Jiří Beran
Jiří Beran

Jiří Beran 3. díl: Celoplošné restrikce nejsou správnou cestou. A člověk, který se nenechá imunizovat, by neměl být osočován

Od jara minulého roku se neustále vede – a mám dojem, že se ještě hodně dlouho povede – značně vášnivá debata o míře ochranných opatření zaváděných u nás, ale i v mnoha dalších zemích světa, proti koronaviru. Profesor Jiří Beran k tomu v minulém díle našeho rozhovoru řekl například toto: „V mnoha státech, kde se taková opatření neprováděla, je počet lidí zemřelých, počítaných z počtu infikovaných, respektive z počtu lidí s pozitivním testem, přibližně stejný jako u nás. Protiepidemická opatření musíme vždy směrovat tak, abychom ochránili ohrožené. Když všechno zavřeme, tak nám na určitou chvíli nebudou umírat osoby starší 65 let s určitým handicapem, ale když to otevřeme, tak začnou umírat znovu. Nemusíme všechno zavírat, můžeme nechat většinu otevřenou, ale musíme pracovat právě s ohroženou skupinou.“ Podstatná slova od jednoho z našich nejlepších odborníků.
A mluvili jsme spolu samozřejmě také o jednom z největších témat těchto i budoucích měsíců – očkování. Řeč byla o tom, že se prý budeme muset smířit u těchto vakcín s určitými – jak pan profesor doslova řekl – „podmiňovacími způsoby“. Jenže právě to je jeden z podstatných důvodů, proč ne právě malá část veřejnosti jakékoli očkování proti koronaviru odmítá. A to opět platí nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích. A v této debatě budeme pokračovat i v dnešní části, opět s epidemiologem a vakcinologem, profesorem Jiřím Beranem.

Zdraví

Délka: 36:46
Datum: 14.2.2021

Přehrát pořad

Martina: Pane profesore, v předchozí části jste řekl, že se u vakcín budeme muset do budoucna smířit s podmiňovacími způsoby, což si umím představit, když půjde o nemoc, která má opravdu naprosto drtivou smrtnost, když tady bude řádit nějaká varianta španělské chřipky, moru, nebo něčeho podobného, že se vyplatí jít do rizika. Ale u covidu jsem na pochybách, a zjevně nejsem sama.

Jiří Beran: Znovu bych chtěl říci, že pokud chceme někomu pomoci, tak bychom měli v této covidové epidemii zahájit imunizaci u instituciovaných osob, které přispívají ke 24 procentům všech úmrtí. A to určitě vůbec nesouvisí s tím, jestli je strategie taková, že se bude imunizovat každý, že se bude nakonec imunizovat každý školák, bez ohledu na to, jestli onemocnění prodělal, nebo ne. Kdybych mohl rozhodnout já, a jsem znám tím, že jsem zapřisáhlý odpůrce povinného očkování, a zastánce dobrovolného očkování v jakékoliv podobě s maximálním vysvětlováním, tak bych byl určitě pro to, aby se to dobře vysvětlilo, a začalo se imunizovat právě u této rizikové skupiny. A ve chvíli, kdy bude riziková skupina chráněna, tak je úplně jedno, jak toto onemocnění proběhne populací. A ve své podstatě, pokud to bude dobře zaměřeno na rizikovou skupinu, tak by nikdo neměl zemřít, a potom je jedno, jestli budeme mít 100 tisíc, nebo 200 tisíc pozitivních lidí.

Martina: Já mám obavu, když pozoruju tlak, který je na nás už teď vyvíjen, to, jaké PR tyto vakcíny mají, jaké PR má to, že bychom se měli všichni nechat proočkovat. V tuto chvíli je vakcína proti covid-19 spojována s krásným životem, jaký jsme vedli předtím, a není nic mezi tím. Mluvím o tom, protože se obávám, zda se nestane to, že pokud někdo odmítne, protože se nebude cítit rizikovou skupinou, jak jste řekl, tak aby se nestal občanem 2., 3., 4. kategorie. Protože si úplně umím představit telefon, kdy mi volá nějaká agentura a říká: „Paní Kociánová, můžete moderovat tuto konferenci. Nebo můžete odzpívat koncert Žofín“, nebo něco takového. A já řeknu: „Ano, mám čas, děkuji.“ A oni řeknou: „A jste očkovaná?“ Já řeknu: „Ne, ale jsem zdravá, jsem v pořádku.“ „No, nezlobte se, klient nechce riskovat. Tak někdy příště.“ Obávám se, jestli budu mít v budoucnu na výběr.

Jiří Beran: Myslím, že bych se přiklonil k tomu, co říká bývalý prezident Václav Klaus, a to, že my v nesvobodě už v tuto chvíli existujeme. A výrazem této nesvobody je to, že vlastně všichni povinně nosí roušku, ačkoliv existují situace, kdy by rouška určitě nemusela určitě. Určitě by nemusela být u osob, které covid prodělali. Nicméně stigma z toho, že byste si někde v obchodě sundala roušku, je tak veliké, a pokuta je tak obrovská, že si to nikdo nedovolí. Toto určitě není cesta, kterou bych se chtěl vydávat já.

Martina: Která?

Jiří Beran: Tyto restrikce a to, že by člověk, který se nenechá imunizovat, měl být nějakým způsobem osočován.

V historii neexistuje infekce, kde by očkovací látka přinesla delší protekci, než přináší prodělání nemoci. A covid-19 nebude patřit mezi výjimky.

Martina: Ale tento tlak také musíte cítit.

Jiří Beran: Já ho samozřejmě cítím, ale snažím se každému vysvětlit, že pokud jsem mladý, zdravý, krásný, bohatý, usměvavý, jako jste vy, tak je pro mě lepší onemocnění prodělat, protože mi to ve své podstatě nemůže nic udělat. A pokud budu dodržovat základní opatření, tak by toto onemocnění mělo proběhnout v lehké podobě. A co je daleko důležitější, znovu říkám, že v historii infekcí a očkovacích látek neexistuje infekce, kde by očkovací látka přinesla delší protekci, než přináší prodělání nemoci. To neexistuje, a tato infekce nebude patřit mezi výjimky.

Martina: Pane profesore, započal jste několik zajímavých myšlenek. Jednak jste citoval bývalého prezidenta Václava Klause, že jistou míru nesvobody už jsme si tak nějak odhlasovali a přijali. Pak jste nepřímo připustil, ale nechci vám to podsouvat, že tlak na vakcinaci je takový, že by skutečně mohl z některých lidí udělat občany ne tak moc veřejně použitelné. Ale zároveň cítím, že kdybych vás nutila o tom dále mluvit, tak se mi začnete kroutit.

Jiří Beran: Ne, určitě se nebudu žádným způsobem kroutit. Já to skutečně cítím jako určitou formu nesvobody, a především cítím neochotu jít do hloubky a podstaty problému, a stále lépe specifikovat a objasňovat ohroženou skupinu tak, abychom mohli opatření zaměřit cíleně a abychom s těmito osobami mohli pracovat. A tak se považuje za daleko jednodušší mít obecnou restrikci, která se dotkne všech osob, a zároveň umožní i nějaký efekt v ohrožené skupině. Ale to samozřejmě s tím, že to lidé přijímají. Oni to nepřijímají proto, že by tuto vládu milovali, že by milovali ministry zdravotnictví, ale především proto, že je tady cílem ochránit seniorskou populaci, a každý z nás v této seniorské populaci někoho má, a tak to cítí jako určitý závazek. Čili mě to svým způsobem implikuje něco, co se využívá pro citové vydírání, místo toho, aby se s touto ohroženou skupinou skutečně pracovalo.

Martina: Pane profesore, pojďte mi ještě trochu pomoci porozumět vakcínám, které se na nás už míchají. Dočetla jsem se, a vy jste to už trochu vysvětloval, že tentokrát se používají i přístupy, které se neuplatnily u dosavadních schválených vakcín, jako je využití syntetických nápodob viru VLP, za využití genetické sekvence RNA viru, protože je to rychlejší, a vakcína se dá vyrábět masově. Nelekáte se této premiéry vakcín, které fungují na tomto genetickém základě?

Jiří Beran: Myslím, že jste zmínila dvě rozdílné vakcíny. VLP je virus like particles, to jsou vakcíny, které jsou připravovány geneticky, to máte pravdu. Ale tak, že do určitého produkčního organismu vnesete genetickou informaci, která kóduje tvorbu bílkovinného, nebo glykoproteinového výběžku, a tento výběžek se potom jakoby sklidí čistý, a aplikuje se. Tento princip je používán běžně v očkovací látce proti žloutence typu B, a také ve vakcínách proti karcinomu děložního čípku. Ale tyto vakcíny nefungují moc dobře samostatně, a je potřeba k nim přidávat takzvané adjuvantní prostředky, čili další prostředky k tomu, aby vytvořily žádoucí imunitní odpověď. Řekl bych, že tento typ očkovacích látek v sobě nenese žádnou genetickou informaci, je to prostě jenom cizorodá bílkovina, která se vnáší do organismu. A jediné, co nevíme, je, jak bude fungovat třeba k tomu nově vyvinutý adjuvantní systém. Ale princip…

Martina: Ten bývá často kritizován, že?

Jiří Beran: Ten bývá často kritizován, ať už jsou to adjuvantní prostředky první, nebo druhé generace. První generace, aluminiový oxid, nebo aluminium fosfát, který drží bílkovinu v místě, a drží tam tak dlouho, aby si pro tyto antigeny mohly přicházet buňky bílé krevní řady, a zobrazovat to organismu.

Geneticky modifikované vakcíny spočívají v tom, že do adenoviru přidáte informaci o tom, že by měl vytvářet S výstupky a že se nemá v organismu množit. Je to vlastně posel, který se dostane do nitra buňky, a vytvoří zdání toho, že uvnitř buňky je koronavirus.

Martina: Což bývá často dáváno do souvislosti s nárůstem autismu a s podobnými záležitostmi.

Jiří Beran: Myslím, že do souvislosti s autismem jsou dávány spíše živé očkovací látky proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, a ty žádný adjuvantní prostředek neobsahují. Ale předpokládá se, nebo tyto teorie, se kterými samozřejmě nesouhlasím, říkají, že aplikace této vakcíny v určitém věku může vyvolat změnu vývoje určitých částí nervového systému v tom smyslu, že daný člověk potom svět vnímá jinak, a my ho zaškatulkujeme jako autistu.

A když už jsme se dostali k autistům, tak já bych řekl, že tam samozřejmě může být vliv imunitního systému. Ale protože jsem táta autisty, tak bych určitě mohl říct, že když jsem chodil na různá setkání do autistické školky, kam syn chodil, tak celá řada rodičů měla předpoklady pro to, že jsem na nich pozoroval nějaké prvky tohoto spektra. Jsou to lidé, stejně tak jako já, kteří neudrží oční kontakt, kteří milují modrou barvu, mají vyšší věk, a tak podobně. Já bych řekl, že autismus jako takový je multifaktoriální, a imunitní systém k tomu může nějakým způsobem přispět. Ale těchto faktorů je celá řada.

A teď se tedy vrátíme zpátky k vakcínám proti covidu. Ty, které jsou nejdále, jsou trošičku jiné, a já jsem říkal, že napodobují infekční proces uvnitř buňky. Jedna varianta je taková, že to jsou takzvané vektorové vakcíny, kdy je použit virus, který nám nic nedělá, je to adenovirus, tedy virus běžného nachlazení. Čili my se po něm cítíme mírně nachlazeni, a v něm se upravila genetická informace tak, že je schopen produkovat výběžky podobné koronaviru, a zároveň se tam dává informace o tom, aby se dále nemnožil. Tedy tento virus se dostane do buňky, a předá informaci tiskárnám pana Průši, které začnou tisknout malé částice, a zobrazovat je na povrchu buňky. A taková buňka najednou vypadá, že tam není adenovirus, ale že je tam koronavirus, tedy imunitní odpověď je velmi silná proti koronaviru.

Druhý přístup je messengerovou RNA. A tady bych chtěl říci, že když se použije vektorová vakcína, tak ona přenáší informaci do tiskárny pana Průši pomocí takzvané messengerové RNA, čili posílá software, a tímto softwarem je messengerová RNA. A druhý princip očkovacích látek spočívá v tom, že se do buňky rovnou vsune tato genetická informace, tento software, který ovládá ribozomy tiskárny pana Průši, aby něco dělaly. Tím, že jsou uvnitř, a vytvářejí zdání infekce už od nitra buňky, tak jsou podobné klasickým vakcínám, a určitě vytváří mohutnou imunitní odpověď, která bude odpovídat imunitní odpovědi živých oslabených očkovacích látek.

Martina: Děkuji za vakcinologický rychlokurz, je nám ho všem třeba, mně rovněž. Chtěla jsem se zeptat, které z těchto vakcín fungují na genetickém základě. Vy jste vysvětloval, jak to mění genetickou informaci, ale které se k nám třeba…

Jiří Beran: Obě, které jsem zmínil, jsou geneticky modifikované tím, že adenovirus má svou genetickou informaci, a vy mu ji zmodifikujete v tom, že mu přidáte informaci o tom, že by měl vytvářet S výstupky, a ještě druhou část genetické informace, aby se dál v organismu nemnožil. Čili toto je genetická modifikace tohoto viru. A on ji vezme, přepíše ji do softwaru a pošle do tiskáren pana Průši a řekne: „Začněte tisknout tyto výběžky.“ Je to vlastně posel, který se dostane do nitra buňky, a vytvoří zdání toho, že uvnitř buňky je koronavirus.

U vakcín proti covidu-19 by neměla vznikat autoimunitní cytokinová bouře

Martina: A nemůže se stát to, proč byla nebezpečná španělská chřipka, která napadala mladé, kteří měli velmi silnou imunitní odpověď? Takže když to řeknu laicky, nastartovala imunitní systém tak, že se nevypnul, takže organismus začal požírat sám sebe. Nemůže dojít k tomuto, že vzniknou glomerulonefritidy, protože imunitní odpověď bude tak silná, že už ji nebudeme umět vypnout?

Jiří Beran: Myslím, že u španělské chřipky šlo především o to, že mladí lidé, na rozdíl od těch, kteří byli po nich, neměli s tímto virem, který u nich způsobil primární zápal plic, vůbec žádnou zkušenost. To dělá i koronavirus. Čili primární virový zápal plic, který je významný tím, že najednou máte velké množství viru v plicích, a jak jsme si říkali, toto velké množství viru tlačí v imunitním systému na obrovskou tvorbu protilátek. A imunitní systém to samozřejmě někdy může přestřelit a vytvořit něco, čemu se dneska moderně říká cytokinová bouře. Ale já si spíše myslím, že v roce 1918, 1919 šlo spíše o to, že tehdy ani nebyli schopni pořádně diagnostikovat, že se jedná o primární virový zápal plic, nebyli schopni zjistit, jestli je to nějaká bakterie, nebo ne. Byli možná schopni poslechem zjistit, že to je zápal plic, a stupeň péče byl úplně minimální, žádná intenzivní péče neexistovala. Čili dá se předpokládat, že kdyby tito lidé žili v současné době, tak by s největší pravděpodobností byl průběh velmi významně minimalizován tím, že by jim byla poskytnuta intenzivní péče.

Martina: A moje laická úvaha o spuštění autoimunitní reakce, která třeba nebude vypnutelná, je úplně mimo?

Jiří Beran: Myslím, že to je jedna z věcí, která se neustále studuje, a to především u očkovacích látek, protože nikdy nevíte, jestli antigeny, které jsou ve viru, nebo v bakterii, nemají nějakou obdobu v lidském těle. A to proto, že autoimunitní systém je po vakcinaci spouštěn jedině v tu chvíli, jestliže ve vakcíně vytvořený antigen je podobný s nějakým antigenem v těle, takže když si vytváříte imunitní odpověď proti viru, tak ji zároveň vytváříte i proti vlastnímu organismu. To bylo známo třeba u vakcíny proti lymské borelióze, která se aplikovala ve Spojených státech, a u lidí s určitou genetickou modifikací docházelo k tomu, že se vytvářely protilátky proti synovii velkých kloubů. Ale bylo to jenom u pár lidí, kteří byli nějakým způsobem geneticky modifikováni. To samozřejmě vedlo k tomu, že ve finále byla tato vakcína stažena z trhu.

Tedy mapování koronaviru bylo dávno dokončeno, a zatím se nezdá, že by některé z jeho antigenů, a součástí antigenů, menších části, kterým se říká epitopy, byly podobny něčemu v lidském organismu. To znamená, že by k tomu nemělo s největší pravděpodobností dojít u adenovirů, které jsou používány jako vektor, který přivede informaci k tiskárnám pana Průši. Ten je znám, a ví se, že není podoben ničemu v lidském organismu, protože člověk se s ním setkává každý podzim. V tomto smyslu jsem relativní optimista, že by neměla existovat žádná větší shoda mezi antigeny koronaviru, jeho výběžků, které jsou potřeba, a některými antigeny, které nosíme ve svém těle.

Ruské a čínské vakcíny jsou založeny na stejném principu, jako vakcína od AstraZeneca

Martina: Já vám tady v této části kladu otázky, které jsem vlastně vytáhla z internetu a které mi chodí jako nejrůznější zaručené zprávy, dobré rady, špatné rady. Ale je to věc, která mezi lidmi opravdu velmi žije, a nemáme na to odpověď. I kvůli tomu se šíří velká spousta informací a nejistot. Například mi také přišlo, že když už se něčím očkovat, tak raději čínskou, nebo ruskou vakcínou, které jsou vyrobeny přirozeně, tak, jak bylo u vakcín zvykem. Nejsou to produkty genetického inženýrství. Je tato informace pravdivá? Je to tak? Sputniky jsou na jakém základě?

Jiří Beran: Sputnik je stejná vakcína, jako vyrábí společnost AstraZeneca, to znamená, že je to vektorová vakcína založená na adenoviru. U Sputniku je rozdíl v tom, že se jako první dávka používá běžně dostupný adenovirus, se kterým se lidský organismus setkává, a jako druhá dávka pak adenovirus, který je vzácnější. Čili tyto dvě dávky jsou rozdílné ve vektoru. A důvod, proč to tak činí, je, že se řada výzkumníků obává toho, že když tam aplikujete vektor, tak tím, že člověk prodělává adenovirové infekce opakovaně, má nějaký stupeň ochrany, a dokonce i protilátky, takže by se mohlo stát, že byste tohoto posla, než by dospěl do buňky, s největší pravděpodobností zničila, takže by efektivita očkovací látky nebyla tak dobrá. Čili píchnete do organismu adenovirus, a vy proti němu máte protilátky, ale vy potřebujete, aby tento adenovirus přinesl informaci o koronaviru do buňky. A s tím pracovali v Rusku. To znamená, že první dávku nechali v běžném adenoviru, a druhou dali do jiného adenoviru, který je vzácnější, a tím pádem mají jistotu, že nemůže být v lidském organismu neutralizován. A v tom se liší od vakcíny AstraZeneca. Čínské vakcíny jsou také založeny na adenoviru, a jsou velmi podobné tomu, co vyrábí společnost AstraZeneca.

Martina: Pane profesore, četla jsem, že v Británii zjistili, že testovaná vakcína, hrozně složitý název ChAdOx1 nCoV-19 nezabránila v testech očkovaným makakům, aby se nenakazili, nakazili se úplně všichni. Jen ti, kteří byli očkováni, měli lehčí průběh. Ale nakažliví byli makakové všichni. Jde nám tedy u vakcíny o to, abychom zamezili těžkému průběhu, nebo by bylo žádoucí, abychom nebyli nakažliví? Nebo abychom se nenakazili?

Jiří Beran: Myslím, že nám jde především o to, aby se zabránilo těžkému průběhu v rizikové skupině. A jak říkám již delší dobu, je úplně jedno, jestli se virus šíří mezi dětmi, nebo mladými zdravými lidmi, ať si chodí do Techtle Mechtle, ale ať v žádném případě nechodí na dlouhé diskuse k dědečkovi a babičce, bez jakékoliv ochrany. Čili z tohoto pohledu je úplně jedno, jestli člověk potom virus nějakým způsobem vylučuje.

A zase, to je zvířecí model, a my si nemůžeme představit, že když je člověk očkován, a najednou je nějakým způsobem infikován, tak se mu virus dostane do nosohltanu. A pokud dochází k nějaké reakci, tak s největší pravděpodobností nedojde k tomu, že by se virus vylučoval, není tam žádný zásobník volného viru, který bychom vydechovali směrem ven. Osobně jsem pro to, aby byla použita jakákoliv vakcína, která zamezí těžkému průběhu onemocnění u rizikové skupiny obyvatel.

Stát, který má zájem na imunizaci, přebírá všechny důsledky případných komplikací, nebo nežádoucích účinků v případě vzniku po aplikaci očkovací látky

Martina: Dočetla jsem se, že stát, který přebírá vakcíny, musí prý s dodávající firmou podepsat smlouvu, že firma nijak neručí za případné následky očkování svou vakcínou. Je to tak? A je to běžná dohoda?

Jiří Beran: Musím říct, že nevím, protože jsem u těchto dohod nebyl, nejsem. Ale pravdou je, že stát, který má zájem na imunizaci, a to je všude ve světě, a souvisí to především s pediatrickou imunizací, přebírá všechny důsledky případných komplikací, nebo nežádoucích účinků v případě vzniku po očkovací látce. Tedy stát přebírá zodpovědnost, a tím říká: „Já této vakcíně věřím, a proto za ni beru zodpovědnost.“

Martina: Brazilský prezident jednak nedoporučuje svým občanům očkování, a pokud ano, tak budou muset podepsat revers, že na sebe berou plnou zodpovědnost za vakcínu.

Jiří Beran: Znovu bych chtěl říct, že já osobně si myslím, že u mladých, hezkých, zdravých a bohatých lidí je lepší onemocnění prodělat.

Koronakrize nás posunuje stále dál směrem ke ztrátě svobody

Martina: Necháte očkovat svoji rodinu?

Jiří Beran: Ne, my jsme všichni onemocnění prodělali.

Martina: Pane profesore, když se podíváte na to, co se děje, když se podíváte, jakým způsobem reaguje vláda, lidé. Když se podíváte na to, jak jsme se všichni podvolili, jak už nám nevadí, když někdo křičí: „Běžte doprava,“ a když tam běžíme, tak křičí: „Kam to jdete, máte jít doleva,“ a my mlčky a ochotně strpíme, že nás někdo vede, běžíme zase doleva. Myslíte si, že tato koronavirová krize nás nebezpečně posunula k hrozbě ztráty svobody, k omezení?

Jiří Beran: Určitě nás tam posunula, určitě nás tímto směrem posunuje pořád dál. A je obrovská škoda, že nejsme ochotni o některých věcech diskutovat a že se těmto věcem přímo podřizujeme. Epidemie jako taková má skutečně dalekosáhlý dopad, ale myslím, že dneska už je to téměř minimální zdravotní problém. Ale je to určitě velký mediální problém, a v každém případě je to do budoucna velký filozofický problém, protože je to o tom, jestli se podvolíme něčemu, o čem neexistují, řekněme, zásadnější důkazy, nebo jestli se tomu nepodvolíme. A z mého pohledu lékaře, který se tím zabývá, myslím, že skutečně pořád existuje šance, abychom se nemuseli podvolovat velkým restrikcím, pokud bychom prováděli intenzivní a cílená protiepidemická opatření. To by vedlo k tomu, že by byl chod společnosti omezen jenom minimálně, a lidé by si byli vědomi, že jim nikdo nesahá na svobody.

Když už máme restrikce, tak se zároveň zaměřme na ty, kteří umírají, což dosud neděláme. A pokud se ukáže, že je to efektivní, můžeme restrikce uvolňovat.

Martina: Jenomže to, co říkáte, musí proběhnout zeshora. Jak zpíval Ivo Jahelka, že se schody nezametou, byť by byly z mramoru, nikdy zdola nahoru. A v tomto případě to platí stoprocentně. Ale lze odolat tomu, že mám občany pod zámkem, a oni jsou mi ještě vděční? Rozumíte mi, protože co mohu udělat já, když řeknu: „Starejme se o ohroženou skupinu, a mě nechte volně dýchat a chovat se přirozeně zodpovědně, s preventivními opatřeními.“ Já to přeci nemohu zařídit.

Jiří Beran: Já to také nemohu zařídit. Jediné, co mohu, je, že mohu dát k dispozici své znalosti a schopnosti pro diskusi s lidmi, kteří jsou ochotni to vyslechnout a kteří budou ochotni nastavit správná opatření.

Martina: Tak ale v tom případě zezdola může přijít jenom občanská neposlušnost, která může být dvojsečná, protože potom, kdyby byl problém opravdu vážný, tak lidé už neuvěří.

Jiří Beran: Myslím, jak jsem říkal, že v tuto chvíli je lepší to, co navrhuji. Máme tady restrikce, dobře, ponechme restrikce, ale zároveň s těmito restrikcemi se zaměřme na ty, kteří umírají, což dosud neděláme. A pokud se ukáže, že je to efektivní, tak můžeme postupně restrikce uvolňovat. Vrátím se zpátky k tomu, co jsem říkal o dálnici. Můžeme začít budovat most v době, kdy dálnici úplně vypneme, a postupně může provoz obnovovat. A třeba zjistíme, že most je dostatečný. Nebo že není dostatečný, a budeme muset dálnici znovu vypnout. Ale bez toho, že to uděláme, si nijak nepomůžeme, a budeme pořád pokračovat v těchto restrikcích proti celé společnosti.

Martina: Budeme v restrikcích proti celé společnosti pokračovat. Pane profesore, velmi dobře si vzpomínám, že v létě 2019 byly plné noviny viru Zika, byla to velká kauza, sledovalo se, že už jsou dva ve Francii, jeden případ ve Španělsku, už se to z Latinské Ameriky přesouvá na starý kontinent. Byla to velká panika, nikam nejezděte, do Španělska ani do Řecka už nejezděte. A loni a letos jsem o viru Zika neslyšela ani jedinkrát. Snad možná, kdybych prošla všechny noviny, tak nenajdu jedinou zmínku o viru Zika. A tak si říkám, jestli všechny ti komáři s prominutím pochcípali, nebo se vyléčili, nebo se musíme smířit s tím, že do budoucna už vždycky bude nad námi viset nějaký strašák, protože jsme potom poslušnější.

Jiří Beran: Určitě je to věc, která vždy souvisí s tím, co nám předstírají média a co nám dávají jako krmi. S virem Zika to nebyl až tak zásadní problém, ale byl to problém, který byl velmi dobře medializován. A stejně tak dobře je medializován tento problém, a problém tohoto viru. A samozřejmě tím, že médií existuje obrovské množství, takže chybí skuteční odborníci, a ti, co se považují za odborníky, přicházejí do médií a vytvářejí strach, vytváří to, co je asi potřeba. A já bych neřekl, že za tím stojí až tolik politiky, řekl bych, že za tím stojí tvrdý business, a to, aby lidé sledovali reklamy, a promítali si ty, nebo ony videa, a měli to proložené 3 nebo 4 reklamami.

Martina: A byli pořád trochu vyděšeni.

Jiří Beran: A byli pořád trochu vyděšeni – a pořád klikali a klikali.

Martina: Takže se můžeme spolehnout na to, že když to nebude covid, bude to jiný vir, nebo jiná bakterie, ale už to bude s nějakým virem na věčné časy.

Jiří Beran: Musíme se připravit na to, že bychom si měli od těchto informací dát oddych, nepoužívat tolik mobily a počítače, a raději chodili do přírody a zkusili trochu používat selský rozum.

Martina: Pane profesore, moc vám děkuji za průvod vakcinací, který nás všechny teď tolik zajímá. Díky moc.

Jiří Beran: Moc děkuji za pozvání, bylo to velmi pěkné a příjemné, děkuji.

Martina: Také děkuji.

Diskuse

Přidat komentář
  1. Anonym napsal:

    Tak jsem videl rozhovor na ceskem rozhlasu dne 22.4.2020 a už tehdy vědkyně řekla „jsou známi reinfekce“, kdežeto tento odbornik tvrdi, že o tom neslyšel.
    O čem všem neslyšel, když je odborník a odborné časopisy to obsahovali už před rokem…

  2. Věra E. napsal:

    Pro Self: Způsob, kterým popisujete léčbu nákazy Covidem je tak jednoduchý, že působí skoro bláznivě, možná nevěrohodně. Jsme zvyklí utrácet peníze za všeléky, ale přitom může být lék skutečně prostý a na dosah komukoliv. Vždyť i autopatie je založena na léčbě z vlastní sliny, když je silně naředěna, tkzv. potencována. Za sebe děkuji, poslala jsem Vaše doporučení všem svým přátelům. Proč to prostě jen nezkusit, pokud (jestli) nastane ta chvíle.

  3. Helena Novotná napsal:

    Někteří lidé zažívají peklo.
    Třeba matka tří akčních školáků, kteří celý den mají kontakt se spolužáky a často u nich i některý spolužák spí, anebo oni u něj.
    Ta matka, sama adept na rakev, ( časté spontánní plicní embolie, anémie, astma) ty děti doma zavřít nemůže. Ani nechce.
    A tak je celý den rozváží autem, bydlej v malé obci.
    To chřipečkáři nedokážou/ nechtějí pochopit, respektovat, že někomu se umírat hned po čtyřicítce prostě nechce.
    Zvlášť když má 3 děti.
    V Portugalsku prý na tom byli stejně špatně, ale dostali se z toho, dodržováním pravidel.
    Mám temné tušení, že to u nás nehrozí.
    Je před volbami, strany a straničky jedou antibabišdžihád, občani jsou vyhejkaní.
    Důvěra k vládě je tak malá, že kdyby vlády zakázala skoky z Petřínské rozhledny, tak se bude stát fronta už od lanovky.
    😰
    Děkuji za rozhovor.

  4. Sefl napsal:

    Já si připadám jako trosečník uprostřed moře nepochopení. Tak už jsou nemocnice přeplněný pacienty na Corona virus. A přitom tu je připomínáno pravidlo ochrany před viry. Ani pan doktor nevyvrátil metodu ochrany před nákazou viry. Tak už asi po stokrát! Viry v ústech výplachem do hrnečku zahřejeme k varu. Potom doplníme čajem a vypijeme. Co se stane? Nastane boj s viry. Imunitní systém vytvoří protilátky. Tyto zlikvidují nákazu. To už je klasika a nikdo už to nezmění. Takový dotaz. Chcete pomoci? Asi ne, když ani neodpovíte.

  5. Mařena napsal:

    Klaus je příčinou dnešního stavu, nikoli jeho řešením. A je skutečná tragédie, že po všem, co tento pán v české společnosti napáchal – ano, byl to on, kdo nastavil normy téměř ve všem – nebylo to zdaleka jenom hospodářství – to je ten klausismus, o kterém se tu často píše – o něm ještě vůbec někdo může vážně uvažovat. Byl to tento pán, který způsobil, že Češi – což se zcela názorně projevuje v této tragické době – nemají nejmenší tušení, co ve skutečnosti znamená svoboda, nebo si tento pojem vykládají zcela pomýleně. Že si svobodu pletou se svévolí. A to vše je doprovázeno neskutečnou mírou bezohlednosti a sobectví. A také ohromnou intelektuální nepoctivostí, která se navenek snaží působit jako originalita či snad dokonce i jako odvaha. To je taky právě ta tady někde dole zmíněná Klausova rouška na bradě.

  6. HM napsal:

    Také jsem kdysi v 90. létech neměl rád Václava Klause. Hlavně pro jistou samolibost a aroganci se kterou prosazoval své vize.
    V roce 2003 jsem hlasoval pro vstup do EU. Sice již s jistými pochybnostmi, ale pořád jsem tomu nějakým způsobem věřil.
    Čas běžel, pracovní i životní zkušenosti přibývaly a dnes musím konstatovat, že měl Klaus v podstatě ve všem pravdu a ten naivní hlupák jsem byl já.
    Nejen to. Za svoji volbu z roku 2003 se dnes všem omlouvám.

    Pokud by měl Klaus dnes i přes pokročilý věk politické ambice, bude to jen dobře.
    Po bizarní vládě Agrofertu nám velmi reálně hrozí ještě bizarnější vláda neokomunistické ultralevice pod vedením nebezpečného, protože šikovně výřečného, extrémisty, který se již touhou po Strakovce doslova třese.
    Silné osobnosti v politice, které se té černé noční můře dokáží postavit, potřebujeme jako sůl.

  7. Lada Horešovská napsal:

    PRO TGM -nejsem naivní. Nikdo není na 100 procent. Jednou lidé pochopí, kolik pro nás udělal pan Zeman a i dokonce pan Babiš a i pan Klaus. TGM věděl, že nikdo není na 100 procent. Proto -jak jsem již zmínila – tvořím si svoji realitu a nevěřím „realitě promítané“. Vždy se každý mýlit může. Pan Klaus pomohl národu po těžkých ranách do psychiky. Mnoho lidí, kteří se nezabili, jsou po traumatu. A věřím, že zde pan Klaus moudře zasáhl. Jak bude pokračovat dál je na něm jeho srdce, vědomí a svědomí. Možná vás to překvapí, ale pan Klaus se hodně posunul z dob minulých. Moudrý a skutečný TGM byl vždy proti EU (tedy tehdy Rakousku-Uhersku). Pokud pan Klaus půjde, tak jak tuším a věřím, pomůže dál. POkud by nešel, Němci nás požerou. NO pane údajný TGM, proč nevystupujete pod skutečným jménem. Strach? Ale ten TGM neměl. Tak hodně zdaru a věřím, že Češi a Slováci udejdou z EU co nejrychleji. To je moje realita a moc se mi líbí. Nejsem zastánce pomluv a „spekulací“ o lidech, které pořádně nikdo nezná. P. Klaus velmi pomohl, budoucnost ukáže, zda půjde tak jak by šel TGM. HOdně zdaru a už mi nepište, nechte běžet čas a uvidíme, co pravdivně vyplyne a jaká fakta zde budou. Ani pan Drahoš nebyl čistý jako lilie. Ale rozhodně ho nebudou pomlouvat. Není to můj styl. Stále věřím, v lidství, píli, houževnatost, zdravý selský rozum a světlo v člověku. Vy ne? To je ale pouze a jedině váš problém. Skutečný TGM věřil.

  8. Luciáš napsal:

    Uvidíme, jak se k tomu vyjádří přední český bard Dan Landa, který to vnímá hlavně srdíčkem a pindíčkem. Jakmile se o tom poradí s mudrci, budeme vidět s čím přijde. Předpokládám však, že dojde k jednoznačnému závěru, že toho má právě dost, že je třeba praštit pěstí do stolu a že s covidovou totalitou je třeba rázně zatočit. Chce to prostě rozvolnit, nevěřit bludům, nebát se a začít opět žít svobodně a demokraticky.

  9. Wendy napsal:

    Bude tento rozhovor aktualizovan po prevladnuti mutaci, ktere rizikovou skupinu delaji i ze zdravych 30+, jak je jiz nyni k videni na jip? Nelze totiz dost dobre izolovat rizikovou skupinu, ktera tvori vetsinu ekonomicky aktivni populace (diabetici, kardiaci, vysoky tlak, nadvaha…). Opustte prosim konecne teorii ohrozenych stariku a starenek, kteri jsou jiz vesmes proockovani.

  10. TGM napsal:

    Je mi líto, ale s Vámi se vnitřně slučuje hloupost nebo přinejmenším bezbřehá naivita, to je evidentně Vaše parketa. Ale já Vás opravdu nechci urážet, nemám důvod, Vy můj život naštěstí neovlivňujete, na rozdíl od lži profesora Klause, který mi ho ovlivňoval více než dvacet let a zdá se, že s tím hodlá začít nanovo. Opravdu Vám přeji hodně zdraví a štěstí.

  11. Lada Horešovská napsal:

    POkud to co čtu, či slyším se se mnou vnitřně slučuje a cítím, že to je moje parketa, tak se na to zaměřím. Pokud ne, tak ne.
    O panu Klausovi se nemyslím, že je senilní stařík. A TGM si velmi vážím.
    No jdu dělat další práci, kde to má smysl. Ne s fiktivním „TGM“, který umí pouze urážet. Asi je neštastný, ale to není můj „problém. Tak vše dobré a spokojenost ve vašem „fiktivním životem“ pod „nepravým jménem.
    HOdně zdaru. 🙂

  12. TGM napsal:

    Pokud je pro Vás realitou to, čemu chcete věřit … Pokud je pro Vás realitou to, co si najdete na Youtube … A pokud je pro Vás vzorem nepříčetný senilní stařík s rouškou na bradě … Držím Vám palec!

  13. Lada Horešovská napsal:

    A zde
    https://www.klaus.cz/clanky/4690

    Je vhodné se vzdělávat. A to celoživotně. 🙂
    A když vám prozradím, že v Teplicích Muslimové vyřvávali, že do 15 let budou Češi otroky, copak vám to napovídá?

    Hanobení statečných a kvalitních mužů je liché. A vystupovat pod jménem muže, který vybojoval pro naši zemi demokracii, je poněkud nemoudré. Pěkný den a mnoho štěstí při tvoření skutečné reality a odmítnutí „reality“ promítané – mocnými nemocnými. 🙂

  14. Lada Horešovská napsal:

    https://www.youtube.com/watch?v=GwbW1e1gxVk

    Ano, zde máme pravdivého a voňavého pana Klause, velmi mu děkuji za fakta. Fandím vám. TGM již zemřel. JIstě by ocenil statečnost a pravdu od voňavého pána. 🙂 Který se nevydává za nikoho jiného a žije si svoji realitu a vidí a chápe, že „realita“ – film, který nám zde promítají „mocní“, je poněkud pochybná.

  15. TGM napsal:

    Léčit babišismus klausismem? Prosím vás, lidičky, rozvahu..

  16. Mařena napsal:

    Vlastní tvoření reality? – Ano, v tom bude ten problém. Vy si vytváříte vlastní realitu. Bez ohledu na realitu reálnou. Stejně jako mnozí další. A stejně jako vždy statečný a vždy voňavý inženýr Klaus. 🙂

  17. Lada Horešovská napsal:

    Dobrý den, děkuji za skvělý rozhovor. 🙂
    Ano, pan Klaus je pravdivý. Je fajn, že existují pravdiví a stateční lidé. A elegantní vzdělaní a pracovití muži jsou přitažliví více než nemytí a zanedbaní a líní. Mnoho žen mi to potvrdilo. A ani páchnoucí pot není příjemný.
    Pravda je složitější, je třeba kritické myšlení. Komu se hodí, aby lidé byli „strašení“. A proč media a někteří politici a „odborníci“ velmi dobře někým zaplacení např. WHO, straší ovce promiňte překlep 🙂 občany. Pěkný den a probuzení do vlastního tvoření vlastní reality, naslouchání svému srdci a zdravému selskému rozumu.

  18. Mařena napsal:

    No víte, já myslím, že MHD prostě jezdit musí, na rozdíl od vleků, které s odpuštěním jezdit nemusí. Kdyby ve velkých městech přestala jezdit MHD, nastal by opravdový lockdown, o kterém se tolik hovoří, ale který tu nebyl nikdy zaveden. Aktivity bych s dovolením dělila na zbytné a nezbytné. A ty zbytné, do kterých bych s odpuštěním započítala i vleky na horách, bych nyní zakázala. Já mám pocit, že lidé stále nechtějí rozumět, za této situace se podle mého prostě normálně žít nedá. A takové to uvažování, když se budu tvářit, že to tady není, ono to tady opravdu nebude, tak to je prostě magie, to nemá s racionalitou nic společného, to je čiré bláznovství.

  19. sviluška zelená napsal:

    Jezdím vlakem na trati Kolín – Praha – Beroun. Kdybyste viděla ve špičce, jak jede jedna souprava nabouchaná, jak lidé stojí namačkaní noha na noze i v první třídě, všichni s rouškou nebo respirátory, vydýchaný vzduch, vedro, tak kde je ta nákaza? To stejné metro a tramvaje v Praze, autobusem nejezdím. Z MHD a příměstských vlaků ne, ale z chat, hor, z vleků, sjezdovek, ano? Kde je logika, kde je zdravý rozum? Sejměte už ty klapky z očí. Proč nejezdí pokaždé dvě soupravy? Jak vlaků, tak tramvají?
    Testy jsou vadné, všechno se počítá špatně, navyšuje se úmyslně, aby lidé měli jenom strach. Kdo má chřipku, tak se tak bojí, že se honem běží testovat a stojí frontu s nakaženými a vlastně to tam potom chytne. A pak se diví.

  20. sviluška zelená napsal:

    Pan Beran se vyhnul několika odpovědím. To mě dost mrzí. Z odborného hlediska by se měl zajímat, mít informace, jak vlastně vláda přistoupila k odpovědnosti k následkům očkování. A jsou vůbec někde info dohledatelné? A ne, že já jsem u toho nebyl. To znamená, že neví, ale chtělo by to paní moderátorko Martino po tom jít, a pozjišťovat to na správných místech. Aby se informace dostala do tisku, televize, aby s ní byla veřejnost seznámena. Takhle je ticho, klid, ať lidé raději nic neví. Takhle se šíří hoaxy. Co vlastně podepisují očkovaní lidé? Souhlas a že berou na sebe odpovědnost za zdravotní následky? Jsou na stupínku pokusů? Není to pro občana jasně řečeno. Informace, tedy celý list informovaný souhlas byl uveřejněn na Aeronetu a nebylo to nic povzbudivého. Ti staří lidé mají respekt před bílým pláštěm a na vše kývnou, obávám se, že si nikdo z nich ten inf. souhlas nepřečetl a nepochopil, pokud je tedy pravý, co vyšel na Aeronetu. A za druhé – i když občan projde nákazou, tak se píše, že snad za 3, 6, 8 měsíce už není imunní. Zde mi chyběla tedy odpověď také. Nebo, lépe řečeno, bylo zodpovězeno jenom napůl. Za nějaký čas by se musel občan dát stejně přeočkovat. Vše jsou jenom dohady.
    Proč se neléčí? Proč se neléčí, když prezident Trump byl vyléčen za krátkou dobu, proč se neléčí Izoprinosinem a podobnými léky, proč není u obvodního lékaře možnost napsat recept a vyzvednout v lékárně?

  21. Mařena napsal:

    Celoplošná opatření nefungují, protože se zhusta nedodržují. A protože je nikdo nijak vehementně nevynucuje a hlavně protože je takřka nikdo nijak razantně nepenalizuje. V Česku se potom na taková opatření z vysoka .. však vy víte co. To je celé. Švejkárna na špatném místě a ve špatném čase. Když vyhlásili izolaci těch tří okresů, v TV promluvil nějaký policejní náčelník nebo co to bylo a řekl něco v tomto smyslu: hlídky budou kontrolovat na hlavních tazích, ale nemusíte se bát, když budete chtít na chatu nebo na hory se stejně dostanete, protože my to stejně všechno neuhlídáme.. A je to. A takhle je to tady se vším. Pak se k tomu přidá vždy pravdivý a vždy správný a vždy elegantní inženýr Klaus s rouškou na bradě a máme tu to, co tu máme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..