivistů,“ tak řeknou: „My jsme tady za chudáky gaye a lesby, kteří žijí v celé téhle naší zemi ve velkých městech, a na vesnicích.“ A i když to neřeknou přímo, protože by to byla lež, tak běžného člověka, který jde kolem, naprosto zmanipulují, takže to vnímá tak, že oni mluví za půl milionu lidí.

Na Prague Pride bych nikdy nešel. Když lidé vidí extravagantní kostýmy a slyší ty řeči, tak jsou znechuceni.

Martina: Zejména pak, když mluví třeba k někomu, jako jste vy, komu bylo 15 a půl let. Dneska je vám 17 let, a to, jak hovoříte, nasvědčuje, že o tom opravdu velmi přemýšlíte, a pěstujete si jakési kritické myšlení. Ale pochopitelně se pohybujete mezi svými vrstevníky, jste s nimi každý den ve škole, a lidé v tomto věku jsou velmi ovlivnitelní: Řekněte mi, je těžké vytvořit si a udržet svůj vlastní pohled na věc a na svět? Nebo je třeba agenda LGBT natolik silná, že vaši spolužáci, kteří jsou hetero, chodí do Prague Pride, a podobně?

Antonín Vavruška: Hned vám odpovím, ale ještě doplním: Já jsem byl 15letý kluk, který toto potřeboval slyšet. Já jsem to chtěl slyšet.

Martina: Co?

Antonín Vavruška: Řeči aktivistů. Už jsem tady o tom mluvil. Já jsem to chtěl slyšet, a tak jsem to bral okamžitě jako fakta a jako něco, za co mám být rád, a ještě za to děkovat. Ale člověk, který jde po Václavském náměstí, a nijak se o to nezajímá, může proti této komunitě něco mít, čemuž se ani nedivím, když vidí extravagantní, někdy až nechutné kostýmy, a slyší ty řeči. Chápu, že je znechucený. Já jsem také znechucený, a to mi to stačí vidět třeba jenom doma v televizi. Na Prague Pride bych nikdy nešel. A tito lidé to chtějí odsoudit. Takže i kdyby měl LGBT aktivista v procentu z toho, co říká, pravdu, tak takový člověk to nikdy neuzná, a odsoudí to celé. A pak si řekne: „Můj soused žije s mužem, nikdy jsem ho neviděl na Prague Pride, ale on s tím asi souhlasí.“ A to společnost strašně radikalizuje. Kdybych to přehnal, tak bychom se za pár let mohli ocitnout ve společnosti, kdy je asi menší část společnosti ze stáje LGBT aktivistů, a druhou tvoří lidé, kteří jsou vyděšeni z Prague Pride, a z podobných věcí, a odmítají to celé. To myslím i lidi, kteří se prostě nějak narodili, vůbec za to nemůžou, a nemůžou to ovlivnit.

Martina: To znamená, že si vlastně myslíte, že ve výsledku je to opravdu medvědí služba pro jakékoliv sexuální, a ostatní menšiny, když LGBT tuto situaci takto vyhrocuje.

Antonín Vavruška: Obávám se, že tam není vždy dobrý úmysl. Nemyslím si, že si 100 procent těchto aktivistů myslí, že to, co dělají, pomáhá. Myslím, že z toho mají nějakou svou prosperitu.

Martina: Jakou myslíte třeba? Dotace?

Antonín Vavruška: Dotace hlavního města Prahy od pana Hřiba. To určitě udělá člověku radost.

Martina: Hlavně peníze, nebo i něco dalšího?

Antonín Vavruška: Možná, že chtějí být vidět. Jsou to lidé, kteří neumí, nebo nemůžou dát světu něco užitečnějšího, na čem by se zviditelnili, tak mluví o tomto, což by dokázal každý. Takže možná jim dělá radost zviditelňování se, ale uznávám, že velká část, pravděpodobně většina, to dělá z vlastního přesvědčení o tom, že páchají dobro a že nám dodají lepší svět, kde se všichni budou milovat, a všechno tu bude úžasný.

LGBT jsou neomarxisté, kteří vyměnili boj za práva chudých a vykořisťovaných za boj za práva menšin

Martina: Vy jste řekl: „Jsem gay, a odmítám, aby se do role mých zachránců stylizovali ultralevicoví ideologičtí extrémisté.“ A teď se dostáváme ještě k další věci LGBT – proč ultralevicoví? Jak jste přišel na to, že se takto chová levice, potažmo ultralevice?

Antonín Vavruška: Já mám radši výraz „neomarxisté“, a myslím, že to do toho sedí naprosto bravurně. Před mnoha desítkami let tady chodil nějaký Karel Marx, a přišel s teorií, že máme ve společnosti vykořisťované a vykořisťovatele. To už dneska, řekněme si narovinu není, stále jsou lidé, kteří se mají hůř, kteří žijí od výplaty k výplatě, ale už si vybojovali své místo, svá práva, a lidé kteří na tuto teorii věří, ji upgradovali, a potřebovali najít jinou skupinu lidí, které by namluvili tato svá moudra, a dělali si radost tím, že za ně mohou mluvit, a bojovat za ně.

Martina: Takže ne vykořisťovaní a vykořisťovatelé, ale chudáčci, a ti, kteří se mají dobře.

Antonín Vavruška: Ano. Já tomu spíše říkám zachránci, což jsou aktivisté, kteří nás jako zachraňují, a pak ti slabí a diskriminovaní. A starý dobrý, v obrovských uvozovkách, marxismus, je postaven na tom, že máme nějaké chudé, a pak extrémně bohaté, a je potřeba to vyrovnat. A jelikož to už dneska tak úplně není pravda, tak tito lidé velmi chytře – kdybych je měl za něco pochválit, tak velmi chytře – našli tyto skupiny, a jde to samo. Namluvíme černochovi, že v roce 2021 je v USA na stejné úrovni, jako v 50. letech, a že mu práva a svobody ubyly a že za ně potřebuje bojovat. To samé LGBT – kdybychom se před 30 lety zeptali na manželství pro všechny, opět v uvozovkách, tak by nikoho nenapadlo, že to je možné.

Před třiceti lety by vám každý řekl, že manželství je spojením muže a ženy, a jeho cílem jsou děti

Martina: Také jsme před 30 lety tak moc neřešili pohlaví. Nějak jsme se smířili s tím, že máme dvě, a pak nějaké odchylky.

Antonín Vavruška: Ano, protože kdybychom se za starého komunismu zeptali na ulici chudáka, komunistického funkcionáře a úplně průměrného člověka na ekonomické otázky, tak vám řeknou to samé, jako dnes říkají krajní levičáci, že nemají existovat bohatí a chudí a že by to mělo být srovnáno bez ohledu na to, co tito lidé přináší světu. Ale kdybychom se těchto tří lidí zeptali na počet pohlaví, tak všichni řeknou, že jsou dvě. Kdybychom se jich zeptali na to, co je manželství, a co má z manželství plynout, tak odpověď je, že manželství je svazek muže a ženy, a má to vést k dětem.

A v tom se dnešní levičáci liší, protože si potřebovali vytvořit nová témata, aby místo chudým nabulíkovali menšinám, že jsou na tom hůře než tito, tito, tito, a vy jděte do ulic a bojujte za svá práva. Kdyby to bylo ve větším, tak bych si skoro představoval, že mají v hlavě, že sní o nějaké silné revoluci, ale tam snad ještě nejsme.

Martina: Tak proto jim říkáte, že jsou to extrémisté, nebo někdy použijete spojení „ideologičtí radikálové“ nebo „radikální neomarxisté“? Proto to říkáte? Protože spoustě lidem přijde, že jsou to prostě aktivisté, kteří si udělali ze svého aktivismu docela dobrý byznys, případně, že někteří tomu, co dělají, opravdu věří. Ale vy to vidíte trochu více vyhroceně.

Antonín Vavruška: Ano, vidím to vyhroceně, a myslím, že to vidím naprosto správně. Já tam vidím paralelu se starým, opět v uvozovkách, dobrým komunismem, protože ten zasahoval do ekonomických věcí, ale nepodkopával například biologickou podstatu člověka, neříkal pětiletému dítěti, holčičce: „Ty nejsi holčička, ty jsi chlapeček.“

LGBT aktivismus je horší než starý komunismus, protože útočí na biologickou podstatu člověka, a říká holčičce, že je chlapeček

Martina: „Nebo si to ještě rozmyslíš.“

Antonín Vavruška: „Nebo si ještě rozmyslíš, že jsi něco úplně jiného.“ To tyto lidi nenapadlo. A já si myslím, že tento myšlenkový proud, který už se mimochodem na Západě stal mainstreamem, byl opravdu jen tímto proudem, je ještě horší než ten starý režim, protože útočí na biologickou podstatu člověka, snaží se rozvrátit rodinu a podobné věci. V tomto mají staří komunisté odlišný názor. Když se koukneme do parlamentu, tak KSČM, kromě pana Dolejše, a myslím pana Luzara, hlasovali proti manželství pro všechny.

Martina: Vlastně staří dobří konzervativci, když se na tom podíváme ve světle toho, jak se nám proměňuje politická scéna.

Antonín Vavruška: V těchto věcech jsou konzervativní. Oni ve svých letech přišli mezi obyčejné lidi a ukázali: „Oni jsou bohatí, tak jdeme na ně, a seberme jim to.“ Ale dneska pyramida vypadá úplně jinak, a úplně dole jsou progresivní levicoví aktivisti, kteří ze sebe dělají mučedníky, kteří trpí, bojují, a riskují život v boji za lepší svět.

Martina: Za gaye, za uhlík.

Antonín Vavruška: Ano. A za všechno možné. Až většinová společnost tato témata konečně prokoukne, tak si budou muset vymyslet něco jiného. Ale dnes je tady nad nimi vykořisťovatel, bílý heterosexuální postarší muž, který sbírá diesely, které dělají nechutnou uhlíkovou stopu, má rád hovězí steaky.

Martina: Prostě dinosaurus.

Antonín Vavruška: Přesně tak. A ještě třeba chodí do kostela, a má tu rodinu. To je vyloženě extrém.

V USA se nyní rozvíjí teorie, že gay není člověk, kterého přitahují muži, ale ten, kdo plní LGBT agendu

Martina: Akorát že jste popsal člověka ze střední, nebo nižší střední třídy, který celý tento cirkus financuje.

Antonín Vavruška: Ano, přesně tak. A je to úplně běžný člověk. Když vyjdeme na ulici, tak pravděpodobně první člověk, na kterého narazíme, bude přesně tento typ člověka, kterému oni vyhlásili válku, a v podstatě z něho udělali něco, čím máme v aktivistických kruzích pohrdat. Ale zatím je, díkybohu, většina české společnosti zdravá.

Ale existuje ještě jedna skupina, která je mnohem horší než tento člověk, a to jsou konzervativní gayové, konzervativní lesby, konzervativní ženy, konzervativní černoši, konzervativní transsexuálové, což jsou lidé, kteří už svou existencí, a tím že vyjdou ven, a řeknou nějaký svůj názor, popírají jejich teorie o tom, že jsou to nějací chudáčci, kteří se každý den bojí o svůj život, a strádají po všech stránkách. Takže tyto lidi je potřeba poplivat, zhanobit, zadupat do země i s jejich svobodou, a prohlásit je v podstatě za blázny.

V USA jsou teď teorie, že gay není člověk, který se zamiluje do jiného muže, a prožíval s ním sexuální chvilky. Gay je člověk, který souvisí s gay agendou, kterou nastolují aktivisté, takže člověk, který žije 50 let se svým partnerem, vždycky ho přitahovali muži, nikdy nebyla jediná známka, že by ho přitahovala žena, a má konzervativní názory, ctí tradiční rodinu, – ačkoliv tento termín nemám rád, protože to budí dojem, jako kdyby vyběhla z lesa, a žila někde v pravěké jeskyni, – tak za ním přijdou, a řeknou mu: „Ty nejsi gay. Jsi zrádce. Zradil jsi a opustil naše hodnoty. Mezi nás nepatříš. Nejsi gay.“

Martina: Myslíte, Antoníne Vavruško, že byste takto mluvil, kdybyste nepoznal LGBT komunitu, která vás svého času vcucla? Kdybyste ji nepoznal takhle zblízka?

Antonín Vavruška: Nevím. Možná, že zpětně jsem za to rád, že jsem se dočasně nechal vtáhnout LGBT komunitou aktivistů, protože jsem viděl jeden extrém, který se mi nelíbil. A dlouhodobě se mi nelíbí ani druhý extrém, kdy někdo přijde a řekne: „Vy jste se narodil jinak, měli by vás někam zavřít.“

Martina: Potkal jste se s takovými názory?

Antonín Vavruška: Nepotkal, ale určitě něco takového bude, ale je to opět ze strany LGBT+ zveličováno, což považuji za úplně šílený. Lidé, kteří by si přáli neziskovky ve školkách, a gender neziskovky, polyamorní manželství – což nás, domnívám se, čeká po uzákonění manželství pro všechny. Už v tomto názvu můžeme slyšet, že to asi není jenom o jednom muži a jednom muži, o jedné ženě a jedné ženě. A i když uzavřou manželství, institut, který upraví naši zákonodárci, tak z toho stejně nikdy manželství nebude. Já to nikdy nebudu pokládat za manželství, a lidé, kteří to odmítají, také ne.

A jakmile se tohle uzákoní, tak se z tohoto názoru stane nelegální pravda, a paní ve třetí třídě už nebude moct říct, že rodina je jenom muž a žena, kteří mají spolu děti, ale že to je svazek dvou lidí.

Martina: Zákon je zákon.

Antonín Vavruška: Tady se ale brutálně útočí na svobodu přesvědčení, vyznání, a to je špatně.

LGBT aktivisté nenávidí diskusi a kompromis. Mají svou jednu jedinou pravdu, což je hrozně nebezpečné pro svobodu a demokracii.

Martina: Znovu zdůrazňuji, že mluvím se 17letým studentem druhého ročníku gymnázia, protože si myslím, že teď někteří posluchači mohou tápat, a říkají si: „„Co mi toto přemoudřelé dítě říká z rozhlasu?““ Teď vás cituji: „Až to většinová společnost konečně prokoukne.“ On mě tady poučuje, ale…“

Antonín Vavruška: To určitě není cílem.

Martina: Já to říkám proto, že mi to přijde zajímavé, a vzhledem k vašemu věku vlastně roztomilé, ale zároveň zarážející. Řekla bych, že se vaši vrstevníci zhusta věnují zcela jiným tématům, a proto se chci zeptat: Kdo vám pomáhá orientovat se v současném světě, v tomto všem, protože citujete spoustu věcí, říkáte spoustu informací, které jste musel načíst, vyčíst? Někdo vám dal literaturu? Kdo vám pomáhá? Kdo vás vede? Je to škola, rodiče, psycholog, nějaká jiná skupina, vy sám?

Antonín Vavruška: Asi to poslední slovo je správné.

Martina: Vy sám?

Antonín Vavruška: Myslím, že to je především o mně, protože než začnu něco říkat a prosazovat, tak nad tím musím přemýšlet, a opravdu si vyslechnout názory obou stran, což LGBT aktivisté nenávidí. Oni naprosto odmítají diskutovat, nenávidí kompromis, nejsou schopni na něj přistoupit. Mají zkrátka svou jednu jedinou pravdu, a to je hrozně nebezpečné pro svobodu, demokracii, a tak dále.

Martina: Řekl jste, že aktivisté nesnášejí diskusi. Rozkryl jste, když jste byl mezi nimi, proč to tak je? Je to proto, že jakmile těmto ideologickým aktivistům někdo rozmetá bábovičky, tak zjistí, že jsou s argumenty na štíru?

Antonín Vavruška: To je pak zle, a nastupují emoce, hraní na city. Tedy: Tady máme lidi, kteří trpí, hrozně, každou minutu, každou vteřinu svého života trpí, a jakmile ty nepodpoříš náš návrh, který nemění manželství…

Martina: Asi myslíte, že nezmění podstatu manželství?

Antonín Vavruška: Je to klín vražený do přesvědčení mnoha lidí, asi se k tomu také dostaneme. Ale když si vezmeme fakta, tak pro dítě je nejlepší otec, tedy muž, matka, tedy žena, a to většinou nepopírají ani aktivisté, ale přicházejí s tím, že je to fuk, a „pojďme vytvořit něco nového“.

Pojmenovat se „Jsme fér“ může jenom někdo, kdo není férový

Martina: Všichni mají přece svá práva.

Antonín Vavruška: Přesně tak. Nedávno jsem viděl v časopis hrozně zajímavý článek, a pod tím byl obrázek, kde na jedné straně byla rozhádaná heterosexuální rodina, kde se matka, otec a děti praly.

Martina: Fúrie ječela.

Antonín Vavruška: Matka týraná, otec alkoholik. A vedle toho byla harmonická rodina mužů, kde extrémně chytré děti držely v ruce knížku.

Martina: To je podprahová i vědomá indoktrinace.

Antonín Vavruška: Z jedné strany vezmeme úplně to nejhorší, co může být, a z druhé strany vezmeme to ideální, což v některých případech může určitě existovat. Ale musíme být féroví. Pojmenovat se „Jsme fér“ může jenom někdo, kdo není férový, a kdo používá přesně tuto argumentaci. Tento článek, a uvedený obrázek, abychom si rozuměli, není z pera iniciativy „Jsme fér“. Ani nevím, kde to bylo, ale tyto argumenty oni používají.

Martina: Byl to nějaký normální časopis, který si můžete koupit na stánku, nebo něco specializovaného?

Antonín Vavruška: Byl internetový, nekupuju noviny, když jdu do školy.

Martina: Já jsem zapomněla na váš věk. Já ještě šustím papíry a novinami.

Antonín Vavruška: Byl to zahraniční článek v angličtině. Ale to možná trochu křivdím českým aktivistům, že by toto ještě netvořili a že to dělá jenom zblázněná Amerika.

Právo nemá někomu něco dávat, jak to chtějí aktivisté, ale má člověka chránit před tím, aby mu někdo neubližoval

Martina: Několikrát jste se tady navezl do manželství pro všechny. Ale já tuším, že jste svého času podepsal petici na podporu této myšlenky. Takže toto je opět součást vašeho zrání, a procesu, kdy jste si řekl: „Dostal jsem rozum.“ Tak mi řekněte, proč vám teď manželství pro všechny nepřijde jako něco správného, jako dobrá cesta? Proč podle vás manželství není pro všechny?

Antonín Vavruška: Nemá být pro všechny v tom pojetí, jak ho myslí LGBT aktivisté. Ale chápu, že právo má reflektovat ne dobu, protože doba se může zbláznit, ale má reflektovat realitu. Takže argument, že já můžu jít, a až dospěju, tak si mohu vzít ženu, nedává moc smysl, protože proč bych to dělal.

Martina: Myslíte konkrétně vy?

Antonín Vavruška: Ano. Ale zároveň nemůžeme mluvit o nějakém upírání práv. To není o tom, že mi má někdo něco dát, právo by mě spíše mělo před něčím chránit, aby mi někdo něco nedělal. Alespoň tak to chápu já, a ne, že si budu přát modré z nebe, a chci modré z nebe po všechny. A každý, kdo mi nedá modré z nebe…

Martina: Tak mám na to ústavní právo.

Antonín Vavruška: Vy zákonodárci to dejte do zákonů, protože život je složen ze zákonů, a když něco někde není napsané, tak jako by to nebylo.

Martina: Ale přesto se vraťme k tomu, jak dlouhou cestu, nebo vlastně krátkou, jsme urazili od registrovaného partnerství až k manželství pro všechny?

Antonín Vavruška: Je to nějakých 15 let. Pan Paroubek v roce 2006 prosadil registrované partnerství. Aktivisté tehdy chodili v čele s panem Hromadou. Neznám jeho současné názory, ale vím, že by se určitě s novou omladinou v rámci LGBT komunity aktivistů pravděpodobně na všem neshodl.

Pokud někdo není ochoten dělat kompromisy, tak se nemůže divit, že jeho návrhy neprojdou

Martina: Oni se také od něj distancují. On tehdy řekl, že když se schválí registrované partnerství, tak už budou gayové a lesby spokojení, a už nic víc nebudou chtít. To už bylo dohledáno, že to řekl v ČT. Problém je v tom, že LGBT řekla, že nemluvil za ně.

Antonín Vavruška: Ano, přesně tak. Konkrétní aktivista nebo aktivistka přijde, a řekne: „Já s panem Hromadou nemám nic společného.“

Martina: „A chci manželství pro všechny.“

Antonín Vavruška: Ano, přesně tak. V souvislosti s tím, jak jsme mluvili o kompromisu, tak by se asi hodilo zmínit, že v roce 2013 přišla starostka Prahy 2 za Občanskou demokratickou stranu, která byla jednou z iniciátorek zákona, který chtěl nějaký částečný kompromis, tedy přisvojení dítěte partnerem, když má žena ze vztahu s mužem dítě, tento muž například zemře, a ona se zamiluje do ženy, tak aby dítě mělo nějaký právní vztah s tou druhou ženou. To spadlo pod stůl, a dále se to neřešilo.

Další byl ještě pokrokovější kompromisní návrh Patrika Nachera, který také spadl pod stůl, jehož obsahem bylo: narovnejme majetková práva, přejmenujte si registrované partnerství, jestli se vám to nelíbí, ale na slovo „manželství“ nesahejte. Nevím, jak to bylo s dětmi, tam by určitě byla ještě potřeba diskuse, ale aktivisté se proti tomu vzpouzeli. Často se říká, že LGBT aktivisté s tím nebyli spokojeni, a jejich oponenti také ne. To je lež, protože oponenti LGBT aktivistů úplně jasně řekli: „Tohle nám vůbec nevadí. Mějte majetková práva, přejmenujete si registrované partnerství, protože opravdu ,registrované´ nezní dobře. My s tím nemáme problém.“

Takže tito lidé si stojí za tím, že to má být se vším všudy, a když s tím jako většinová společnost nesouhlasíte, tak se „postavte třeba na hlavu, ale my to chceme se vším všudy“. Tady je nekompromis. A myslím, že pokud má člověk takovýto přístup, tak prostě holt nemůže být zhrzený, a vztekat se, že mu to neprojde. Takže kompromis neproběhl, od června 2018 se řeší manželství pro všechny, ale ve Sněmovně není extra vůle o tom mluvit.

Manželství vzniklo spojením označení pro muže a ženu. Takže nedává smysl, když LGBT aktivisté chtějí stejné slovo pro muže a muže, nebo ženu a ženu.

Martina: Ale jak si vykládáte, že LGBT komunita volí salámovou metodu, pořád uždibuje další zákonnou část, prosazuje manželství pro všechny, a bazírují na slovu manželství. Rozumíte tomu?

Antonín Vavruška: Ne, absolutně tomu nerozumím. Když je někdo třeba lingvista, a rozloží si slovo „manželství“, tak najde etymologii, že toto slovo vzniklo spojením muže a ženy, takže to nedává smysl. A člověku, který je proti pokrokové legislativě, tak mu to vadí, a já tomu rozumím. Ale čemu nerozumím, je, proč o to stojí sami LGBT aktivisté, protože i oni to musí vědět. Pokud si žena chce vzít ženu, a stojí hrozně o to, aby se jejich svazek jmenoval podle něčeho, co vzniklo ze spojení muže a ženy, tak k tomu nemám moc co říct, protože mi to přijde jako úplný nesmysl. Mně to přijde jako tvrdohlavé, zabedněné stání si za něčím, kdy mě vůbec nezajímá druhá strana, a já to chci, chci, a udělám pro to všechno, i když někde vzadu v hlavě tuším, že to vlastně vůbec nedává smysl.

Mluvila jste o salámové metodě, a teď se od LGBT aktivistů několikáté generace dozvídáme, že toto je konec. Ale to není konec! O tom jsem se přesvědčil v srpnu 2021, kdy pan aktivista Valek z iniciativy Jsme fér navštívil DVTV, kde bojoval s Patrikem Nacherem, poslancem za hnutí ANO. Diskutovali tam o kvótách, a z pana Valeka vypadlo něco, co o pár let později kopíroval podle tezí aktivistů ze Západu, že pro firmy je přínosné, a dochází v nich k toleranci a respektu, když uměle doplňují lidi do správních rad firem ne podle toho, co umí, co mají za sebou, ale na základě jejich barvy pleti, a jejich sexuální orientace. Když to přeneseme, je to vlastně rasismus. Neexistuje něco jako rasismus naruby. Jakmile někoho dávám někam, a nějak se k němu zachovám, bez toho aby…

Vybírání lidí do vedení firem podle kvót na základě biologických znaků, jako je barva kůže, nebo sexuální orientace, je rasismus

Martina: …aby to bylo podloženo čímkoliv jiným než etnicitou, orientací, tak to…

Antonín Vavruška: Když začnu vytahovat nějaké barvy kůže, tak je to rasismus, a nemusí to být použito zas tak pejorativně. Je to rasismus. Přesně tohle tam z pana aktivisty padalo. A to je něco, v čem s manželstvím pro všechny, opět v uvozovkách, nesouhlasím. Už jsem od nich chytl výraz „manželství pro všechny“, ačkoliv ho úplně nesnáším, protože je nesmyslný. Takže manželství pro všechny není poslední krok, ale že v Čechách potřebujeme kvóty, kde budou lidé vybíráni na základě biologických znaků. A to je úplně špatně.

Martina: To znamená, že odhadujete ideologické aktivisty v rámci LGBT na to, že i kdyby se uzákonilo manželství pro všechny, svazek mezi mužem a mužem, ženou a ženou by se jmenoval manželství, samozřejmě se všemi právními náležitostmi, a kdyby se odsouhlasilo, že mohou si adoptovat dítě, a náhradní mateřství, tak to stejně pořád nebude dost?

Antonín Vavruška: Určitě ne, protože části těchto lidí se líbí finanční přínosy, které z toho vznikají, a ti by přišli o penězovody, které míří do jejich neziskovek. A lidem, kteří mají potřebu páchat dobro, a potřebují co největší denní dávku radosti ze sebe a z toho, že napáchali dobro, by to nebylo poskytnuto.

Martina: Oni by vlastně dosáhli ráje, a ztratili by náplň svého života.

Antonín Vavruška: Ano. A co by dělali jiného, když studovali gender studies, a nikdy v životě nic neudělali v soukromém sektoru, a z reálného života nemají vůbec žádné zkušenosti? Často se používá argument, že za manželstvím stejnopohlavních párů přijdou snahy uzákonit třeba to, že se paní zamiluje do své kočičky, a bude si ji chtít vzít. Vám to přijde absurdní, ale některé takové případy na Západě už byly, prošlo to našimi médii. Neříkám, že o tom někdo seriózně mluví v parlamentu, to díkybohu ne, ale už se například mluví o polyamorii. Tam je zajímavá linka, že u zemí, které to prosadili, mám na mysli homosexuální manželství, už poměrně před dlouhou dobou, řekněme 20 let, v Belgii je to rok 2003, v Nizozemí 2001, tak po těch 20 letech, kdy už to vychladlo, a děti se rodí do tohoto světa v prostředí, kde rodinu uzavírají muži s muži, a ženy se ženami, to už nikomu nepřijde divné, a můžou jít dál. Odpočinuli si a už se velmi seriózně baví o mnohoženství a mnohomužství.

Výchova dětí u homosexuálních párů není totéž, jako v rodině, kterou tvoří muž a žena

Martina: A vám polyamorní sňatky nepřijdou cool?

Antonín Vavruška: Ne, mně nepřijdou cool. Přijde mi, že je to rozvrat, protože kamkoliv se v nové západní společnosti, ta dřívější byla nádherná, přes všechny svoje neduhy, koukneme, tak vidíme rozvrat. Polyamorie určitě není cesta. Nikdo neříká třem dospělým mužům, co si dělají doma, nikdo jim do toho nesmí mluvit, a kdyby do toho mluvili, tak mi to vadí, ačkoliv bych tento druh svazku fakt nechtěl. Ale jsou tady snahy dávat jim nějaký právní rámec, a to, co je úplně nejšílenější, zasahovat do života jiných lid, což se typicky týká třeba dětí.

Navštívil jsem nedávno sociální síť, a úplně omylem jsem měl ve feedu sluníčkářský příspěvek. Byli tam tři muži, úsměvy od ucha k uchu, samá radost, samé štěstí, drželi spolu děti, a bylo tam něco o surogátním mateřství, k tomu se ještě asi dostaneme, je to hrozně problematická věc. A celý článek byl o tom, jak jsou to v podstatě úplně úžasní rodiče, a v žádném případě se nepřipouští žádná chyba. Všechno to je úplně normální: A ty, zlá společnosti, proč se na ně díváš divně? Oni jsou úplně normální, dávají lásku dítěti.

Martina: Jinak by bylo v nějakém ústavu.

Antonín Vavruška: Přesně tak, ono by se totiž nenarodilo.

Martina: Ale řeč je i o adopcích, že ano.

Antonín Vavruška: Bylo by nemocné, chudé, nešťastné a osamocené v ústavní péči, a tito lidé jsou největší spasitelé, protože jim pomohli. Celý článek končil tím, že tyto děti jsou strašně šťastné, in sunny California, srdíčka, kytičky, emotikony, a udělejme z toho ještě něco lepšího.

Jak jsem tady řekl, že dokonce ani aktivisté nepopírají, že muž a žena jsou pro dítě to nejlepší, ačkoliv z nich občas padají výrazy, že je to to samé. Ono to není to samé, je to něco jiného. V některých případech to může být lepší, v některých horší, ale je to něco jiného. Není to ideál, a nevím proč podporovat ne-ideál, který rozmělňuje hodnotu.

Dvakrát jsem se mýlil – vzpomněl jsem si na výzkum univerzity v australském Melbourne z roku 2014, kde vědci napsali nesmírně vážně myšlenou studii, v uvozovkách studii, protože když se nad tím člověk zamyslí, tak je to nesmysl, kde byla věta, že gay a lesbické páry jsou pro děti mnohem lepší. A teď si představte důvod: Protože v nich dítě netrpí genderovými stereotypy. Takže z gay a lesbických rodičovských párů děláme rodiče. Rodič – čeština je nádherná v tom, že slovo má vždy nějaký význam, z něčeho pramení, z něčeho se vyvinulo, ale tři muži dítě neporodili, ani jeden z nich, takže nazývat je rodinou, dobře, ale už je to měnění významu slova „rodina“ je absurdní.

Diskuse

Přidat komentář
  1. Milan Večeřa napsal:

    Vážený pane Vavruško!
    Je vidět,že i mezi mladými jsou lidé ,kterým odporná propaganda není po vuli a dovedou uvažovat.Je mně 74 roku,zažil jsem socialismus i tento slavný kapitalismus a smekám před Vámi, i když jste velmi mlád, pomyslný klobouk.Vaši rodiče na Vás mohou být pyšní.Ještě jednou,moc děkuji.

  2. zlomenec napsal:

    Na tom rozhovore je smutné to, že toto všetko sa rieši dookola a boľševici postupne preberajú moc a smeruje to ku ich konečnému víťazstvu.

    Na Slovensku je Slovenská Debatná Asociácia. To je niečo ako to Sme fér. Je to Sorosova organizácia presadzujúca Popperizmus (ideológia teroru – byť tolerantní ku netolerantním?).

    Všetko sa neustále opakuje píšem preto, že na Slovensku bol Peter Králik. Zakladateľ Inakost. Chcel akceptáciu homosexuálov., niečo v štýle, to že niekto je homosexuál neznamená že je menejcenný a možno ho vyhodiť z práce. Ale časom to ovládli neoboľševici a z Králika sa stal nepriateľ č.1.

    Sorosove SME, to najpokrokovejšie z najprogresívnejších mu zrušilo blogy, zablokovali účet. Tí čo to urobili, založili Denník N.

    Celý ten úvod toho rozhovoru ako keby popisoval živoť Králika. Si homoš? Super! Si proti rozoštvávaniu spoločnosti, proti triednemu boju, proti obchodovaniu s detmi? Si úhlavný neprieteľ č.1! Všetky tie LGBT organizácie ovládli neoboľševici a Králik zomrel predčasne ako vyvrhel. Mal na 100% rovnaké názory ako Antonín Vavruška.

    https://www.postoj.sk/v-skratke/2657/zomrel-peter-kralik-zakladatel-a-neskor-tvrdy-kritik-inakosti (tu asi vymezali diskusiu, pamätám si, ako nenávistné komentáre proti nemu tam boli. Z jednej strany skutošní homofóbi, ktorým vadila jeho existencia už len preto, že je homosexuál – ale ktorý to nikomu nevnucoval a z druhej strany LGBT aktivisti, ktorí ho nenávideli že je homosexuál, ktorý sa postavil proti ich ideológií nenávistnej tolerancií.)
    https://www.eurorespekt.sk/zomrel-peter-kralik/

    Ja som jeho články čítaval, skoro až do jeho smrti som nevedel že je homosexuál, bol to pravičiar, konzervatívec, len mi prišlo zvláštne, prečo doňho stále aktívni LGBT aktivisti, ktorí majú niekoľko neziskoviek, ročne zo štátneho rozpočtu vycucajú stovky tisíc eur, doňho útočia. Dolce a Gabbana https://www.independent.co.uk/life-style/stefano-gabbana-gay-fashion-designer-dolce-d-and-g-homosexual-label-lgbt-a8116791.html

    Antonín Vavruška vs. Kovi.

    Držím 17 ročnému študentovi Antonínovi palce. Ten vek je podstatný preto, že vďaka štúdiu, že ho financujú rodičia, môže niečo zmeniť. Môže „zachrániť“ svet. Keby bol starší, prísun nových a nových LGBT aktivistov by ho doslova uštval a skončil by v zabudnutí.

    Naozaj, úprimne mu držím palce. Pokús sa kopírovať euroboľševikov ako to robia, skús organizovať okolo seba ľudí, aj požiadať o dotácie. Máš na to čas aj životnú energiu. Ak to nestihneš urobiť teraz, buď skončíš uštvaný ako zver, alebo jedného dňa si povieš, stačilo, takto sa nedá žiť, už viac sa tomu venovať nebudem.

    Ľudia ako ty sú nádejou pre starcov, ako som ja. Od istého veku dostaneš na výber – mať sa dobre, mať prácu, rodinu, alebo byť vyvrhelom bez rodiny, bez priateľov. Bez rodiny nemyslím mať deti, ale bez rodiny, oni budú útočiť aj na tvojich príbuzných. Komunisticko-nacistické metódy, keď sa lámali oponenti cez ich deti, cez ich manželky, keď ženy donútili rozviesť sa, písať odsudzujúce listy, by vyvrheľovi ukázali, že je sám.
    Teraz to funguje tak, že budú písať rodičom, ich zamestnávateľom, že podporujú fašistu, extrémistu. Budú o tebe štvavé články, a naopak úplné mlčanie v médiách.

    Ak sa na to cítiš, „bojuj“ teraz, aby si si vybudoval silné základy ideálne pred nástupom na VŠ a najneskôr, počas štúdia. Neskôr budeš zažívať peklo. To je dôvod a bude to aj dôvod, prečo tí čo ťa vnútorne podporujú, ťa nikdy verejen nepodporia. Od istého veku budeš žiť v strachu o svoju existenciu.

    Ak to myslíš vážne, vrhni sa do toho, venuj tomu čo najviac času počas strednej školy. Inak nemáš šancu, o 10-15 rokov budeš súčasť mlčiacej väčšiny, alebo vyvrheľom. Taký Kovi ten bude bohatý, v TV, ten nebude mať existenčné problémy ani o 50 rokov. Tomu vži prídu na účet nejaké „Európske“ peniaze, za podporu „Európskych hodnôt“.

  3. Helena Novotná napsal:

    Jen jako perličku, jak tahle LGBT propaganda rozděluje lidi.
    Vnučka ( 14) chodí na gympl, ve třídě mají poněkud exotického hocha, který si lakuje nehty, někdy nosí dámskou paruku a oblečení.
    Holky jsou nadšené a všemožně ho “ chrání” , je to takový jejich maskot.
    Jednou se v autě její brácha( 12) , nepěkně vyjádřil o tom spolužákovi.
    Vnučka vyvalila oči, dala mu facku a strašně ho znectila.
    Nakonec musela zasáhnout matka, pohrozila vnučce, že jí jednu vrazí, jestli nepřestane mistrovat bratra.
    Vůbec to nemohla pochopit , že násilím se asi fakt těžko dá bojovat za toleranci.
    ?

  4. Zdenka Vavrušková napsal:

    Tondo,jsem na tebe neskonale pyšná!

  5. Olaf Svoboda napsal:

    Antoníne smekám klobouk .
    V 17 -ti letech to se nevidí .
    Máš to v hlavě srovnaný .

  6. Radmila napsal:

    Milý Tondo, obrovský respekt a úcta, že v tak mladém věku dovedete přesně uvádět argumenty, odůvodnit je a hlavně si za nimi stojíte. Mám spoustu přátel (již 40 let) mezi gay a lesbičkami a jsou to úžasní lidé a popravdě, také kroutí hlavami nad dnešní agitací LGBT. Není to přece potřeba, člověka posuzujeme podle jeho chování, empatie, pracovitosti a určitě né podle jeho sexuální orientace. Ještě jednou děkuji za krásné a poučné povídání a přeji vám do dalších let hodně úspěchů jak v osobním, tak pracovním životě.

  7. Dave Solin napsal:

    A ještě bych znovu připomněl odkaz, kde se sami neomarxističtí anarchisté věnující tomu, proč jdou po LGBT menšině přes gender-pavědu:
    https://pratelekomunizace.wordpress.com/2017/12/30/logika-genderu-o-separaci-sfer-a-procesu-abjekce/

  8. Dave Solin napsal:

    Tohle je hrozně optimistický – ani mladí už LGBT aktivistům nezobají z ruky!
    Na druhou stranu jsem dneska četl na Lidovkách o tom, že v Praze mají na první škole toalety pro nebinární žáky, takže sem tam se indoktrinaci tmářů-pokrokářů bude podléhávat evidentně nadále. Chudáci děcka tam…
    Každopádně Tondo, snad Tě aspoň malinko potěší i moje opravdu dlouholetá zkušenost – znám zatím stále jen 1 gaye, který LGBT aktivismus jako takový podporuje. Na všelijakých seznamkách a portálech LGBT, kde se mohou gayové stále ještě tak nějak „svobodně“ sebeprezentovat sám vidíš, jak moc podporují PraguePride, Manželství pro všechny atd, prostě aktivismus obecně. Celé je to hlavně jen mediální bublina a  bohužel, aktivisti-sektáři si velice dobře uvědomují, jaká místa obsadit, aby byla propaganda efektivní (nakonec sama Martina léta mluví o tažení neomarxistů institucemi…).
    Naštěstí lež má nadále krátké nohy a je to nakonec zase jen o tom čase, než se „pravda zmobilizuje a vyplave na povrch“ :-).
    Ty časy, kdy za gaye bojovali gayové a navíc nezjištně, jsou pryč. Ono taky už není moc za co bojovat, své místo vydobyté na slunci už dávno máme a jediné, co by se v tom ještě mohlo udělat, je dotáhnout pár paragrafů, tak jak třeba navrhuje Patrik Nacher apod. Btw. já osobně rád budu žít v Partnerství, z manželství jsem vzešel a pro sebe ho dál nepotřebuju a už vůbec ne kvůli nějaké symbolice.
    Poslední roky už mě situace kolem LGBT natolik zpěňuje, že sám zvažuji nějakou formu protestu v duchu „Not in my name!“ (ona vůbec ta občanská angažovanost bude muset zesílit, vzhledem k tomu, kam se ta společnost řítí obecně). A tak bych se tomu mohl v příštím roce už teoreticky začít konečně věnovat, což z časových důvodů opravdu nešlo. Donekonečna spoléhat na to, že to někdo odmaká za mě, taky není úplně fér.
    Tak držím palce, nejsi v tom sám!

  9. Luboš napsal:

    @tonda: Tondo, jsem starý heterák a velmi Ti fandím. Ne primárně proto, že jdeš proti manipulaci (ti pitomci vaši minoritu vážně ohrožují na životě, nějaký mučedník se jim samozřejmě hodí), ale že jsi schopen sebereflexe a analýzy, uchovej si to a šiř dál, protože to začíná být hodně vzácné a bez tohoto koření se tady jednou pozabíjíme kvůli blbostem, neschopni prozřít vlastní omyly. Držím Ti palce!

  10. Richard PECH napsal:

    Ano, Igore, Aktivismus je zaměstnání. Kdo jiný, než profesiánální aktivista může jít demonstrovat v pracovní době, aby soudruzi novináři nemuseli dělat přesčasy. Všimnul jsem si toho už při cause Ladislav Bátora, tedy dávno..
    Toho, že neziskovky si vytvářejí další a další klienty si všimnul už Honza Drnek v devadesátých letech, napsal o tom knihu Agentura Hameln.

  11. Igor napsal:

    Pro aktivisty je aktivismus práce jako každá jiná. To jsou tisíce a tisíce a tisíce lidí, kteří „vystudovali“ na „aktivisty“. Ono je to bezesporu lepší chodit do neziskovky a zachraňovat kdekoho, tu buzeranty, tu imigranty, než šroubovat v konzervárně. Ti lidé si prostě vyrábějí práci tím, že si vyrábějí klienty. Koneckonců jsme společností neproduktivních služeb.

  12. Hyena napsal:

    Fejsbuk chcípnul, radujme se!

  13. Richard PECH napsal:

    Domnívám se proto, že problémem je hlavně aplikace západních zkušeností a metod na východní Evropu a slovanský svět obecně, který se chová značně tolerantněji už stovky let.
    Ano, měli jsme tu Alfréda Rédla, kterého carská Ochranka ulovila jen proto, že byl homosexuál a bál se, že to na něj prásknou, ale i ty čarodějnické procesy z konce středověku se nám vyhnuly a otrokářství v podobě, která byla na americkém jihu jsme si odbyli jen jako slovanští otroci v muslimských a osmanských zemích..
    Velmi výživný a realisticky surový film o otrokářství v USA je Mandingo z roku 1975. Po jeho zhlédnutí jsem těm američanům to BLM chvíli snad i upřímně a z celého srdce přál..
    Ale k nám by to tahat neměli, my jsme otroky doopravdy a prokazatelně déle než 1000 let nevlastnili.. A ti, které jsme v dobách kupce Sáma či Boleslava Ukrutného vlastnili, či jimi obchodovali, rozhodně nebyli černí či jinak barevní.

  14. Richard PECH napsal:

    Fotogenický mladík.. Kolik asi holek to oplakalo?
    A teď vážně, je to jejich boj, vymezit se proti aktivistům, kteří jim, v lepším případě, dělají ostudu, v tom horším případě je ohrožují na životě.
    Na FB, kde mi dnes dali 24hBAN 😀 jsem zachytil informaci, že na západě opravdu museli aktivisté bojovat za zrušení trestnosti homosexuality. Pamatuji si na film o Oscaru Wildovi, který byl ve vězení a součástí jeho trestu bylo chození v kole (možná že to měl místo vycházek, aby nechodil mezi ostatními vězni na dvoře). Pravdou je, že dva ze slavných britských agentů KGB, z tzv. Cambride-ské pětky byli homosexuálové, jeden byl „člověk obojživelník“ a ti poslední dva byli „jen“ sukničkáři.
    U nás v Československu byla zlými komunisty zrušena trestnost homosexuality mezi dospělými už v roce 1960 (asi) a to i na základě vědeckých studií. Zřejmě už orgány SNB nebavilo řešit teplé soudruhy, které museli pustit, protože byli aktivní na schůzích a jinak, protože jaksi, neztráceli čas s výchovou dětí.
    Tedy, trestnost homosexuality a boj proti ní byl hlavně doménou onoho vyspělého, pokrokového a svobodného Západu, hlavně jeho protestantské a puritánské části..

  15. Bagrovec napsal:

    Toníne, padej do SPD!

  16. PM napsal:

    Dovedete si predstavit dite, ktere se narodilo pochopitelne matce a otci a je od prirody „normalni“, ze se ocitne v tom tzv. ‚manzelstvi‘ dvou muzu? Strasne. To je jako vrazda jeho prirozenosti. Stane se z nej skoro samozrejme dalsi gay nebo lesba, aniz by to chtelo. Odporne. Pokud by si gayove a lesby zili nekde sami a nevtahovali by do svych vztahu deti, tak by mi to ani tak moc nevadilo, ale pokud si uz budou tihle militantni aktiviste vynucovat vice prav a naroku vcetne adopce nevinnych deti tak bych je nejradeji vsechny postrilel. Jaka je ta jejich ‚duhova‘ laska ve skutecnosti se lze dozvedet pokud shlednete napr. dokumenty z USA a Kanady, kde jisty krestansky pastor, ktery mel tu odvahu do tech LGBTQ komunit jit, byl doslova a pismene fyzicky napadan a vystvan temito ‚mirumilovnymi a laskyplnymi‘ tvory. Kdyby na tech ulicich bylo kameni tak ho ukamenuji.

  17. zdena napsal:

    To jsem ráda, že o téhle problematice konečně veřejně mluví ten, koho se to týká… pravda je, že samozvaní zastánci „utiskovaných“ sledují akorát vlastní zisk a potřebují hlavně co nejdéle nasávat peníze z různých fondů a nadací. Já sama znám hodně homosexuálů, nikdy na sebe nepoutali pozornost, žijí si po svém a každý je nechává být a oni zase nechávají nas pokoji nás, hetero. Jenže teď ti samozvaní sluníčkovští křiklouni svými kampaněmi jako vedlejší efekt rozpoutávají místy až nenávist vůči skupině homo tím, že je předvádějí na ostudných guy pride cirkusech jako bandu úchylů na řemeni s náhubkem a hezky po čtyřech atd atd atd. a obratem se zaśazují za adopci pro takové reprezentanty menšinové skupiny. Vyloženě tedy škodí. Asi by to chtělo veřejný odpor homo skupiny obyvatel, aby se těmto vyžírkům na jejich úkor postavili. A rázně odmítli , aby je zastupovala hetero skupina. Protože každého hetero odpůrce jejich činnosti tito křiklouni uštěkají jako nepřejícného málem nacistu.
    Nadějí je, že existují mladí chytří a odvážní gayové, jako hlavní mluvčí tohoto pořadu. Držím Vám všem palce a nenechte se manipulovat bandou ziskuchtivých „spasitelů“ pro které jste hlavně zdrojem příjmů.

  18. Iveta Blahová napsal:

    Tonda je úžasný, kde jste k němu přišli? Měl by objíždět školy…, Škoda, že je dítko školou povinné…..
    Nemám fb ani nic tomu podobného, ale kontakt na něj bych využila…., pracuji ve školství a jsem stále znovu a znovu překvapena jak je náctiletými přijímáno toto vše jako samozřejmost….
    Ten hoch má ve svých slovech PRAVDU. A o nic jiného nejde. Přeji všem, aby ji objevily stejně jako ON. Moc ho pozdravujte!

  19. Karel napsal:

    Přechozí vstup není namířen proti mladému, sympatickému hostovi p. Vavruškovi. Dělá na mě dojem fajn, mladého a přemýšlivého mladíka. Super.
    Jen to aranžmá ze strany p. Kociánové, kterou já osobně vnímám jako protřelou manipulátorku …

  20. Lada napsal:

    Děkuji za rozhovor dvou bezvadných lidí. 🙂

  21. Karel napsal:

    Úplně naopak, než tvrdí aktéři tohoto kouřového rozhovoru – majetkové rozdíly se brutálně zvětšují a koncentrace majetku do rukou nejbohatších pádí dopředu. A z toho mohou plynout v budoucnu komplikace, např. zmenšující se střední střída, … toho si všimli na Západě už před mnoha lety a řešili to mimo jiné různými transfery (progresivní zdanění, zdanění majetku, …).

    No a u nás nám elity raději nabídnou kouřové clony – uměle nafouklá zástupná témata (imigrace, lgbt, 58. pohlaví, …), ať se lid unaví, pomlátí na těchto SKUTEČNĚ KLÍČOVÝCH tématech, hlavně před ekonomickou bouří, do které vplouváme. Kupodivu tato témata, získávají velký mediální prostor v médiích, které vlastní nejbohatší vrstvy. PROČ?

    Jestli to přece jenom není ten strach před tou starou levicí (které Kociánová a její ansámbl pravidelně a skoro až povinně nasazují psí hlavu), která prosadila v minulosti výše uvedené transfery?
    No není lepší nabídnout chudině zástupná témata a ve společnosti permanentně číhající nenávist cíleně svést na LGBT, levici, imigraci (politici, zavázaní a placení Big Money, nám i ty imigranty sem pozvou, ať tu máme veselo a řešíme ta správná témata) … ? On nám ukázal, že to tak jde, už dříve jeden ukřičený prcek s knírkem.
    Jdeme do zajímavých časů.

  22. Petr Marek napsal:

    Dobrý den, taktéž patřím mezi gaye a názory v tomto rozhovoru mi mluví naprosto z duše. Taktéž jsem nebyl nikdy na Prague Pride, nesetkal jsem se s nenávistí, orientaci nikomu necpu, ale také se tím netajím. Také NECHCI manželství pro všechny. Právě kvůli tomu, že to jitří emoce. Není pro mne důležité, aby se vztah stejnopohlavních osob jmenoval manželství nebo JENOM „Partnerství (protože registrují se auta a ne lidi)“. Ten název toho institutu je úplně bezvýznamný. Důležité je, aby byla narovnána práva, jakože rozdílů práv mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím je dost, a ne aby se to nutně jmenovalo manželství pro všechny. Takže asi tak. Za mne taky neziskovky nemluví.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..