Jiří Beran
Jiří Beran

Jiří Beran 2. díl: Protiepidemické plány dělají naivní lidé, kteří nejsou lékaři, nechápou principy šíření viru a jenom modelují. Ti přivedli živnostníky ke krachu

„První lockdown nějaké oprávnění měl, protože jsme o tomto onemocnění vůbec nic nevěděli,“, prohlásil v předchozím díle našeho rozhovoru epidemiolog a vakcinolog, profesor Jiří Beran. Prozradil i další věci, které vás dost zaujaly, a na něž jste reagovali: „Od chvíle, kdy se toto onemocnění objevilo mezi horníky, kteří normálně pracovali a byli pozitivní, se zjistilo, že významná část populace onemocnění prodělává, aniž by měla jakékoli příznaky. A to samozřejmě vedlo k myšlence, že je potřeba rozsáhle testovat a zjišťovat, jak se virus v populaci šíří. Zjistilo se, že 95 procent populace toto onemocnění snáší velmi lehce.“ Pan profesor poté dodal, že pokud by se principy šíření této choroby vysvětlovaly, důkladně chránily nejohroženější skupiny a poctivě mluvilo o tom, čeho chceme dosáhnout, tak by nebylo potřeba tomuto onemocnění věnovat tak velkou pozornost a dělat velké uzávěry celé společnosti. Například malé obchůdky a živnostníci mohli fungovat pořád, stačilo by dodržovat základní opatření. A na tomto místě debaty o opatřeních proti koronaviru navážeme s panem profesorem Jiřím Beranem na předchozí díl.

Zdraví

Délka: 34:20
Datum: 7.2.2021

Přehrát pořad

Martina: Když jsem přemýšlela nad restriktivními opatřeními vlády, tak jsem si uvědomila, že katapultovala do výnosu jenom velké nadnárodní cizí řetězce a Vietnamce. České podnikatele, české OSVČ vlastně naprosto dekapitovala.

Jiří Beran: Já si to myslím také. A myslím, že je to obrovská škoda, protože to, co dělá stát státem, a co je vlastně největší benefit pro stát, je obrovská síť živnostníků, kteří po státu nic nechtějí, a ještě státu alespoň něco odvádějí. Čili je obrovská škoda, že se jim nedala daleko větší možnost, aby mohli pracovat. Samozřejmě, že když pustíte k přípravě protiepidemických plánů lidi, kteří jenom modelují, kteří si nikdy nemuseli vydělávat, nebyli nikdy lékaři, nikdy nestáli před epidemií, nebyli nikdy v budově, kde leží 200 lidí, a z toho je 100 těžce nemocných, a jsou různě rozházení a vy nevíte, jak se to tam šíří, a podobně, tak když jsou to lidé bez takovéto znalosti, a posouvají si bílé a červené panáčky, a myslí si, že šíření viru v běžné populaci je stejné, jako v rizikové skupině, že je stejné v budově, i mimo budovu, tak to je naprosto naivní. A jsou to tito lidé, kteří přivedou živnostníky k tomu, že budou muset zkrachovat.

To mě nesmírně trápí, a to z toho důvodu, že v rámci této epidemie státy od sebe okukovaly různá hloupá opatření, přičemž tradice epidemiologie, kvalitní epidemiologie, je v ČR obrovská. Vždyť z ČR pochází myšlenka eradikace varioly. Byl to pan profesor Raška, který byl ředitelem divize sdělných onemocnění Světové zdravotnické organizace, kdo vytyčil programy eradikace varioly, na kterých pracovali mnozí čeští epidemiologové po celém světě. A tyto znalosti z epidemiologie nejsou vůbec používány, a to je špatné.

V mnoha státech, kde se neprováděla žádná protiepidemická opatření, je počet zemřelých z počtu lidí s pozitivním testem přibližně stejný, jako v zemích, kde se opatření dělala, včetně ČR

Martina: Jak se podívat na dva příklady: Zavřeli jsme lidi doma, zavřeli jsme kromě velkých řetězců a vietnamských obchůdků, nemůžu ani říct, že by to byly potraviny, protože tam prodávají všechno, jenomže na pokladně visí jedna rouška, jakože prodávají zdravotnický materiál, a je to. To samozřejmě nemyslím ve zlém, ale tak to je, to je status quo. My jsme zvolili tuto cestu, že všechno radikálně zavřeme. Ale podívejme se třeba na Brazílii, která si jako jedna z mála zemí na světě nedělala vůbec velkou hlavu s nějakými opatřeními. A tam v minulém roce zemřelo kolem 200 tisíc lidí, přičemž je to země, která má před 200 milionů obyvatel, takže když si to spočítám, tak to vyjde zhruba 1000 lidí na milion. A to je úplně stejné, jako u nás po všech opatřeních. Jak si to spočítat?

Jiří Beran: To je pravda. V mnoha státech, kde se opatření neprováděla, tak počet zemřelých z počtu infikovaných, respektive z počtu lidí s pozitivním testem, je přibližně stejný. Znovu říkám, že protiepidemická opatření musíme směrovat k tomu, abychom ochránili ohrožené. Když všechno zavřeme, tak dobře, na určitou chvíli nám nebudou umírat osoby starší 65 let s nějakým hendikepem, ale pokud to otevřeme, tak začnou znovu umírat. Takže pokud chceme nějakým způsobem napomoci, tak nemusíme všechno zavírat, můžeme většinu nechat otevřenou, ale musíme pracovat s touto skupinou, s touto nejdůležitější skupinou. A když jsem přemýšlel, jak tomu pomoci, tak se tomu dá pomoci především tím, že tito lidé musí mít velmi rychle dostupnou diagnostiku. Není možné, aby senior, když cítí, že má nějaké příznaky, zavolal svému lékaři, a ten mu řekl: „Dobře. Teď vás objednali za dva, za tři dny na test.“ Tak on jde za dva tři dny na test, a za další dva dny se dozví výsledek. On musí test dostat ještě tentýž den.

Martina: A věříte těmto testům? Protože vypadají tak, jako že je ovlivňuje výška, tlak, teplota a rosný bod.

Jiří Beran: Já bych řekl, že tam, kde se provádějí v populaci, která by mohla být nemocná, tak je výtěžnost testů vcelku dobrá. To, co jsem vždy kritizoval, je, aby se tyto testy používaly v úplně zdravé populaci. Čili když budete každý den testovat 100 fotbalistů, tak na konci měsíce s největší pravděpodobností dva z nich budou pozitivní, a bude to takzvaná falešná pozitivita, protože čím více testujete vlastně negativní populaci, tak tam vždy najdete nějakou pozitivitu, která není skutečnou pozitivitou. Čili toto je nevýhoda tohoto testu. Ale v tomto systému je určitě potřeba vědět, kdo je pozitivní, a kdo není, a je jenom otázkou, zda pozitivitu máme zjišťovat u osob s příznaky, nebo i u těch, které jsou bez příznaků.

Musíme chránit ohrožené skupiny, protože pak, i když tady virus bude, i statisíce pozitivních testů, tak lidé nebudou v nemocnicích a nebudou umírat

Martina: Mám jeden příklad: moje kolegyně odvezla svého manžela, protože už měl dýchací potíže, do nemocnice. A tam mu udělali dva testy a řekli, že je to negativní. Ona ho tam nechala, odjela, a večer jí volali, že z krevních testů je to jednoznačně pozitivní. A v tu chvíli je to, jako když si blázni hrají na nemocnici.

Jiří Beran: Myslím, že to nejdůležitější, co v tomto případě platí, je, jak je test prováděn, čili jestli je stěr proveden ve správný okamžik, což v tomto případě byl, protože ten člověk měl příznaky. A druhá věc, jestli byl proveden tak, jak by se měl udělat, to znamená…

Martina: Bylo to v nemocnici, tam by to člověk tak nějak čekal.

Jiří Beran: V televizi byly záběry z příjmu dvou seniorů, a když jsem viděl, jak se u nich prováděl test, tak jsem si tipl, že by byl určitě negativní. A poté přišli s tím, že je negativní. Pokud se stěr provádí správně, tak člověku musí skutečně vyhrknout slzy.

Martina: Pane profesore, teď možná budu vypadat rýpavě, ale když jsem si pročítala vaše rozhovory nebo vyjádření, tak jste v létě říkal, že druhá vlna na podzim je nepravděpodobná. Mýlil jste se, nebo je druhá vlna spíše mediální, než faktická? Je druhá vlna důsledkem častějšího, četnějšího testování, nebo je to skutečně věc, kdy jste to třeba neodhadl? Nebo stejně tak, jako je na podzim vždy více nemocných chřipkou a respiračními chorobami, tak se holt pomnožil i tento virus?

Jiří Beran: Ne. Myslím, že tato věta je vytržena z kontextu. Já jsem říkal: „Neměli jsme ani první, ani druhou vlnu. Máme neustálý vzestup nemocných, a je potřeba říct, že to je to nejdůležitější. Je jedno, jestli bude taková nebo taková vlnka. Důležité je, že je tady vzestupný trend promořování, nebo infikování celé populace, a je jedno, jestli tomu budeme říkat první, nebo druhá vlnka. Já jsem tím chtěl říct, že to nejdůležitější, na co se musíme připravit, je, že tento virus tady bude pořád, a postupně směrem nahoru se nám budou počítat počty nemocných.

Martina: Pane profesore, teď už ale můžeme ze všech stran slyšet, že už se máme bát třetí vlny. A to nepřímo naplňuje anekdotu, která se říkala už na jaře, že pan premiér říká: „Tak máme tady první vlna, na podzim druhá, a když to nepomůže, tak přijde i třetí.“ Myslíte, že se tímto dá, když si zaspekulujeme, něco sledovat?

Jiří Beran: Nevím, nechtěl bych spekulovat. Znovu bych chtěl říct, že tyto vlny tak, jak jsou ukazovány, jsou ukazovány jako počty, řekněme nemocných a hospitalizovaných, které potom klesají. Ale kumulativní počet jde pořád nahoru. Znovu říkám, nechtěl bych vůbec spekulovat o tom, jestli bude první, druhá nebo třetí vlna, ale chtěl bych říci, že bez ohledu na to, jak se toto onemocnění blíží k tomu, abychom se s touto epidemií vypořádali, musíme chránit ohroženou skupinu, protože pak tady toto onemocnění může cirkulovat, můžeme mít statisíce pozitivních testů, ale pokud nám nebude nikdo umírat, a nikdo nebude v nemocnici, tak to nikomu nebude vadit.

Osoby, které prodělaly onemocnění, mohou po kontaktu s někým pozitivním tento virus mít. Ale není aktivní, je už zničen imunitním systémem. Ale není možné, aby plně imunokompetentní člověk prodělal dvakrát za rok těžké onemocnění.

Martina: Velmi často můžeme slyšet výkřiky, v přeneseném smyslu slova: „Halelujah, blíží se vakcína.“ Pokud jsem to nevytrhla z kontextu, tak vy jste říkal, že kdo prodělal onemocnění covid-19, ten by se nemusel nechat očkovat, ale v médiích se zase objevují texty, a existuje na to minimálně jedna vědecká studie v Číně, která byla zveřejněna v časopise Nature Medicine, že se lidé mohou nakazit znovu, že i když jsme prodělali covid, tak obranné látky mohou vysublimovat, zmizet. A samozřejmě ještě v tom hrají roli dvě varianty, tedy jestli ho proděláte bezpříznakově, nebo těžce.

Jiří Beran: To je jedna z věcí, která se tady traduje. Tedy, že existují protilátky, a ty po určité době poklesnou. Protilátková imunitní odpověď je imunitní odpověď, která je potřebná u bakteriálních infekcí, především u těch, kde je průvodcem bakterie s pouzdrem. Kdežto u virových infekcí protilátky nehrají vůbec podstatnou roli, tam je nejdůležitější imunitní odpověď v buňkách, a to v buňkách, které mají cytotoxickou imunitu, což jsou buňky, které jsou schopny rozeznat virem napadenou buňku v respiračním traktu, přijít k ní, navrtat do ní díru, pustit do ní enzym, a celou buňku i s virem zničit. A tato ochrana není téměř vůbec měřena.

V tuto chvíli se spekuluje o tom, že někdo může prodělat ještě druhé onemocnění, a já vždy říkám: „Klidně. Máme v ČR data, řekněme, od více jak půl, až třičtvrtě milionu pozitivně testovaných lidí, a je otázkou deseti minut podle rodných čísel nalézt, kolik bylo z těchto lidí dvakrát hospitalizováno, kolik dvakrát testováno, a tyto údaje zveřejnit. Je to velmi jednoduché, a dá se to provést během chvilky.

Martina: A proč se to neděje?

Jiří Beran: Nevím, proč se to neděje. Osobně si myslím, že to, co se stává, byl to třeba příklad, myslím, pana ředitele pošty, kdy prodělal onemocnění, a pak byl v intenzivním kontaktu s rodinnými příslušníky, kteří byli pozitivní. A potom odešel na test, který byl pozitivní, ale on neměl žádné příznaky. Čili osoby, které onemocnění prodělaly, mohou po intenzivním kontaktu s někým, kdo byl pozitivní na sliznici, tento virus mít, ale není aktivní, je už zničen imunitním systémem. Čili oni mohou být pozitivní ještě za dva nebo tři měsíce, ale nejde, aby člověk, který je plně imunokompetentní, prodělal dvakrát za sebou během roku těžké onemocnění. A znovu uvádím jako příklad, že v historii infekcí neexistuje situace, kdy by očkovací látka vytvářela větší, delší a trvalejší imunitní odpověď, než prodělané onemocnění, snad s výjimkou chřipky. Ale tam se virus mění. Ale pokud je virus stabilní, pak prodělání onemocnění přináší dlouhodobou imunitu. A očkovací látky se toto snaží jenom napodobit v tom, že chtějí mít podobnou imunitu.

Martina: Virus z Wu-chanu rozhodně stabilní není, naopak se neustále vytváří, mutuje.

Jiří Beran: To si nemyslím, řekl bych…

Martina: Četla jsem to mnohokrát. Ale vy jste odborník, tak povídejte.

Jiří Beran: Může se měnit jakkoliv, ale nemění se to podstatné, a to je jeho výběžek, který je v lidském organismu rozštěpen na dvě části, S1 a S2. A S1 se vůbec nemění, připojí se k buňce a pronikne do ní. Kdežto u viru chřipky se tenhle výběžek, který se jmenuje hemaglutinin, musí také rozštěpit na dvě části, a velmi významně se mění. Čili proti viru chřipky musíme vytvářet stále novou vakcínu. Ale proti tomuto viru bude zatím stačit jedna vakcína.

Lidé, kteří nemají příznaky, nemají také protilátky, protože virus byl zničen na buněčné úrovni cytotoxickou aktivitou

Martina: To znamená, že se také upínáte k vakcíně jako k řešení tohoto problému?

Jiří Beran: Neupínám se k ní. Moje představa je taková, že ten, kdo onemocnění s jistotou prodělá, tak jeho ochrana je stejná, ne-li lepší, než ochrana po aplikaci očkovací látky. Čili znovu říkám, že ten, kdo onemocnění prodělal, nemusí být s největší pravděpodobností imunizován.

Martina: Právě ze studie, která byla zveřejněna v časopise Nature Medicine, jsem se dočetla, že 3–4 týdny po prodělání nákazy získalo u bezpříznakové skupiny krátkodobě protilátky pouze 62,2 procent pacientů.

Jiří Beran: Ano, to je jasné, protože k tomu, abychom to pochopili, je potřeba znát principy fungování imunitního systému. Ten funguje tak, že u virové infekce na začátku fungují buňky s cytotoxickou aktivitou, o kterých jsem mluvil. A teprve, když se virus dostává mimo buňku, tak je najednou pohlcován jinými buňkami bílé krevní řady, které se jmenují „buňky prezentující antigen“, a ty se snaží, protože vědí, že je viru v organismu velké množství, ukazovat ho imunitnímu systému, a pomocným T-lymfocytům, které jsou zodpovědné za tvorbu protilátek. To znamená, že pokud se viru objeví velké množství, je velký tlak na tvorbu protilátek, protože jedině protilátka navázaná na virus ho označí tak, aby mohl být zlikvidován. Jinak organismus virus nevidí. V těle máme bílé buňky, které se jmenují makrofágy, a ty jsou schopny zlikvidovat jedině virus s navázanou protilátkou.

Co to znamená z praktického hlediska? Především to, že u člověka, který má asymptomatický průběh, se infekce zastavila na sliznici jenom působením těchto buněk, a nedoběhlo to až do fáze, kdy by viru bylo větší množství, a musely by se vytvářet protilátky. Čili u asymptomatických osob protilátky právě neexistují. A to je důvod, proč se tím zabývají výzkumníci ze Švédska, kteří si říkali: „Dobrá, když tam existují jenom tyto buňky, tak jsou stejné jako u lidí, kteří mají protilátky?“ Zjistili, že ano.

Bezprostřední vedlejší účinky vakcín na covid-19 určitě nejsou vážné. Otázkou je, jak budou vypadat dlouhodobé následky, ale nemyslím, že by měly být nějak významné.

Martina: V populaci se objevuje stále silnější hlas, který reprezentuje obavu z vakcín. Z toho, že jsou ušity horkou jehlou, že jsou používány dosud neověřené postupy, které nebyly u jiných vakcín. Mám na mysli vakcíny, které fungují na genetickém základě. A že nemáme dost času zjistit, jak na ně reaguje organismus a tak dále. Myslíte, že vakcíny, které přijdou na trh, mohou mít nějaké vážné vedlejší účinky?

Jiří Beran: Myslím si, že bezprostřední vedlejší účinky určitě nejsou vážné. Otázkou je, jak budou vypadat, řekněme, dlouhodobé následky, ale já si nemyslím, že by měly nějaké být a že by měly být nějak významné. Důvod, proč se tyto vakcíny vyvíjejí tímto způsobem, souvisí s tím, že se ve vývoji očkovacích látek šlo od vakcín, které byly živé oslabené, až po vakcíny rekombinantní, které jsou připravené synteticky, které ale nevytvoří dobrou imunitní odpověď jako živé oslabené.

A princip v současnosti nejvíce propagovaných očkovacích látek, až už je to založeno na nukleové kyselině, nebo na vektoru, je asi takový, že se do vnitra buňky vnese informace o tom, že je potřeba na ribozomech, které si můžeme představit jako 3D tiskárny pana Průši, tisknout nové virové partikule, které mají výběžky skoro jako na viru. Čili tato buňka se navenek, ačkoliv není infekční, a není napadena virem, tváří, že napadena tímto koronavirem je. A v tomto smysl tyto vakcíny působí komplexně, a jako živé oslabené vakcíny, a tvoří velmi komplexní imunitní odpověď, čili jak buněčnou, tak i protilátkovou. A s tím samozřejmě souvisí to, že bezprostřední postvakcinační reakce jsou podobné tomu, co zažíváme, pokud si necháme aplikovat živou oslabenou vakcínu, například proti žluté zimnici, spalničkám, zarděnkám nebo příušnicím.

Na druhou stranu bych řekl, že když máte dostatek zdrojů, dostatek dobrovolníků, tak zase čas není tak velkým problémem, protože na druhou stranu můžeme říci: „Dobrá, existují vakcíny, které se vyvíjely dlouhý čas, a nakonec se ukázalo, že jejich vývoj nebyl dobrý, jako to byla vakcína proti horečce dengue.“ Čili čas tam nehraje takovou roli. Podle mého názoru to nejdůležitější při vývoji očkovacích látek, a já se tím zabývám skoro 30 let, je to, že čím větší je počet dobrovolníků, kteří si to nechají aplikovat, tak k tomu musí být dostatečný počet lékařů, kteří pozorují reakce, zaznamenávají všechny neobvyklé reakce, a podobně. To je na tom to nejdůležitější. A jestliže se dříve dělaly klinické studie s 5, 10 tisíci dobrovolníky, tak tyto jsou v řádu 30–100 tisíc dobrovolníků.

Ve chvíli, kdy tady nejsme schopni vytvořit opatření na ochranu rizikových skupin, nezbývá nic jiného, než tyto skupiny vakcinovat, když dáte na misku vah, že buď zemřou, nebo budou očkovány

Martina: Já vím, pane profesore, promiňte, že vás přerušuji, ale k čemu nám je armáda dobrovolníků, když nemáme čas zjistit, co to s nimi udělá. Co aplikace třeba genetické, respektive vakcíny na genetickém základě dělá s genetickou informací v těle člověka? Zkrátka, zda nenapáchá nevratné změny. My jsme tomu ten čas nedali, my to napícháme, když to takhle hrubě řeknu, do milionů dobrovolníků, ale nepočkáme si, co to s nimi udělá, a jdeme to aplikovat kobercovým způsobem.

Jiří Beran: Tak tady by bylo úplně ideální počkat těch 24 měsíců, které jsou po vakcinaci minimální dobou pro sledování.

Martina: Tomu nevěříme, že se to stane, že?

Jiří Beran: Ne, každý musí být sledován 24 měsíců.

Martina: Nebude to tak, že budeme 24 měsíců sledovat dobrovolníky, a pak začneme s aplikací u celosvětové populace?

Jiří Beran: Určitě. Tady se využívá principu, který začala používat americká léková agentura FDA, a to je podmíněné propuštění vakcíny pro její aplikaci, a dokončení klinických studií. Oni to dělali velmi často. Když už byly vakcíny registrovány třeba na evropském kontinentě, tak poté chtěli, aby se provedly studie na americké populaci, které by dokázaly, že efektivita je úplně stejná, To tedy platí obecně.

Ale na druhou stranu ve chvíli, kdy tady nejsme schopni vytvořit nějaká základní protiepidemická opatření, o kterých jsem hovořil, s ochranou rizikových skupin, nezbývá nic jiného, než rizikové skupiny imunizovat. Jestliže dáte na misku vah, že tyto osoby buď zemřou, nebo budou imunizovány, třeba i s tím, že, řekněme, dlouhodobá reaktogenita, nebo dlouhodobé účinky, nejsou stoprocentně známy, tak asi převáží fakt toho, že nechceme, aby tito lidé zemřeli.

Na druhou stranu musím říct, že řada výrobců přistupuje k těmto vakcínám velmi korektně, a já sám mám ve sledování osoby 20 let po imunizaci proti klíšťové encefalitidě, a sledujeme ne jenom imunitní odpověď, ale především bezpečnostní otázky. Čili osobně si myslím, že třeba v některých studiích se bude pokračovat, a budou se sledovat. To, že se to neprovede teď, nejsem žádným způsobem schopen ovlivnit, a i kdybych s tím třeba vnitřně souhlasil, nebo nesouhlasil, tak s tím vůbec nic neudělám.

Nejsem člověk, který by chtěl obhajovat imunizaci v podobě, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví, které mě pověsí na své webové stránky jako dezinformátora

Martina: Napadá mě srovnání, které možná úplně neodpovídá, ale vzpomeňme si, kolik lidí třeba v terminálním stádiu rakoviny toužilo a prosilo, aby dostali nový, ještě necertifikovaný pokusný lék, že to vyzkouší. A lékaři argumentovali, že to nejde, protože neprošel třeba všemi klinickými testy a tak dále. A pacienti argumentovali, že zemřou, že mají pár měsíců, takže takhle by si možná mohli vyprosit pár měsíců navíc, nebo by se stal zázrak a podobně. Ale dozvěděli se, že by to nebylo etické, že etičtější je, když lék nedostanou, a prostě v plánovaném čase zemřou. A najednou to není neetické?

Jiří Beran: Já určitě nejsem člověk, který by se chtěl stavět proti nějakým etickým principům, to v žádném případě. A nejsem člověk, který by tady chtěl obhajovat imunizaci, nota bene imunizaci, kterou v určité podobě navrhuje ministerstvo zdravotnictví, které mě zároveň, jako jediného lékaře, pověsí na své webové stránky jako lékaře dezinformátora.

A to, že se bude v ČR imunizovat, tak myslím, že imunizace je určitě dobrým nástrojem, a v první fázi je potřeba, protože to nejsme schopni udělat nějak jinak, než imunizovat instituciované osoby, které nejvíce přispívají k úmrtím. A toho samozřejmě nedosáhneme tím, že otevřeme očkovací centra ve velkých nemocnicích, protože tam seniory nemůžeme přivážet, ale je potřeba očkovat přímo v daných institucích. Čili já jsem pro to, aby se imunizovalo cíleně.

Na základě klinických studií a bezpečnostních dat, která jsem viděl, by nemělo dojít k nějakým dlouhodobým důsledkům vakcín na covid-19. Ale samozřejmě nemůže se to vyloučit.

Martina: Pane profesore, četla jsem v našem tisku třeba článek, nebyl nikterak odborný, kde jsem se dočetla, že snaha získat co nejrychleji očkovací látku proti covidu-19 může vést k tomu, že první vakcína nezabrání tomu, aby se lidé nakazili. Měly by alespoň zajistit, že lidé nebudou umírat, a nepropukne u nich nejzávažnější forma. Tak si říkám, že je to na mě v tak důležité věci moc podmiňovacích způsobů: „Může vést k tomu. Měly by zajistit“ Myslíte, že výhoda imunizace, výhody těchto vakcín, budou větší, než rizika? Rozumíte mi? Já třeba hovořím o tom, co jsem zaslechla, a vůbec nevím, jak by tento mechanismus fungoval, že by některé vakcíny skutečně mohly udělat něco nevypočitatelného s vakcínami, které už máme v těle.

Jiří Beran: To si nemyslím.

Martina: Je to jedna z variant, kterou jsem zaslechla, a jak říkám, nemohu sloužit.

Jiří Beran: Řekl bych, že věta s těmi dvěmi, až třemi podmiňovací způsoby, kterou jste řekla, je věta, se kterou se do budoucna musíme smířit u všech vakcín. Bohužel, populace, která dneska žije, není vůbec podobná populaci, která tady žila před 50 lety. Jsme obézní, s mnoha rizikovými faktory, a očkovací látky na nás nefungují stoprocentně. A proto jsem zastánce toho hovořit otevřeně a říkat: „Dobrá, budeme imunizovat, ale počítejte s tím, že v budoucnu můžete onemocnění prodělat, ale bude jenom v mírné formě, a nikdy na toto onemocnění nemůžete zemřít.“ Myslím, že to je asi správné, jak se k tomu postavit.

A teď zpátky ke covidovým vakcínám. Jsem skutečně dalek toho, abych tady zastupoval zájmy státu, zájmy ministerstva zdravotnictví. Já se na to dívám jako člověk, který se po několik desetiletí zabývá vývojem očkovacích látek, a myslím, že tak, jak jsou klinické studie konstruovány, by měly přinést dostatek informací pro to, zda by existoval nějaký dlouhodobý důsledek. A prozatím, vzhledem k tomu, že jsem byl účasten v přípravě některých projektů, a viděl bezpečnostní data, nejsem přesvědčen o tom, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Ale samozřejmě nemůže se to vyloučit.

Martina: Pane profesore, velmi vám děkuji za další přínosný rozhovor.

Jiří Beran: Já vám také děkuji.

Diskuse

Přidat komentář
  1. Anonym napsal:

    Mam dotaz, spanelska chripka a jeji umrtnost na mladych lidech a skoro nulova umrtnost u starsich lidi se vysvetluje, tim, ze stari prodelali slabou verzi spanelske chripky 30 let predtim, tedy se imunizovali na tento kmen, ale tela mladych ho neznali, tak kdyz prisla agresivni verze toho kmene padali jako mouchy, ale stari jejicz tela umela bojovat s timto kmenem prezila.

    Vy tvrdite, ze kdo prodelal jeden kmen koranoviru je vlastne v pohode i proti dalsim kmenum, pripad chripek ukazuje ale opak, takze kdo ma pravdu vy nebo vasi kolegove co tvrdi opak?

    Podle toho je pak i odpoved zda vase rady na ochranu obyvatel jsou dobre nebo kritizovane vami dobre 😉

  2. Anonym napsal:

    Pane profesore, se spekuluje? V Brazílii je to fakt, v CR jsou data, ze to také prodelali, mame data, ze ockovany taky dostal…

    Vy rikate jako fakt, ze to nelze prodelat podruhe, ale nemate data, pouze tvrdite, to je vedecke, sam tvrdit bez jao ze to je fakt a druhe vyzivat, ze prijmete jejich nazor pouze na zaklade tvrdych dat? Vy nemusite a druhy musi?

  3. Anonym napsal:

    Pane vy se hlásíte k historii našich epidemiologů a tvrdíte nechat probehnout a jenom chránit ohrožené?
    Jak je budete chránit? Lidi cvo je obsluhují sestry nebudou chodit k rodinám? to co navrhujete je nesmysl, který ilustruje, že jste asi od stolu jak ti statostici a navrhujete neproveditelné…

    Co říká skutečný epidemiolog? Když existuje možnost testovat, tak co týden otestovat 2-3 miliony lidí a izolovat nemocné a tím se šíření zastaví, protože toto bude efektivní a než řeknete nejde, tak rakousko to dokáže…

    Takže pane „teoretiku“, svoje teorie co prezentujete vas radi, podle skutecnych odborniku prave k tem teoretikum od stolu co nemaji realne znalosti jak resit podobne situace…

  4. Marie Javůrkovà napsal:

    Detailní informace o coroně působí na veřejnost negativně ! Strach Snižuje imunitu !
    Coronu ničí velká dávka vitamínů a dle mé zkušenosti „syrové kysané zelí „!!!

  5. Sefl napsal:

    Léčení covid19 je složitý proces. Nejlepší je nákaze předcházet. Tak kde v počátku nákazy najdeme viry covidu. V počátku jsou v ústech, zde se uchytí na buňkách receptorů s začnou se množit a to takovým způsobem, že z jednoho viru je více Milion replik. Tak výplachem úst do vody a následně zahřátím k varu získáme mrtvé viry. Nalitím do čaje s vypitím spustíme imunitní reakci. Tvorbu protilátek s likvidaci nákazy. Tato informace je již v Anglii, V USA na Floridě. Škoda, že k její rozšíření brání tupost lidí.

  6. Hanče napsal:

    Pro Poustevníka – vakcíny MODE rna a pod. nemodifikují náhodně DNA, modifikují záměrně. Změna DNA je nevratná, tudíž s Vás bude mutant. Pokud chcete vědět více, hledejte, zdrojů a vědeckých pojednání jsou spousty. Jen chtít. Z našich mediálních s…čkometů se to nedozvíte, ono to totiž nejde do krámu. Mimochodem – klinické studie – momentálně se „dobrovolně“ nechávají očkovat statisíce lidí, což je nevětší klinické testování v historii lidstva, a každý podepisuje informovaný souhlas, kterýmžto zbavuje odpovědnosti za případné škody na zdraví nebo i úmrtí výrobce i stát. Vyhodnocení – březen 2023. Do té doby …

  7. poustevnik@seznam.cz napsal:

    pro Anonym:
    A co myslíte, že je ten „vektor“ ? To je upravený DNA adenovirus se zablokovaným množením a vyměněným povrchem viru, který takže pak vypadá jako koronavirus. Uvnitř je upravená genetická informace adenoviru,který v případě AstraZenecy pochází navíc z opic. Adenoviry patří mezi mutagení DNA viry, jenomže končí normálně na sliznici dýchacích cest. Tady to jde přímo do krve a do většiny orgánů v těle,které disponují receptory ACE2, stejně jako koronavirus. Tedy ne jen do plic, jak už jsem někde od nějakého odborníka četl nebo slyšel. Navíc imunita pak řeší patrně celý genetický obsah, tedy zbytečně i ten adenovirus.

  8. Šárka napsal:

    Díky za super rozhovor! Martinko, svými otázkami jako když mi mluvíte z duše (určitě nejen mně). A pan profesor má dar srozumitelně a hlavně upřímně vysvětlovat, proto má tak obří důvěru národa. Přeji pevné zdraví a ať se Vám dál daří!!!

  9. Anonym napsal:

    Pro Poustevník:
    Sputnik V a AstraZeneca nepatří mezi DNA vakcíny, ale mezi tzv. vektorové vakcíny, které používají jako nosič (vektor) oslabený nepatogenní virus.
    Více o jednotlivých druzích vakcím třeba zde: https://www.mc-praha.cz/mcp/prehled-vakcin-proti-covid-19-mechanismy-ucinku-vyhody-a-nevyhody/

  10. Hanka napsal:

    Hanka,
    děkuji za rozhovor, také bych uvítala, kdy byl rozhovor natočen, aspon zhruba, pro lepší orientaci zejména u témat co se tak rychle mění. Viz rozhovory s Danielem Landou, ty jsou odhadem tak říjen-listopad.
    Hm zásadní je co uvádí prof. Beran o délce klinických studiich a času testování, minimální doba sledování 24 měsíců zatím co mi to hodláme do lidí rvát po té co se to za půl roku uvařilo…FDA je fakt „seriozní“ úřad, chichi

  11. Lada Horešovská napsal:

    Dobrý den, děkuji za výtečný rozhovor. Máme fakta a informace z čisté studánky.
    Ano, hezky se budeme mít, když se sami o to budeme usilovat. 🙂 A pokud jsou někde lživé informace, tak je ignorujme. Televize má vypínač, že? Pěkný den.

  12. Jana napsal:

    Ptala jsem se na fungování RNA vakcíny odborníka a vysvětlil mi, že vakcína „obsazuje“ lipidové buňky v těle a tím“chrání“ před vírem, protože ten uvidí, že je již obsazeno… velmi laicky vysvětleno.
    Ovšem co se stane, až budou všechny lipidové buňky obsazené? RNA na nich roste a roste… tak jako hrnečku vař.
    Takže výsledkem rozhovoru, že lékařka řekla, děkuji, tohle fakt nechci.

    Rozhovor s panem profesorem Beranem skvělý, uvítala bych uvádět datum, kdy bylo natočeno, ať se lépe orientujeme.
    Zajímavá je minimální doba testování vakcíny 24 měsíců a tady to rvem do lidí po cca půlroce. A že snad to nebude fatální a převáží benefity.

  13. Poustevník napsal:

    Ve všech rozhovorech s odborníky postrádám jednu zásadní otázku ohledně vakcín: Můžou vakcíny založené na DNA ( AstraZeneca, Sputnik aj.) z obecného principu náhodně modifikovat naši DNA v buňce ? Výrobci RNA vakcín ( Pfitzer, Moderna) totiž toto mají jako argument pro svoji technologii. RNA vakcína nemůže modifikovat DNA buňky.

    Protože se právě DNA vakcínami hodlá očkovat v podstatě zdravá neriziková populace, není riziko případných nečekaných mutageních následků projevených za delší čas až příliš vysoké ?

    Mezi vakcínami jsou technologicky zcela zásadní rozdíly a všechny se házejí do jednoho pytle s tím, že DNA člověka nezmění. Bylo by potřeba říci..jak která..

  14. Mařena napsal:

    Přátelé, pojďme tu diskutovat k věci. Zkuste si odpustit ty nepříčetné krávoviny, co tady poslední dobou předvádíte. Chápu, že současná situace mnohým leze na mozek. A nevím, jestli jste rozpustilé děti nebo přitroublí dospělí, doufám teda, že spíš ty děti, ale tohle sem opravdu nepatří. Není to vtipné, není to zajímavé, je to jenom blbé a otravné. A hlavně to není k ničemu. Běžte se předvádět jinam, těch možností je přeci spousta. Jistě se najde množství diskuzí a fór, kde vaši nevšední originalitu ocení. Děkuju!

  15. Odpověď pro vymaštěnou fosílii napsal:

    Skyběnymi vlyklý němlok div sibře chlesly a ťadr mývňo otistčlý? Pešt bly. šroklíktušt člek mubaflíř i klouvezl v grumipěti. Nisk niš přídij sléžly slác pukre čočáčlamýp krezra tišlu a tižlů luk. Oděn ně třužlů clahletěme syvlost dývoň a truš, ogůpru ňou kro vletlo blachle šištoviflyd kruď vadřu člut pléč. Divvluzrtě a nist, nistma syh, prarhlažla puř uslou. Zroucli pouň nědrá s mětrufevyz didi di frezly těflešt věď.
    A ještě něco:
    Hůst vli mihrod hryhléř běchdlati přitěš frápiniv chu di padřis. Dle mi drýstépeve ráclim géblůst s son nizlon ktýzleř z sležli. Tiř pul vlusksy žrýdě přep a dicruň jubkře. Frež k plastéť klídi z ni mrobac čo žisk hřimlm mrupror, věň frápuřo zrovězu. Maž bra pyhevlůr nibulku o diblábí něděmoho. Tij na šládlep a ni mruvleni glůktouniš mudě bětko něč rajas. A frasru ťůcu pradlomlůle. Dišlubůmlo křigru a chrygů. Mame klil k jásí.
    Doufám že mě bezezbytku chápeš, deprivante!

  16. Karel napsal:

    Aježišmarijá, už zasejc vypustili tu nemocnou věc. Klecové lůžko zeje prázdnotou, zatímco zdejší diskuze je už zasejc zaplevelena výplody chorého mozku té nemocné věci. Ach, jo!

  17. Mařena napsal:

    Nevím, nevím, jak je to s tou imunitou po prodělané nemoci. Já jsem třeba měla chřipku prakticky každý rok, než jsem se nechala očkovat. A posledních pár let se nechávám očkovat pravidelně. Jestli jsem tedy nějakou přirozenou imunitu měla, nevydržela ani rok. A když už se tady probírá ta Brazílie, četla jsem, že v amazonském Manaus, kde to prodělalo snad 75 procent populace, covid běžně dostávají podruhé, potřetí ..

  18. Prus napsal:

    V ledasčem jistě pravdivé. Jen se zapomíná na to, že valná většina české populace (a nejenom ta) je po třiceti letech budování demokracie a kapitalismu jaksi nepříčetná. Chybí disciplína, charakter a schopnost omezit se. K té Brazílii, paní redaktorko, jistě nazíráte, že v Brazílii je kapánek jiné klima a hlavně je tam mnohem mladší populace než u nás a v Evropě vůbec. Vztah k životu, k ceně života, je tam taktéž dramaticky jiný než tady.

  19. Katka napsal:

    Děkuji, trefné, srozumitelné a doufám, že brzy vyslyšené.

  20. Jiří napsal:

    Díky, opět výborný rozhovor.
    Proč tak jasná slova nezaznívají z oficiálních míst?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..