Jaroslav Dušek
Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek 1. díl: Kolik lidí zemře kvůli nařízením vlády, lockdownu, hysterii a stresu v izolaci, bez sportu a kamarádů s rouškou na puse?

„Demokracie ničí sama sebe, protože zneužívá svého práva na svobodu a rovnost, protože učí své občany, aby považovali drzost za právo, bezpráví za svobodu, neomalený projev za rovnost a anarchii za pokrok.“ Tato moudrá slova měl vyřknout starověký řecký rétorik, filozof Isokratés pěkných pár století před naším letopočtem. Nechce se mi věřit, jak jsou ta slova navzdory staletím stále stejně platná. Co z toho vyplývá? Že jsme se za nějakých 2300 let dokázali poučit tak málo, nebo že navzdory všem bolestným historickým zkušenostem jsou nám stále lhostejné opravdu velké, vznešené lidské hodnoty? Protože jak řekla různými slovy celá řada klasiků, vyspělost společnosti se mimo jiné pozná podle toho, jak si dokáže cenit svobody slova, protože bez svobody slova přijde velmi rychle o všechny ostatní svobody. A zdá se, že západní země nosí z předmětu svoboda slova každý rok horší a horší známku. Nejen o svobodě slova a svobodě ducha si budeme povídat s filmovým a divadelním hercem, spisovatelem a přemýšlivým člověkem, Jaroslavem Duškem.

Lidé

Délka: 41:57
Datum: 4.4.2021

Přehrát pořad

Martina: Jenom ještě doplním, že jsi autorem představení Duše K, Čtyři dohody, Pátá dohoda a m mnoha dalších. A zrovna teď mám před sebou i tvou novou knihu První dotek, styk s nekonečnem. Jaroslave, kniha, která přede mnou leží, je covidový počin?

Jaroslav Dušek: Ne, tato kniha vznikala tři roky, možná i dýl. Psali jsme ji s Pavlínkou Brzákovou, a dali jsme si na čas. Ale překvapivě se stalo, že vypadá aktuálně, protože se tam věnujeme základním věcem, které se týkají odevzdávání osobní moci, tedy momentu, kdy je po tobě jako po bytosti požadováno, nebo se to bere automaticky, že odevzdáváš svoji osobní moc. Jinými slovy, že dáváš souhlas s něčím, o čem nic nevíš. Třeba jdeš do Pionýra a říkáš: „Slibuji před svými druhy, že se budu učit pracovat a žít v souladu se zájmy socialistické společnosti.“

Martina: Já si pamatuji jenom ten jiskerský: „Slibuji před svými druhy jako jiskra jasná, že chci žít pro svou krásnou zemi, aby byla šťastná.“ Tak to si pamatuji.

Jaroslav Dušek: A takto se slibovalo tohle a támhleto, a pak se zvyklo na to, že máme rodné číslo, že jsi pro systém číslo a že každý člověk má své, protože je to výhoda, že se to neplete, no. A pak postupně, že máš v nějakém věku chodit do školy, tedy vlastně povinná školní docházka. A všichni s tím mlčky souhlasí. A problém nastane v momentě, kdy si položíme otázku: „Jak to je doopravdy? Jestli vlastně chceme, aby dítě šlo v nějakém věku do školy, jestli je to pro něj opravdu prospěšné. Jestli je pro něj prima chodit pět dnů v týdnu do školy, nebo jestli je to moc, a tak dále. A tato knížka se týká odevzdávání osobní moci, protože odevzdávání osobní moci vede k ne-moci.

Martina: Ne-moc.

Jaroslav Dušek: Ne-moc, přestaneš mít moc. Takže se vlastně stala aktuální, jakoby pro dnešní dobu, což nás s Pavlínkou Brzákovou překvapilo, když jsme si to uvědomovali. Knihu jsme poprvé uváděli, myslím, 3. prosince ve 3 hodiny 33 minut, a to Pavlem Steidlem, vynikajícím kytaristou, a s Robinem Kaločem, jehož obrázky jsou v knize použity. A tak jsme si uvědomili, že se to zaktualizovalo úplně nechtěně, nebyl to záměr, a přitom je to úplně horká novinka.

Bavím se životem

Martina: Když vznikala tři roky, tak si skutečně počkala na správný čas, kdy má spatřit světlo světa. Ptala jsem se i proto, že mnoho lidí, nejenom ti, kteří pracují v kultuře, v zábavě, a podobně, už rok prakticky nepracuje, nemůže nic dělat.

Jaroslav Dušek: Není to rok, mezi tím se chvilku hrálo, abychom nebyli takoví hysteričtí. Občas se něco dělalo.

Martina: Občas, ale bylo to velmi krátké, a celkově už to rok bude.

Jaroslav Dušek: A abychom byli přesní, třeba filmy a televize se natáčí. Vlastně týká se to divadel, živých akcí s živými diváky. To se jaksi přestalo hodit.

Martina: Ty jsi vždy říkal, že vlastně hraješ každý den. Takže se chci zeptat, když teď každý den nehraješ, kromě krátké pauzy, tak čím si tyto dny naplnit, nebo vyplnit? Jak jsi je vyfutroval ty, nebo pro sebe zhodnotil?

Jaroslav Dušek: Já ti vlastně ani nevím. Musel bych se nad tím hodně zamýšlet. Rozhodně jsem se věnoval tomu, co bylo třeba, takže jsem třeba štípal dřevo, nosil vodu. My jsme byli hodně na chatě, nebo trávíme hodně času na Sázavě. Hned od 15. března jsme tam s rodinou a jedním vnukem odjeli. A pak se v létě narodil druhý vnuk naší dceři Agátě a Markovi, manželovi. Takže jsme se tam odebrali hned 15. března po odvysílání Duše K s Milanem Calábkem, která byla potom stažena z YouTube. Odjeli jsme hned v noci, a tam jsme se věnovali saunování, koupeli v řece, běhu v přírodě, dělání večerních ohňů, protože jaro bylo nádherné, bylo krásné počasí, jasné nebe, sauny byly nádherné, protože se nad tebou klenuly hvězdy. Jaro bylo opravdu požehnané. Nelítala letadla, nebyly tam najednou žádné šmouhy. Kupodivu nebe bylo modré, čisté a jasné. A užívali jsme si toho, co si běžně užívat nemůžu: večerů s rodinou, s manželkou, dcerou, se zeťákem, s vnuky. Někdy se přidružil i syn a jeho děti, a tak dále.

Martina: To už zavání sdružováním. Ale dobře.

Jaroslav Dušek: Já mám sedm vnoučat, takže se opravdu sdružujeme na docela hojné úrovni. Když se všichni sejdeme, tak to máš sedm vnoučat, jejich rodiče, ještě já, takže nás je najednou dohromady asi třináct.

Martina: Bylo na vás udání?

Jaroslav Dušek: My jsme se před každou rodinnou akcí samozřejmě ohlašovali.

Martina: Opravdu, jakože: „Přijde dcera na oběd, tak vám to chceme nahlásit, pane příslušníku?“

Jaroslav Dušek: To znáš? Telefonát na policii: „Prosím vás, u sousedů je asi 20 lidí, a všichni tam slaví.“ „Vidíte, kdybyste nebyl taková udavačská kurva, tak vás tam pozvali taky, a mohl jste slavit s nimi.“ Tak to se mi docela líbí, tyto fórky, které se šíří po internetu, a přichází mi mailem.

Takže jsme se hodně věnovali rodině, já jsem si občas taky něco četl, malinko jsem si něco psal, přípravy na něco budoucího, co by se mohlo dít. Natočil jsem kousíček, čtyři dny, v jednom filmu, protože Jirka Bartoška cestou na natáčení zkolaboval se slepým střevem. Oni ho hned vezli na operaci do nemocnice v Brně, a protože měl druhý den natáčet, tak se nevědělo, kdo to bude točit. Bartoška v tom filmu hraje manžela Evy Holubové a Holubová nominovala mě, říkala: „Tak zavolejte Jardovi Duškovi.“ A oni mi v neděli zavolali, jestli bych mohl druhý den točit v Brně.

Martina: Záskok.

Jaroslav Dušek: A bylo to tak legrační, že jsem řekl: „Tak to já ani nebudu číst scénář,“ čímž jsem porušil všechny moje zvyky a pravidla, a řekl jsem si: „Tak si natočím čtyři dny s Evou Holubovou, kterou mám rád.“ Pak jsem scénář četl, a byl jsem příjemně překvapen, že je hezký, že by to vlastně mohl být krásný film. Takže toto jsem dělal na přelomu listopadu a prosince, čtyři dny jsem natáčel. A občas děláme online vysílání z Kampy, buďto Malou vizitu, nebo Duši K, odvysílám to bez diváků, prostě jen tak s účinkujícími. Takovýto přenos uděláme tak 2x do měsíce. Nebo jsem byl občas někam na online vysílání pozván. Například na konferenci o laskavosti, kde jsme si povídali o laskavosti. Tak takhle jsem občas něco někde udělal.

Martina: Bavíš se životem?

Jaroslav Dušek: Bavím se životem, to jsem dělal vždycky, to se nezměnilo.

Okolo koronaviru jsou ve hře zákulisní věci, které nevidíme. Ale určité tlaky jsou nápadné, třeba umlčování některých hlasů a názorů.

Martina: Ty jsi před osmi měsíci říkal, že pro tebe žádná pandemie a epidemie není důvodem k účasti, ale k pozorování světa kolem. Už jsi k něčemu došel, vypozoroval jsi něco, co se to teď se světem děje?

Jaroslav Dušek: Situace je tak zašmodrchaná, že vždy zdůrazňuji, že se nemůžeme vyhnout určitému zjednodušení, když o tom budeme mluvit. Je to prostě složité, ve hře je mnoho věcí. Jsou ve hře zřejmě zákulisní věci, které nevidíme, které ale vyciťujeme, protože přece jen jsou některé tlaky nápadné, a také neustále se prosazující umlčování některých hlasů.

To si všimneš, že na jaře hovoří Peková, Žaloudík, profesor Balík, a najednou zmizí z éteru. Teď tam mluví někdo jiný, a ti jsou hysteričtější, vystrašenější a nabádavější, než tamti, kteří říkali, že to zas tak hrozné není a že to zvládneme. Tak tohoto přesouvání akcentů si všimneš, a samozřejmě to vnímáš. A jak říkám, hovořím o tom tak jako zlehka, jenom tak dotykem, kroužím okolo, protože vím, že emoce jsou zjitřené, spousta lidí je vystrašená, vyděšená a způsob, jakým média tuto věc prezentují, není příliš příjemný a příznivý. Líbilo se mi, jak se rozzlobil pak doktor Stránský, a napsal svůj blog, jestli jsi to četla. On už se v jednu chvíli rozhněval, a napsal blog, kde uváděl číslice na pravou míru.

Martina: My jsme ho tady měli. Už se hněval i tady.

Jaroslav Dušek: Ano, takže jste o tom mluvili, a víš, o co jde. On tam položil zásadní otázku: Jako lékař se ptám, kolik lidí zemře díky těmto nařízením, díky lockdownu, díky hysterii, díky dlouhodobému stresu. Na podzim se ukázalo, že už jich opravdu umírá víc. A teď je velmi křehké říct, co je vlastně příčinou, jestli to už není toho půl roku s rouškou na obličeji, v izolaci, bez sportu, bez kamarádů. Co v tom vlastně všechno hraje roli, protože psychologové, pokud o tom mluvili, a co jsem četl, tak mluvili velmi pěkně, všichni upozorňovali na nebezpečí dlouhodobého stresu. Upozorňovali na to, že je dobré vypnout televizi, vypnout média, nesledovat to, odjet někam do přírody.

Martina: Separační úzkost lidí.

Jaroslav Dušek: Psychologové ale nedostávají hlas moc často. Občas promluví, nebo aspoň co čtu, nebo co mi chodí mailem, když mi lidé něco doporučují, nebo se dívám na některé jednoduché základní servery, tak tam psychologové úplně nepanují, nedominují. A obecný hlas je spíše hysterický, a do toho se objeví propíchnuté kauzy, kdy se neustále tančí okolo plukovníka Prymuly způsobem, který je pro mě úplně… Já se těším, že se o něm natočí film. Myslím, že už je na čase začít psát o plukovníkovi Prymulovi scénář.

Plukovník Prymula kolem sebe šíří po vojensku, pěkně rázně, lásku, pohodu, dobro a radost

Martina: Tak už vím, co sis psal doma za poznámky.

Jaroslav Dušek: To ne, protože to je figura „muž-korek“, nepotopitelný člověk, který má vždy nějaký průšvih, odněkud ho odvolají, zruší mu nějakou kliniku v Hradci, a pak se zase vynoří, a zase je odvolán. Pak je ve vládě, pak ho z vlády vyhodí, ale on se tam vrátí jako ministr. A tenhle člověk tady pulsuje jak opravdu zvláštně plovoucí korek – vlna ho smete, chvilku ho nevidíš, a on hop, zase vyskočí.

Třeba nedávno vyskočil s kauzou antigenních testů, což mě úplně rozesmálo, protože je vždy namočen v nějakém kšeftu. Třeba se prokáže, že se sejde někde na Vyšehradě, a on si nepamatuje, s kým se tam sešel, neví, kdo tam byl. To je tak zábavná postava. Nebo jeho telefony: když jsem ty rozhovory četl, jak odpovídá novinářům… Rozumíš? To jsou lidé, kteří pořád říkají: „Chovejte se zodpovědně. Dodržujte nařízení“. Ať je, prosím, dodržují tito lidé, ať dodržují nějaká základní pravidla, ať mluví pravdu, nelžou, ať prozradí své ekonomické zájmy, a řeknou všechno, co za nimi stojí, a kšeft, který tam je. A vždy se to propíchne, a zase se to uhladí, a opět řekne, jak bude pátá, šestá, sedmá vlna, a o tom mluví.

Takže třeba toto je člověk, kterého miluji. Líbí se mi jeho výraz a dikce, protože vždy vypadá trochu jako po kocovině. Je jakoby mírně, zvláště zpražený, jeho obličej je opravdu inspirativní. Je to prostě chlapík, jak má být. Myslím, že kolem sebe šíří po plukovnicku, po vojensku, pěkně rázně lásku, pohodu, dobro a radost. Ale jak říkám, dopouštím se samozřejmě zjednodušení.

Martina: To my teď všichni.

Jaroslav Dušek: Vím, že má jistě i svou lidskou stránku, nebo aspoň doufám. Doufám, že pod maskou epidemiologa a virologa je i člověkem, třeba občas doma, a že ho někdy napadne, že je nápadné, že se většina lidí uzdravuje, že by ho mohlo zarazit, že lidé se uzdravují navzdory tomu, že lék dlouho neexistoval. Lék dlouho neexistoval, teď se jich objevuje dost, jsem až překvapen. Najednou je tady kolchicin, což je lék na klouby, nebo nám pan doktor Drbal v rozhovoru vyjmenuje asi čtyři léky, které fungují proti koronaviru, protože je rozzlobený, že se pořád píše, že neexistují. Pak víme, že funguje Lysin, že melatonin, že může fungovat spousta přípravků na bylinné bázi, výtažek z Cistus Complex, z růže skalní.

Mnoho lidí vůbec nezajímá, že se velké množství lidí z covidu vyléčí, a proč tomu tak je. Co dělali, aby se vyléčili?

Martina: Antabus.

Jaroslav Dušek: Antabus se také zkoušel, u někoho zafungoval, u někoho ne. Takže prostě si i plukovník mohl všimnout, že se lidé uzdravují navzdory tomu, že lék neexistuje a že se jich uzdravuje většina.

A teď samozřejmě vím, že se rozčílí spousta lidí, kteří budou říkat, že jim někdo zemřel. Ano, je to nepříjemné, že to pro určité procento lidí představuje skutečnou potíž. Od dvou nositelů Nobelovy ceny existuje jedna křivka, jméno ti teď neřeknu, protože jsem ho zapomněl, ale upozornil mě na to Michal Giboda, parazitolog, že oni už dávno stanovili, že všechny infekce probíhají matematicky stejně. A podle toho je zhruba 70 procent lidí bezpříznakových, nebo má lehké příznaky, a nějakých 15 procent lidí má třeba těžší příznaky. A pak je nějakých 15 procent mezi. Tato čísla jsou nějak takto, nepamatuji si to přesně, ale je to stanoveno pro všechny infekce, pro všechny epidemie, je to tak dáno. Oni to vypozorovali tak, že pozorovali všechny infekce a epidemie, a zjistili, že takto tyto čísla prostě jsou.

A i plukovníkovi by mohlo být nápadné, že se lidé uzdravují, zotavují, a mohl by z toho mít radost. Ale já mám dojem, že vůbec nikdo nemá radost z toho, jak se lidé uzdravují. Nečtu šťastné články o tom, kdo se uzdravil, jak se uzdravil, co dělal, že se uzdravil – jestli pil čaj s medem, nebo cvičil Wim Hofovu metodu dýchání, jestli se otužuje. Já se vlastně nedozvídám o podstatných faktech, tedy, jak se lidé uzdravují, jak se jim to podařilo. To mě mrzí, že v médiích se tomu více nevěnují a že nepíšou rozhovory s uzdravenými, nebo o nich.

Naopak, když už na někoho zaúčinkoval nějaký lék, třeba o jednom panu taxikáři se loni na jaře hodně psalo v souvislosti s Remdesvirem. A potom s ním byl rozhovor, a on řekl, že ho uzdravil Ježíš, a to mě na něm potěšilo. On s ním byl rozhovor, a já jsem čekal, že bude opěvovat lékařskou péči a Remdesivir, a on místo toho řekl, že mu pomohl náš Pán Ježíš, že děkuje a že se pořád modlí. Byl to asi 200kilový pan taxikář, opravdu veliký, a vlastně to byl skutečně zřejmě zázrak, že to při jeho stavu, a jeho dispozici, přežil.

Anebo čteš knihu doktora Bhakdiho a jeho manželky, paní Kariny Reissové „Korona, falešný poplach“, která na podzim vyšla německy, anglicky, a už je i v českém překladu, je možné ji přečíst po internetu. A zjistíš, že pan doktor Bhakdi velmi důkladně zkoumal situaci, působí v Německu, v nějaké vesnici u Kielu – a shledal, že pokud lidé umírají, tak je to téměř bezvýhradně spojeno s mnoha dalšími zdravotními komplikacemi. Většinou jsou tito lidé ve velmi špatném zdravotním stavu, a i docela vysokého věku. V průměru, když se díváš, je naprostá většina na tom takto. A teto pan doktor Bhakdi, který má na YouTube docela hezké rozhovory, si posvítil na situaci svým analytickým mozkem, a podíval se na to, že je velký rozpor v tom, co se píše, a v tom, co se reálně odehrává. A v této knize „Korona, falešný poplach“, kterou všem doporučuji, upozornil na to, že se od začátku tvrdě manipuluje s fakty.

A vzal to z gruntu. Vzal PCR test a jeho výpovědní hodnotu, a ví se, že tento test je velmi chybový, a vlastně ti ani neřekne, jestli jsi nakažlivá, nakažená, zdravá, nemocná. Tento test řekne, jestli v těle byly shledány sekvence nějakého genetického materiálu, jestli v těle máš sekvence z tohoto potencionálního viru, které by mohli nasvědčovat, že by tam mohl být celý virus. Většinou jsou tam ale nalezeny jenom sekvence, a není řečeno, jestli je ten virus živý, nebo mrtvý. A ty můžeš mít mrtvý virus v těle velmi dlouho. Vylučuješ ho ze zažívacího traktu, takže aktivně můžeš někoho nakažovat, dejme tomu, 9 dnů, a po zbytek času ne.

Martina: Milan Calábek naopak říká, že ne, že naopak ještě 26 dní po uzdravení.

Jaroslav Dušek: To někdo říká. Ale oni říkají, že virus je mrtvý, a v tu chvíli ho nemůžeš šířit, když je mrtvý.

WHO změnila metodiku používání PCR testů, které jsou velmi chybové. Nyní vyžaduje další kontrolní test a posouzení klinických příznaků.

Martina: A to my pořád nevíme. Že ano?

Jaroslav Dušek: Právě, víme o tom málo. Takže doktor Bhakdi si to takto rozebírá, dívá se na test, na to, že není na 100 procent výpovědní a že čísla už se odvíjejí od toho, u koho byl zachycen virus, ale ne od klinických případů. Jestli to víš, tak 20. ledna to WHO změnila, a najednou je řečeno, že nová metodika žádá, aby po PCR pozitivním testu byla situace potvrzena ještě následným testem, možná antigenním, to si nejsem jistý. To znamená, že musí proběhnout potvrzující test, který potvrdí pozitivitu, a zároveň k tomu musí být přihlédnuto ke klinickým příznakům onemocnění. Pakliže tam nejsou klinické příznaky onemocnění, tak se to podle nového hodnocení nebere v potaz.

Martina: Což vlastně velmi zpochybňuje dosavadní testy.

Jaroslav Dušek: Takže tento Bhakdi to vzal od těchto testů, a pak to vzal přes to, kdo tedy umírá. Rozumíš, co se týká smrti a umírání, tak myslím, že tato situace nás vystavila tváří v tvář faktu dlouhodobé ignorance přítomnosti smrti. Spousta lidí umírá na silnicích, na cigarety. A na alkohol umírá ročně 6,5 milionu lidí podle světových statistik. Na rakovinu umírá ohromné množství lidí. Za minulý rok bylo provedeno 40 milionů interrupcí, a také bylo hodně sebevražd, to znamená, že kdybych se měl zabývat tím, že někdo umírá, tak bych musel zakázat alkohol, zakázat kouřit, jezdit autem, rozmlouvat lidem sebevraždy, a musel bych zrušit interrupce, protože ty mají zdaleka největší úmrtnost, tam je opravdu obrovské množství – 40 milionů nenarozených lidí, přerušených životů.

A myslím, že je dobré tuto situaci vnímat jako iniciaci andělem smrti. To, čemu říkají Toltékové iniciace andělem smrti, nám říká, že si uvědomíme, že stejně můžeme kdykoliv umřít, že nemáme žádnou záruku, že budeme zítra nebo pozítří naživu. Já nemám záruku, že se nestane, že vyjdu z domu, uklouznu, praštím se na schodech do hlavy a nezemřu. A iniciace andělem smrti znamená, že člověk žije s vědomím, že tvůj anděl smrti je neustále s tebou přítomen, doprovází tě, a kdykoliv si tě může vzít. Tato iniciace andělem smrti vede k tomu, že žiješ naplno, žiješ přítomnost, protože nevíš, jestli budeš žít ještě za 5 minut, a proto se zaměříš na to, že žiješ naplno, raduješ se ze života, mluvíš pravdu, vyjadřuješ se otevřeně a máš čistý stůl. To znamená, že neděláš nějaké zákulisní hry, protože takovéto tahy se dělají dočasně, a pak se to vysype.

Martina: Žádné chytračení.

Jaroslav Dušek: Žádné chytračení, otevřeně, jasně, energicky, s plnou chutí života. Ta sranda je v tom, že právě iniciace andělem smrti vede k tomu, že žiješ s plnou chutí a radostí, a teď jde o to, jestli to budeme schopni pochopit.

Martina: Rozumím ti, jenom se tě chci zeptat, jestli to má spojitost i s tím, co jsi říkal před pár měsíci, že tato doba nám zahalila tvář, a odkryla duši.

Jaroslav Dušek: No jasně.

„Apokalypsa“ znamená „odhalení“. A teď najednou vidíme odhaleno, že naše životy řídí nějaké sociální sítě. Překvapeně zjistíme, že nám někdo smazal profil pro porušení pravidel komunity, kterou nikdy nepotkáš.

Martina: Že jsme se vlastně odkopali, a když se člověk na to podívá v širším hledisku, tak se opravdu mnozí lidé, mnozí politici a soukromé firmy se projevili. Je to zvláštní, jako kdybychom si začali hrát na pravdu.

Jaroslav Dušek: „Apokalypsa“ znamená odhalení. To slovo znamená „odhalení“. A teď, jak nádherné odhalení najednou vidíme, že naše životy řídí nějaký sociální server, nějaké sociální sítě. Najednou překvapeně zjistíme, že nám někdo může smazat profil, nebo zrušit naše příspěvky. Výborné je, že se to jmenuje třeba „porušení pravidel komunity“, ale ty tuto komunitu nikdy nepotkáš. Když chceš potkat někoho, kdo je majitelem YouTube, nebo tak, tak zjistíš, že není koho potkat. Odpovídá ti nějaký automat, který ti pak přestane odpovídat. Když nám zrušili to video, tak jsme se tím chvilku zabývali, a snažili se něčeho dopátrat. A pak mi někdo řekl, že mi zařídí schůzku s nějakou šéfkou YouTube v Čechách, že to není problém. Ale pak žádná schůzka nebyla, ta osoba neprojevila chuť se sejít, abychom si to vysvětlili. A najednou zjistíme, že nás řídí farmaceutické firmy. Najednou zjišťujeme, už se o tom píše i v novinách. Poslouchal jsem v autě naše veřejnoprávní rádio, to pozitivní, co má to „plus“.

Martina: Jo, jo.

Jaroslav Dušek: A tam si normálně povídají dva redaktoři, už jsme dospěli k takovému vymytí mozku, a jeden říká: „Je to problém, protože zatím tato vláda nemá uzavřenou smlouvu s farmaceutickou firmou, protože tato farmaceutická firma trvá na dodatku, kde je napsáno, že neponese žádné důsledky, následky v případě nežádoucích účinků.“

Co je to za svět, kde státy ručí za následky vakcín farmaceutických firem?

Martina: I boty mají záruční dobu 2 roky.

Jaroslav Dušek: Tak, a druhý moderátor mu řekne: „Cože? Nějaká firma může chtít někomu předat výrobek bez záručního listu? Existuje ve světě taková výjimka? Je to možné, že bych šel do autoservisu, a řekl: „Dobrý den, chtěl bych si koupit auto.“ A oni řeknou: „Jasně. Ale prosím vás, kdyby se s ním něco stalo, tady nám podepište papír, že pokud by tam byly nějaké závady, tak my jsme vás seznámili, že to je poruchové. A pak si to odvezte.“ Tak to bych jim řekl: „Jste blázni?“ A teď si představ, že se veřejně toleruje, a považuje se za normální, že někdy od 80. let si farmaceutické firmy vymínily výjimku. A první moderátor pokračoval a řekl: „To je velmi těžké, farmaceutické firmy mají ve smlouvě tak tvrdé podmínky, že některé vlády kvůli tomu musí měnit zákony.“ A druhý se ani nepodivil. Neřekl: „Cože? Zákony se mění kvůli obchodním smlouvám farmaceutických firem? Slyším dobře? Nebo si ze mě někdo dělá legraci?“

A najednou zjišťuješ, že ti samí lidé, kteří chtějí výjimku, žádají, abys dodržovala pravidla, aby ses chovala slušně, abys chápala důležitost nařízení, chovala se zodpovědně. A já se ptám: „Jaká je odpovědnost firem, které se zřeknou toho, že ponesou následky za svůj výrobek?“ Tak kde je tam odpovědnost? Jak dodržují nařízení, které platí pro všechny firmy, a pro nás ostatní lidi, že neseme plně odpovědnost za to, co děláme? Představ si, že ti tady, teď řeknu: „Martino, já tady budu něco říkat, ale jsme domluveni, že za to nenesu žádnou odpovědnost, tu za to neseš ty, protože jsi mě pozvala do svého pořadu.“ A toto tyto firmy dělají.

Skočili jsme na lep sociálních sítí a výrobců takzvaných chytrých zařízení, tedy lstivých mobilů a dalších přístrojů, které o nás sbírají informace

Martina: Google třeba teď v Austrálii, že jestli si schválí dodatek zákona, jde o peníze, o platbě médiím, tak v tom případě bude muset vypnout vyhledávač Google v Austrálii. Prostě když si jako země schválíte zákon, který se mi nelíbí, tak konec.

Jaroslav Dušek: Odhalení spočívá v tom, že najednou vidíme, že jsme skočili na lep. Skočili jsme na lep sociálních sítí, na lep výhod této komunikace, na lep všem výrobcům takzvaných chytrých zařízení – mělo by se to jmenovat „lstivý mobil“. Tak se má jmenovat lstivý přístroj. Ne chytrý, on je lstivý, protože sbírá informace. Najednou jsme zjistili, že jsme skočili na lep firmám vyrábějícím auta, která o nás shromažďují údaje, jak řídíme, kdy a jak brzdíme, jestli jezdíme rychle. A auto to všechno shromažďuje, a někam to posílá. To se nedávno ukázalo, byl o tom článek.

Martina: Za mými zády mé auto s někým o mně komunikuje.

Jaroslav Dušek: Neustále. Nebo když si lidé pořídí domů Alex, nebo jak se to jmenuje, takže pak, když přijdou, tak řeknou: „Ahoj Alex, rozsviť světla, prosím tě.“ A Alex rozsvítí světla, a tito lidé mají dojem, že si koupili poslušného robota, který vykonává jejich pokyny. A nevšimli si, že Alex nahrává všechno, co v daném bytě říká.

Martina: Vážně?

Jaroslav Dušek: Teď to bylo použito jako svědectví u soudu.

Martina: Aha, tak to jsem nezaregistrovala.

Jaroslav Dušek: V nějaké zemi proběhl soud, jako svědectví u soudu byla nahrávka z Alex, protože se ukázalo, že nahrává furt.

Martina: Kdybys zapomněl, co jsi říkal manželce, můžeš se zeptat Alex: „Řekni mi, kdo má pravdu?“

Jaroslav Dušek: A zase, někdo ti to může vnutit do bytu, a řekne ti, že to je pro tvoje dobro, pro tvoji ochranu, právě proto, že všechno nahrává. Rozumíš, že to je výhoda, protože kdyby se něco stalo, přišel by nějaký člověk a vyhrožoval ti, tak Alex to nahraje: „Takže si to tam radši dejte, ať to máte.“ A někteří lidé jsou tak padlí na hlavu, že si řeknou: „To je pravda, to je vlastně výhoda.“ To jsou ti, kteří si namontovali domů kamery, aby se zloději měli možnost dívat, jestli tam jsou, nebo nejsou, že ano. To je prostě famózní. A teď, myslím, trošku přicházíme do fáze, kdy se před námi objevuje neuvěřitelná, hustá, opravdu síť, však se tomu říká sítě, do kterých jsme se nechali trošinku lapit. A to je skvělé, že se toto vynořuje, protože nás to musí postavit před otázku „Co dál? Co budu dělat?“

Ti samí lidé, kteří šířili do médií apokalyptické vize o prasečí chřipce, která náhle zmizela, a musely se vyhodit nakoupené léky, dnes dělají totéž v souvislosti s koronavirem

Martina: Říkáš, že tato doba, co se týká coronaviru, odhalila některé věci v mnohem jasnějším světle. Ale přesto většina lidí doufá, že to bude jako dřív. Neříkají: „Teď víme, co se stalo, a po koronaviru na to půjdeme trošku jinak, z gruntu.“ Ne, oni říkají: „Chceme, aby se to vrátilo k tomu, jak to bylo dřív.“

Jaroslav Dušek: Myslím, že jsou upozorňováni všemi plukovníky světa, že to nebude jako dřív už nikdy. Oni se chovají, jako že ten virus je tady od teď, ale koronaviry tady byly vždy, ale teď to vypadá, že jakoby nebyly, ale že tu možná budou. Teď jsem poslouchal pořad, zase na oficiálním rozhlase, že informací už je tolik, a jsou tak spletité a protichůdné, že jeden den se na tom samém serveru objeví informace, že v Izraeli po očkování rekordně přibývá nakažených. A hned pod tím je článek, že jich po očkování hodně ubývá. A teď to takto čteš vedle sebe v ten samý den, a záleží na tobě, které informaci chceš přikládat váhu.

Martina: Ale to si můžeš metat kostky.

Jaroslav Dušek: Můžeš si metat kostky, nebo musíš volat do Izraele nějakým kamarádům. Pamatuji, že když začala prasečí chřipka, tak tehdy vyšel článek, že lidé v Mexiku jsou na tom velice špatně, a byly tam fotky, jak lidé chodí s rouškami, a padají po ulicích pod nákazou prasečí chřipky. A já jsem tehdy měl v Mexiku kamaráda, tak jsem mu zavolal, a říkám: „Co se tam děje?“ A on řekl: „Nic se tady neděje.“ A já říkám: „Jak to, tady čteme články, jak tam…“ A on řekl: „Ne, nic.“ Já říkám: „Vždyť tady vidím fotky, jak chodíte s rouškami po ulicích.“ A on řekl: „Ne.“ A na to si vždycky vzpomenu, protože prasečí chřipka prostě nějak zmizela.

Doktor Bhakdi ve své knize, kterou zmiňuji a doporučuji, připomíná prasečí chřipku, a říká, že ti samí lidé, kteří teď pronášejí své apokalyptické vize do médií, ti samí říkali v době prasečí chřipky ty samé věci jako dnes, a vůbec se to nesplnilo. Tehdy na planetě zemřelo 700 lidí, a všechny státy, které nakoupily od farmaceutických firem za drahé peníze vakcíny, je musely vyhodit, a všechno to krachlo. A ti samí lidi, kteří se tehdy úplně spletli, tak to říkají i dnes, a jsou v médiích, třeba doktor Dorsten v Německu, a je to pořád dokolečka ta samá písnička, jako bychom neměli vůbec paměť.

Martina: Mimochodem, nechybí ti třeba virus zika?

Jaroslav Dušek: Nejelo se na olympiádu.

Vládní opatření jsou nesnesitelná. Oslabují lidskou imunitu, optimismus a dobrou pohodu. V důsledku toho bude víc úmrtí.

Martina: Já si vzpomínám, že před dvěma roky byl všude virus zika, v Latinské Americe, a my jsme sledovali každého komára, který už překročil 50. rovnoběžku, už je nad oceánem, a vypadalo to, že v Latinské Americe už se nenarodí žádné dítě, které by nemělo velkou hlavu, všichni budou mít mikrocefalii. A najednou už zika neexistuje? Letos v létě jsem o tom neslyšela jedinou zmínku. Nechybí ti?

Jaroslav Dušek: Luis Buňuel kdysi spolu s Jeanem-Claudem Carriérem napsal knihu „Do posledního dechu“. Už je to dávno, hluboko v minulém století, co tuto knihu napsal. A on tam napsal, že ho fascinuje, že vždy, když si v novinách rozečte nějakou kauzu, tak se těší na její rozuzlení, které tam ale nikdy není. Takže pak hledá rozuzlení, třeba že je politik zavřený, nebo je s někým soudní proces. A už tehdy, hluboko v 80. letech píše, že to nikdy nijak nedopadne, protože to vystřídají jiné zprávy.

Přijdou jiné dramatické události, vždyť se mělo válčit s Koreou, Rusové měli válčit s balkánskými státy, já nevím, kolik válek mělo proběhnout za posledních 10 let, a kdo už nás tady měl všechno vyhubit a zabít. Pak byla ebola, a přicházely další a další věci, které byly vždy ohlášeny jako totální metla, která s námi zamete. A tentokrát se postupuje důsledněji, to znamená, že lidé jsou opravdu velmi oslabeni. Nařízení oslabují lidi, oslabují imunitu, optimismus, dobrou pohodu. Je teď důkladnější, takže se dá očekávat, že úmrtí bude opravdu víc, protože je to nesnesitelné. Tyto podmínky jsou nesnesitelné.

Doktor Bhakdi píše, že je to trestné a otřesné. V Německu teď probíhá soudní proces s doktorem Wodardem, který se brání diskreditaci, která byla uvalena na jeho hlavu. Probíhá několik soudních procesů. Myslím, že tato doba, tento kvas je veliký, a vše je velmi zjitřené. Emoce létají, lidé jsou rozrušení a dopustili to, že se nechali rozdělit na různé tábory. Uvěřili, že jsou tady odmítači, což je stejné, jako kdybych druhým říkal „přitakávači“, nebo „přisírači“, že jsou tady „přisírači“ a „odmítači“.

Jsou to hry na rozdělování lidí, a tato doba, tento tlak, by nás přece jenom mohl vést k tomu, že bychom si položili základní otázku: „Jak vznikáme jako bytosti? Jak se stane, že jsem tady na světě? Jakým způsobem vzniklo moje tělo? Jak se dotýkám ducha a duše, a jak to spolupracuje?“ A najednou zjišťujeme, že to vše je tvořeno velmi důmyslně, velmi komplexně. Že je to vytvářeno moudře, že jsme moudrým vesmírem nádherně vytvořené bytosti, které tak snadno zapomínají na svou dokonalost, na své božství. Tak snadno zapomeneme jenom proto, že se necháme polekat nějakými články v novinách? Zapomeneme, jak se spojí spermie a vajíčko, jak je to dokonalé, jak je úžasné, jak to vzniká, jak se to formuje? A zapomeneme na to, že jsme prošli všechny epidemie a všechny pandemie. Jsme tady. Jsme pozůstalí těch, kteří získali imunitu, těch, kteří to prošli, kteří přežili, kteří v těchto všech věcech obstáli. Naše krevní linie prošly všechny přírodní tragédie, i ty epidemické, a my na to zapomeneme? Zapomeneme na to, že jsme vybaveni pro život? Život nás nevytváří tak, abychom nebyli vybaveni pro život.

Doktor Bhakdi krásně popisuje, jak funguje naše imunita, jak ve skutečnosti pracuje, jak to v těle probíhá, jak je to perfektní. Lymfocyty, které jsou schopny likvidovat buňky napadané koronavirem, byly nalezeny v Německu v krvi odebrané lidem v letech 2015 až 2017. Už tam jsou lymfocyty schopné likvidovat covid. To znamená, že tělo je připravené, už od roku 2015 jsou těla připravena. A my na tohle všechno zapomeneme, a uvěříme v nějakou spásnost technologické medicíny, protože jsme si nechali nalhat představu o všemocnosti farmacie, která všechno odvozuje konec konců z přírody, všechno bere z přírody, z přírodních látek-léků. Kolchicin, o kterém mluvíme, je esence z ocúnu, která by na to mohla údajně účinkovat, teď se o tom objevily články z Kanady, nebo odkud.

Martina: Pan Calábek mluvil o bromelinu, a tak dále.

Jaroslav Dušek: Jsou tam i další. A chci říct, že nastává čas si uvědomit, co to je život, kdo jsme, co jsme za bytosti, jak jsme vytvářeni. Pochopit, že život tvoří velmi důmyslně, dokonale, promyšleně. Slovo „promyšleně“ je slabé, není to promyšlené z hlediska strategií, je to prostě propojené, funkční, je to tvořeno akordem, alikvotem. Funguje to jakoby jedno z druhého, ve spojení z druhým. Život je okysličován zpětně sám sebou.

Je to prostě nádherný zážitek. A my si chceme nechat tento nádherný zážitek vzít jenom proto, že budeme věřit nějaké skutečně nechutné propagandě? Jenom proto? A když se podíváme pod ta čísla, tak vidíme, že je to všechno trochu jinak. Nedávno pan ministr v televizi řekl, že skutečných úmrtí je z těch uváděných 30 procent. Řekl to, a hned se ozvalo:„Co to říkáte, pane ministře?“

Martina: Řekl, že opravdu na covid.

Jaroslav Dušek: Najednou je to 30 procent. Kdyby řekl 60, ale to je 30 procent? Takže to není 15 tisíc, ale pět, a najednou se vše jeví z hlediska počtů úplně v jiném světle. Když se to vyhodnotí v procentech, tak jsou to najednou malá čísla. Že ano?

Martina: Děkuji ti, Jaroslave, za tento velmi důležitý pohled.

Jaroslav Dušek: Také ti děkuji.

Diskuse

Přidat komentář
  1. Laco Záborský napsal:

    Aj vďaka Jaroslavu Duškovi a im podobným máme aj my na Slovensku trochu životodárneho slova ktoré doslova hltáme ako za socializmu rádio Slobodná európa. Zostať slobodný je základ. Vždy sa ale nájde nejaký dealer ktorý ti sľúbi záchranu, nedaj sa, zachrániť sa môžeš jedine sám. Slovenský indián (Jánošík)

  2. Jana napsal:

    Ještě děkuji za famozní pasáž o panu Korkovi, královsky jsem se zasmála a doufám, že ve filmu si Plukovníka střihne Jaroslav, fantasticky napodobí jeho mimiku, dikci a slizkost, se kterou vždy vyplave…jak tučný exkrement, nedá se potopit…

  3. jebat napsal:

    Proč kurva kdokoli poslouchá nějakého Duška?!
    Je to doktor? Není.
    Je to HEREC a zasraný ezopičus vydělávající na blbosti lidí.

  4. Jiří napsal:

    Dříve jsem si pana Duška moc nevážil, bral jsem ho spíše hlavně jako komika, ale to bylo tím, že jsem ho moc neznal. Rozhovory s ním tady na tomto webu, změnily můj názor. Říká spoustu moudrých věcí k zamyšlení. Opravdu je důležité se nebát, nepodléhat hysterii, spoléhat se sám na sebe a své blízké, a přemýšlet, nenechat se manipulovat. Díky za rozhovor.

  5. P77 napsal:

    Tak tak, kdyby bylo víc lidiček jako je Jaroslav Dušek, žádný lockdowny by nebyly, natožpak epidemie. Duch by zvítězil nad hmotou a všecko by bylo v poho. Ostatně v poho je to už teď. Svět je dokonalej, i když se to nezdá. Nic není náhoda a všecko se děje z nějakýho důvodu. To ti ustrašení přízemňáci, Svědci Covidovi, co maj nad sebou rádi pevnou ruku a nesnášejí svobodu a demokracii, nás táhnou dolu. Hlavní je se nebát. Nemít strach. Z ničeho, nikdy. Natožpak z nějakýho viru. A taky hájit svobodu. Ta je nejdůležitější. Jenže Češi radši bůček a pivečko, než meditaci.

  6. Jarka napsal:

    Pro Janu, prokristapána, drahoušku, vzpamatujte se. Copak před dvěma lety, když řádila jakási viróza, jako ostatně (skoro) každý rok, byly přecpané nemocnice, JIPky a umíralo 150-200 lidí denně? Tohle je přeci pro každého, krom těch, co zažili Španělskou chřipku, novinka.

  7. Hana napsal:

    Děkuji za skvělý rozhovor, mluvíte mi naprosto z duše. Kéž by takto myslících lidí bylo co nejvíce, hned by se nám lépe žilo:-)
    Ještě jednou díky vám oběma !!!

  8. RUR napsal:

    Svobodu věřit hovadinám Vám nikdo nebere. Svobodu plácat hovadiny Vám nikdo nebere. Svobodu umřít Vám taky nikdo nebere. Ale svobodu nakazit někoho jiného jednoduše nemáte. Tečka!

  9. Jana napsal:

    Jarko, taky trošku mimo, že? Nechápu, z čeho usuzujete, že se mýlím a stále mýlím. Napsala jsem pod článek pana Duška, jinak ne, takže fakt netuším, z čeho usuzujete to další.

    prostě si dělejte co chcete a nechte tu svobodu i ostatním, ano? děkuji.

    ps, copak jste dělala před 2 lety, když řádila na podzim viroza? nasadia jste ff2 a dezinfekci?

    Nebojso, o tom co píšete z mé strany nepadlo ani slovo.
    A víte, že corona vir do dnes nikdo neizoloval? Soud v Belgii i ve Španělsku k tomu vydal několik rozhodnutí.
    Sekvenuje se cosi, obvykle mrtvé cosi.

    nepochybuji o tom, že jsou tací, co je jim zle a jsou v nemocnici, dřív se umíralo i na chřipku.
    Jejda, tu letos nemáme.

  10. Jolana napsal:

    Boženě
    Vy si budete léčbu případných vedlejších účinků vakcinace také hradit sama?

  11. Hojsa Nebojsa napsal:

    Pravdu má nebojácná a vědoucí paní Jana, covid je podvod, nemocní jsou podvod, dlouhodobé následky jsou podvod, mrtví jsou podvod. Roušky jsou podvod, respirátory jsou podvod, skafandry jsou podvod, dezinfekce je podvod, lockdowny jsou podvod, testy jsou podvod, vakcíny jsou podvod. Babiš je podvodník, Hamáček je podvodník, Prymula je podvodník, Zeman je podvodník, epidemiologové jsou podvodníci, doktoři jsou podvodníci, hrobníci jsou podvodníci, policajti jsou podvodníci, soudci jsou podvodníci, učitelé jsou podvodníci, žáci jsou podvodníci, novináři jsou podvodníci, domovníci jsou podvodníci. Hlavně se nenechat zmást a nedat tak šanci druhé straně. Ve skutečnosti je všechno v tom nejlepším pořádku, všechno je tak jak má být. Svět nikdy nebyl krásnější a radostnější. Lidské bytosti nikdy nebyli dokonalejší. Dobře to má pánbíček na tom světě zařízené, jen co je pravda. Kdo se bojí, sere v síni. Kdo pil, umřel, kdo nepil, umřel taky. Pohoda, klídeček, pivečko, vínečko, rumíček, nádivka a bábovka. A hlavně svoboda svoboděnka.

  12. Jarka napsal:

    Pro paní Janu: vy si ale opravdu pletete dojmy a pojmy, má drahá. A to stále a to soustavně. I když pravda netuším, či záměrně nebo mimoděk. O mém aktuální stavu mysli nevíte ani zbla. Jen si stále něco domýšlíte, což je evidentně váš základní životní postoj-domýšlet si. Chci Vás jen ujistit, že se strachem neklepu a že se mi čte docela dobře. A čtou se mi docela dobře dokonce i pošetilosti a nesmysly, kterým věříte a kterými mě oblažujete. Není to sice dvakrát povznášející a inspirující četba, ale že by mě překvapila, natožpak vykolejila, o tom nemůže být ani řeč. Jen se mi potvrzuje to, co už vím drahně let: vykolejenému vše vykolejené.

  13. jana napsal:

    Jarko, asi už jsem taky řekla všechno :-), ale vám se v aktuálním stavu mysli blbě čte, že ? Mějte hezký den, pokud to dokážete :-).

  14. Jana napsal:

    Jarko,
    když se bojíte o sebe a své blízké, noste respirátor (jo, ten co vás neochrání, protože vir je potvora veliká v nano jednotkách), staňte se účastnicí klinické studie zvané očkování, buďte doma. A ten zbytek nechte chodit bez náhubku.
    Kdepak chytil koronku pan Hamáček, když měl pořád náhubeček? nebyl on náhodou nezodpovědný egostista, co chtěl dýchat?

    PS. víte že školy ministerstva vnitra = od MŠ po akademie, soudnictví atd, má výjimku z nošení náhubků a testování, protože se jedná o ucelené kolektivy?
    Ti, co tam chodí bydlí doma, jezdí mhd, potkávají se s dalšími dětmi a dospělými, ale jakmile zasednou do lavic a stoliček ve školce, jsou uceleným kolektivem… A co jsou ostatní školy? Bordel, kde se jezdí z Ostravy do Michle? Prostě do zařízení zřízeným min vnitra korona nechodí, bojí se obušků:-)))

  15. Jarka napsal:

    Pro Janu: se mnou o strachu raději už ne, děkuji. Pokud jde o strach, mám pocit, že jsem tu napsala vše, co jsem měla na srdci. Strach je vaše téma, nikoli moje. Strach je vaše berlička, vaše poslední stéblo, nikoli moje. To vy argumentujete strachem, nikoli já. Já argumentuji egoismem, cynismem, neohleduplností, zpovykaností, nevychovaností, odezdikezdismem, nedostatkem vytrvalosti, trpělivosti, sebekázně, morálky a hlavně špatně pochopenou svobodou. Totéž ohledně vědců, odborníků a nejrůznějších expertů, i k těm jsem se myslím vyjádřila dostatečně. Pro zopakování, jejich výkony a závěry za krize na mě neudělaly ani ten nejmenší dojem. ČEST VŠEM VÝJIMKÁM!

  16. jana napsal:

    Poustevníku, píšete hezky, ale na co myslíte, tomu dáváte energii, to podporujete.
    Pokud se má stát nějaká změna, pak to nebude ze strany politiky, každý může změnit jen sám sebe.
    Jarko, a víte vy, že oni vůbec netuší, co vám to tou špejlí vyšťourali ? Nepoznají, jestli je to živé (tedy ze zasažených plic) nebo mrtvé (tedy si s tím váš organismus poradil a zlikvidoval to). Navzdory této nevědomosti jste okamžitě zařazena mezi NAKAŽENÉ, zvyšujete statistiku a tím strach dalších strachem ohrožených.

  17. Jarka napsal:

    Tohle je taky komické a současně totálně demagogické až zvrácené. Stále operovat strachem. Nehledě na to, že se tu ve spoustě příspěvků píše, že strach ovšemže ničemu nepomáhá! S tím strachem, hodně se to podobá tomu, jak pravicoví bolševici operují se závistí. Jedni mají strach-to jsou ti špatní, druzí nemají strach-to jsou ti dobří. A nemohlo by to být náhodou tak, že ti co mají strach-mají strach, že někoho nakazí a jsou tedy ohleduplní. zvláště za současné situace? A že ti, co nemají strach-nemají strach, že někoho nakazí, jsou tedy za současné situace totálně nezodpovědní? Nejsou právě tihle lidé totální egoisti? A není egoismus chorobou naší doby? Egoismus a zcela nesprávně chápaná a vykládaná svoboda. Nestálo nás právě tohle těch 27.000 mrtvých? Mně nikdo nebude nic vykládat, já nemám strach a mám svobodu? O tom že oborníci žvástají nesmysly není třeba pochybovat. Myslím si, že jestli k něčemu tahle krize byla, tak k tomu, že popraskala vědecká bublinka. Ukázalo se, že mezi vědci je stejné množství blbců jako všude jinde. O tom, jak si žije pan Dušek, o tom já nerozhoduji, ani nemám tu ambici, je mi to ukradené. Jestli pan Dušek musí stále hrát, to taky nevím a je mi to taktéž ukradené. Jen mám trochu strach, jestli to pan Dušek tak trochu nehraje s vámi. Ale opět nechci nikomu podsouvat cokoli zlého či špatného. On to třeba myslí upřímně. Jenže upřímnost není synonymem pravdivosti.

  18. jana napsal:

    pro Adolpho Dominguez : zdá se mi, že chcete aby mluvili jen odborníci (?). Všiml jste si, jak v této krizi (na této křižovatce) vystupují odborníci – zdravotníci ? Jedna strana, ta co je posedlá strachem, nás „zahání do sklepa“, ta druhá se pokouší prorazit zeď toho strachu informacemi, které druhá strana popírá. Celkově pat. Neříkám, že všechno, co Dušek říká, musí nevyhnutelně být pravda (tak jak to o svém postupu tvrdí vláda a spol. s.r.o.). Dušek je herec, tzn. že musí hrát, nemůže přestat, a má vlastní „scénář“, tedy improvizaci. Všichni to o něm víme, i ti, co nesnášejí „eso-kecy“, a pak přijdou sem a poslouchají :-). Neříkám, že „se chopil“ role zpravodaje. Prostě sděluje, co zjistil, s čím se setkal, co se mu osvědčilo. A zdá se, že to, na co přišel, se mu skutečně osvědčilo, protože je zdravý a vede se mu přiměřeně dobře. Stejnou možnost zprostředkovat nebo podávat zpravodajství o své metodě na zdraví má každý, kdo má nějaký ten účet na social network, a stejně tak může ovlivnit masu lidí. Je jen na vás, koho si vyberete, a nikdo jiný než vy není zodpovědný za to, jak jste si vybral. Bohužel spousta lidí je pevně rozhodnuta za žádnou cenu vlastní odpovědnost nepřijmout, a vybrala si raději se bát – viz Jarka, RUR, Ana … Zajímalo by mě, jestli si přečetli komentář Zdeňka Šípka.

  19. Jarka napsal:

    Prosím Vás pane Poustevníku, dokážete připustit, že covid existuje? Dokážete připustit, že je nebezpečný? Dokážete připustit, že se můžete nakazit? Dokážete připustit, že můžete nakazit někoho jiného? Dokážete připustit, že můžete potřebovat hospitalizaci? Dokážete připustit, že můžete na covid zamřít? Dokážete připustit, že můžete způsobit, že na covid zemře někdo jiný? Dále nechápu, proč by měla existovat politická strana, která bude mít v referátu výhradně covid. Co je to proboha za nesmysl? Stále se mluví o politizaci covidu a vy chcete tuhle politizace posunout na další úroveň? A v tom nose se vám šťourají jen z toho důvodu, že se pokoušejí zjistit, jestli jste nakažený a jestli nemůžete nakazit někoho jiného. Proboha, to je to tak těžké pochopit? Znovu říkám, ani náhodou netvrdím, že vláda postupuje ideálně.

  20. Poustevník napsal:

    K té odpovědnosti Jaroslava Duška bych dodal..to co si myslí on, si myslí možná 10 možná 100 tisíc lidí v zemi..A my nemáme žádný veřejný hlas. Žádnou politickou stranu. My oficiálně vůbec neexistujeme. My potřebujeme někoho všeobecně známého, aby řekl občas nahlas to co si myslíme. My nikomu nic nevnucujeme, ale neustále je něco vnucováno nám. A za nejhorší ze všeho považuji terror veřejného „zdraví“. Pravidelné špejle do nosu nebo genetické injekce jsou prostě nepřípustná invaze do lidské svobody a integrity.“Pan doktor“ rozhodne o tom, jestli budu žít nebo zemřu, jestli smím chodit do práce, jestli se smím vůbec nadechnout..

  21. Jarka napsal:

    Řekla bych to asi takhle, ani Babiš, ani Dušek. To jsou dva extrémy. Jenže na rozdíl od Babiše nebo tedy spíše od vlády, Dušek nemá odpovědnost za veřejnost či za stát. Proboha, já vůbec netvrdím, že to Babiš a vláda dělá dobře, to ani náhodou! Ale všechny tyhle rádoby moudré ezo-kecy se vedou snadno, ale když se začne lámat chleba a když se začnu dusit, nechám se odvést do nemocnice. A ty mají omezenou především personální kapacitu. Všechno nad to jsou jen bláboly. Dětinské bláboly. Nebudu nosit roušku, nebudu nosit respirátor, budu chodit do hospody, budu chodit do divadla, budu chodit demonstrovat, budu jezdit za babičkou. No jinak řečeno, budu šířit vir. Nakazím sebe a co je horší nakazím někoho dalšího. A když mi budu blbě, zahodím ezo-kecy a skončím na JIPCE. Pitomej Babiši, pitomej státe, ty koncentrační tábore, postarej se!

  22. RUR napsal:

    Ale tohle je pořád dokola, jako s malými dětmi. My chceme žít normálně, my si chceme užívat normálního života. Ale i ten osmdesátník (natožpak někdo mladší), který samozřejmě tuší, že tady dalších 20 let patrně nebude a tak tedy nebude brát covid na vědomí a bude si normálně užívat života a bude chodit ke známým na bábovku, když se nakazí, tak patrně skončí ve špitále. On (natožpak jeho okolí) si neřekne, nojono, jsem už děda, přeci si nebudu dělat z covidu hlavu, nakazil jsem se, tak ať, no bóže, tak to prostě je, příroda tomu tak chtěla, tak se teď doma spokojeně udusím, přece jim nebudu přidělávat práci ve špitále, stejně bych tu dalších 20 let nebyl.

  23. Hanka napsal:

    Mám to štěstí řadu let znát Jaroslava osobně a nazývat jej kamarádem a je to jeden z nejlaskavějších a moudrých lidí co znám, kéž jich je více. Mám dost podobný přístup k životu, uzdravení, medicíně jako on. Ano, mám Ph.D z chemie, 20 let jsem dělala vědu mimo jiné i v Japonsku, Rakousku, umím si dohledat vědecká fakta a pracovat s nimi, zorientovat se v problematice a přesto jsou mé názory velice podobné těm Jardových třeba právě proto, že vím jak to ve vědě chodí. O tom jak jsou tu nastavené nesmyslně analytické metodiky testování hovoří i odborníci,. Ano, něco tu řádí…….ale strachem, manipulací a hysterii se ze současného “ covidového Terezína“ dostanem i do toho Auschwitzu nikoliv ke zdraví, svobodě, respektitu. ……Vytěsnili jsme smrt ze života, a myslíme si že máme nárok na bezpečí a stát se má postarat. Ale my musíme mít zejména zodpovědnost za své zdraví, co jíme, jak žijeme, jak se o sebe staráme a to žádná pilule fakt nevyřeší. Opravdu si myslíte, že proti nanomolekule vás ochraní hadr, nebo pracovní respirátor, který ani není schválen jako zdravotní pomůcka……hlavně že 10h denně dýcháte vlastní zoo. To opravdu dovolíme malé děti rýpat 2x týdně v nose, když i  virologové vám řeknou že u dětí je nakaženost asi 0,1 procenta. Za mě velká škoda, že covid nenapadá nevyžitá mozková centra inteligence…. Znám řadu seniorů 70-80 plus, kteří ví, že tu už asi 20 let nebudou a své stáří si chtějí užít se svými blízskými, na procházkách, radovat se z vnoučat, chodit na přednášku do knihovny, zahradničit na svých chalupách, vyrazit na výlet a ne být strašení, segregování do osobních vězení a odloučení od života, jak zrovna jim to můžem udělat, odsoudit je do odloučení…. řada z nich hůř slyší, nechce telefonovat chytrou placičkou, chce nás vidět, obejmout, posedět u bábovky,oni se obvykle nebojí ani života ani smrti. Ne, nejsem pokusný králík téhle vlády, a nebudu jím ani dál

  24. Jaromír napsal:

    Pro Anu: Víme, jakou měl imunitu ? víme, jaké měl genetické dispozice – tedy neobjevenou nemoc ?

  25. Adolpho Dominguez napsal:

    Každý z nás přijímá informace, z nejrůznějších zdrojů a každý z nás je nějakým způsobem zpracovává a každý z nás z nich nějakým způsobem vyvozuje závěry. Ale většina z nás má možnost ovlivnit jen své nejbližší, na rozdíl od pana Duška, který promlouvá k davům, přinejmenším internetovým. Proto je jeho odpovědnost násobně vyšší a proto nároky na něj kladené musejí být násobně vyšší. A mně se prostě nezdá, že se pan Dušek chopil role zpravodaje, který stojí mimo mainstream, správně a čestně a poctivě, a hlavně dostatečně fundovaně. On zkrátka vidí jen to, co chce vidět. Slyší jen to, co chce slyšet. A těch kauz, kdy byl docela mimo a kdy hájil něco, co bylo slušně řečeno docela mimo, není zrovna málo. Myslím, že by měl být mnohem odpovědnější, protože mu evidentně nedochází, kolik lidí a jak ovlivňuje. Já nevím, jestli si čte reakce, které vycházejí pod jeho rozhovory na youtube, ale na mě jde z valné většiny těch reakcí hrůza. „Jo, Jarda, to je borec, ten jim to nandal, konečně někdo, konečně zazněla pravda, bravo, pane Dušku.“ Narážím konkrétně na poslední Duškův rozhovor na youtube o coronaviru, ale nebylo to tady s paní Kociánovou, ale s nějakým chlapíkem, jméno nevím, pokud máte zájem snadno si to dohledáte. Je to asi den nebo dva. No a z toho rozhovoru vypadl pan Dušek jako čistý popírač covidu. Jistě, jinačí typ popírače než Klaus, Volný nebo Czsaková, ale i tak popírač. „Prostě jsem v pohodě, mám jinou realitu, mého světa se to netýká, jsou to všechno kecy, jsou to všechno hry, jedna velká habaďůra.“ A na to zazněly ty oslavné ohlasy, jako že je pan Dušek velký borec. Znovu opakuji, tahle situace se jednoznačně nezvládla, nezvládla ji vláda, opozice, média, celebrity, vědci, experti. A hlavně ji nezvládli občané. A já mám prostě poněkud neodkladný pocit, že občané tuto krizi nezvládli a nezvládají i kvůli hlasům jako je ten Duškův. Protože na dozajista pitomá vládní nařízení a opatření nejsou reakce typu,: já už z toho mám všeho jenom srandu: adekvátní. Je mi líto, ale na zjevnou blbost by se nemělo reagovat zjevnou blbostí.

  26. jana napsal:

    Pro ty, co Duškovi vyčítají, že si vybírá informace, co souznějí s jeho názory : to děláme všichni. Každý z nás si denně vybírá, jaké informace si nechá vstoupit do svého vědomí, a podle toho pak žijeme své životy odlišně. Někdo jako přitakávač, někdo popírač, někdo třeba pozorovatel nebo zpravodaj, který zprostředkovává to, co hlavní proud ne.
    Pro ty, co používají úderné válečné termíny : vážně chcete podporovat válku ? I tuhle biologickou ?? Víte, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá ? 🙂
    A pro ty ohledů a děsů plné : každý z nás je sám sobě zodpovědný za svoje tělo a zdraví (přečtěte si znovu). Nikdo v tomto směru nezodpovídá za mě a já nezodpovídám za nikoho jiného. A než se rozčílíte, bacha … aby si vás nevšiml ten nejmenovaný anděl.

  27. Fantomas napsal:

    Nikdo příčetný nemůže tvrdit, že se současné lidstvo chová rozumně. Mimochodem, chovalo se lidstvo někdy ve známé historii rozumně? Pokud si myslíme, že ano, patrně si jen něco namlouváme a minulost si lakujeme na růžovo. Naši předci prostě jen neměli ty prostředky, kterými disponujeme dnes. Nicméně aktuální rozsah devastace planety opravdu bere dech. Používání vojenské rétoriky má dozajista své limity a určitě by se mělo omezovat jen na oblast vojenství. Naproti tomu pohlížet na corona virus jako na jakési zrcadlo či dokonce jako na jakési varování seslané snad vyšší mocí, které má napravit lidstvo, které sešlo ze správné cesty, to je dle mého skromného soudu, taktéž zcela uhozený pohled a názor. Přeci si nebudeme virus hýčkat! A právě zcela nereálné snahy najít s virem jakýsi modus vivendi zapříčinily, že jsme tam, kde jsme. Ano, jsme ve zvládání nastalé situace nejhorší na světě! To neokecáme! A kromě neuvěřitelného šlendrijánu na všech úrovních, kromě strašidelné role politiky, ideologie, médií, celebrit, vědců a pavědců, a především kromě neuvěřitelné nedisciplinovanosti a nebojím se říct poblblosti a zpovykanosti českého obyvatelstva, které není schopné a ochotné ani té nejmenší oběti, ani toho nejmenšího respektu, když už ne k sobě, tak alespoň k ostatním, je tu právě tenhle podivný postoj: je tu virus a s tím se nedá nic dělat. Holt příroda to tak chtěla, či snad bůh? Jenže společnosti, které přijali postoj právě opačný: je tu virus, musíme se ho snažit eliminovat, jsou na tom teď x-krát lépe než my. Nevím, kde se tohle vzalo, je to fatalismus, je to lenost, je to eko-modlářství, nebo špatně pochopený a nestrávený liberalismus, nevím…

  28. Bozena napsal:

    Vůbec nebudu řešit různé komentare. Je mi 57 let když jsem byla malá nikdo se mě neptal zda chci či nechci být naockova a, prostě byla jsem, můj syn také ani jednou jsem nezaváhala, zda ho nechat očkovat. Všichni, kdo jste proti bych vás nechala v případě nemoci vše uhradit. Nechápu lidi., kteří, pořád hledají nějaké bubaky v očkování. Buď chceme žít, nebo být zavření doma. Jestli bude mít očkování nějaka negativa, bohužel to má každý lék, pokud si přečtěte příbalový letak. Tak konečně všichni držte huby at to máme za sebou.

  29. Poustevník napsal:

    Reagoval bych na první příspěvek o tom, že koronavirus nelze porazit svobodou, svobodnou myslí apod. Já proti koronaviru nic nemám. Žádnou válku s ním nevedu. Ani nehodlám narukovat do nějaké armády..porazit koronavirus je asi stejný termín jak dobít Mount Everest.Lidstvo se chová na planetě jako dobyvatel, po kterém zůstává spálená země. Není se co divit, že přišel koronavirus. Kde se vzal..tu se vzal. Náhoda. A je třeba ho vymýtit,porazit,zničit.Všiměte si jak se bojuje s virem ptačí chřipky. Strčí všechny i dosud zdravé ptáky do přenosných plynových komor. Co je toto za „civilizaci“ ? Všiměte si jaké jsou nejpostiženější státy ( Brazílie apod) a srovnejte si to se stavem životního prostředí v té zemi. My na tom evidentně nejsme nejlépe. Třetina lesů vykácena, v půdě pesticidy..spousta zvířat ve velkochovech hnaná na jatka, aby si mohla dát většina lidí pravidelně řízek. Tato civilizace byla nemocná už dávno před koronavirem..ten jí jenom „nastavuje zrcadlo“. A to je třeba rozbít aby bylo všechno „jako dřív“.

  30. Kataldo napsal:

    Pan Dušek si veme ze zdrojů jen to co se mu hodí do krámku. Takového odborníka na zdraví, kvantovou fyziku a antropologii a všechno možné i  nemožné jen tak nenajdete i když konkurence mu roste jak houby po dešti . Ale beru ,že někomu ztracenému , co pochybuje sám o sobě, co neumí najít životní cíl jeho kecy pomohou. Osobně ho moc nemusím a běžné věci ze života opisuje jako kdyby objevil heureku.

  31. Lada Horešovská napsal:

    Děkuji za moudrý a laskavý rozhovor, který odhalil PRAVDU. 🙂

  32. Roman napsal:

    „alan napsal: 5.4.2021 (13:23) bože ty jsi hloupý“

    Kdepak, Alane. Bůh to myslí dobře, když nechává při životě i ty, kdo si toho neváží. Chce, aby lidé přemýšleli. Aby ho hledali. Aby nebyli hloupí.

  33. Anonym napsal:

    Jenže to právě nefunguje. Fungovalo by, kdyby ti, co vedou stát, dělali svou práci pořádně. Navíc, jsou za to královsky placení z našich daní…
    Jenže jim je to málo a na utrpení lidi ještě vydělávají nehorázné částky…

  34. Zdeněk Šípek napsal:

    Zásadní problém v celé téhle pandemii je současný zdravotní průmysl. Tady není zájem vyléčit, pouze léčit. Lékaři jsou jen kolečka v soukolí, která až na čestné výjimky dělají, co se jim řekne. Jejich iniciativa je většinou minimální.
    Od začátku pandemie jsem prošel stovky studií a existují desítky látek s větším nebo menší potenciálem coronavirus zastavit. Nepoužívají se a nebudou. Jsou levné, lze je navíc obvykle kombinovat a troufám si tvrdit, že často i účinnější než oficiálně posvěcený bamlanivimab nebo remdesivir. To samé jsem viděl v minulosti u rakoviny (viz. ignorování metforminu apod.)
    Několik jich používá FLCCC – IV vitamín C, B, D3, zinek, quercetin, melatonin, ivermectin, atorvastatin, famotidin, enoxaparin/aspirin, DHA/EPA – Omega 3, magnesium atd.
    Z těch dalších to jsou například berberin/metformin, EGCG, resveratrol, hesperidin, baicalein, glycyrrhizin, bromhexin, NAC, fluvoxamin atd.
    Samostatnou kapitolou jsou pak vakcíny. Nejsem apriori proti vakcinaci, ale ne za podmínek, které jsou nastaveny – evidentní vedlejší účinky, které jsou bagatelizovány a za něž nikdo nenese odpovědnost. Je to pořád stejná básnička – ztráty jsou veřejné, zisky soukromé.
    Covid-19 je léčitelná choroba. Mnohem nebezpečnější jsou fanatizmus, ignorance, strach a nesvoboda, která ho provází.

    Varianta protokolu léčby: Covid – 19: Prevence a léčba (MATH+/I-MASK+ protokol)

  35. alan napsal:

    bože ty jsi hloupý

  36. xmarek napsal:

    Svého času: https://bit.ly/31jY24y jsem říkal, kopněte ho tam a sveďte to na mě. A co asi lze čekat od lidí co věří všemu? Kašlou na své zdraví? Spoléhají na zdravotnictví? Mám pokračovat? Asi zbytečné. Takže … ONI SI SVOU SMRT ZASLOUŽÍ. Hezký den.

  37. Ana napsal:

    Pro pana Pavla: Opravdu? Tak já vám to tedy věřím, i když mám spíš pocit, že si trochu lacině honíte triko. Ale jak říkám budiž. Problém je v tom, že vy sice máte svobodu umřít na covid, ale rozhodně nemáte svobodu mě covidem nakazit. Dokážu si představit, že někdo zemře za vlast, za pravdu, za přesvědčení, ale proč by někdo při smyslech umíral za covid? Pro paní Helenu: Skutečně? Já jsem ten rozhovor vyslechl dvakrát a jednou jsem si ho i přečetl. Přesto je možné, že jsem nepochopil všechno, ale že bych nepochopil nic? Ale vy nejspíš musíte vědět lépe než já, co chápu a co ne. Pro pana Duška: vy neustále hovoříte o manipulaci či dokonce vymývání mozků ze strany médií, ano, tento jev byl mnohokrát popsán a není důvod ho zpochybňovat, nicméně takřka kdykoli poslouchám vaše rozhovory, zazní tam: „nedávno jsem četl titul ABC a v něm autor XY píše následující ..“. Onen titul vždy odpovídá vašemu přesvědčení, onen titul se vám vždy takříkajíc hodí do krámu a vy z toho důvodu onen titul berete jakožto bernou minci. Všichni lžou, manipulují, vymývají mozky, až na autora XY, ten si troufnul napsat pravdu. No možná ano, ale co když je autor XY vedle jak ta jedle? To že je vám někdo sympatický, to že s vámi někdo tak říkajíc souzní, že má podobné názory, přeci vůbec nic neznamená. A už vůbec to neobstojí jako kritérium pravdivosti. Já s vámi souhlasím, že současná civilizace v mnoha ohledech stojí za prd, že náš způsob života není udržitelný, ale z vás mám často pocit, že vyléváte s vaničkou i dítě. Civilizace, věda, technika, média zklamaly, absolutní pravdu mají Toltékové.

  38. Pavel napsal:

    Proč myslíte, že lidé umírali za svobodu? Protože ji vždy stavěli výš než cokoli a byli za ni ochotni zemřít. Proto je třeba si uvědomit, že riziko zemřít na virus by nemělo nikdy převážit nad rizikem ztratit svobodu. Raději zemřu ve svobodném zřízení na covid než budu žít v totalitě relativně fyzicky zdráv. Nyní jsme v rámci opatření přišli o svobodu shromažďovat se či dýchat volný vzduch. Zamyslete se nad tím…

  39. Helena napsal:

    To jsou zase komentáře … jste vůbec nic nepochopili, vůbec nic! 🙁 Moc děkuji za skvělý rozhovor paní Martině a panu Duškovi XXX

  40. Husopas napsal:

    Odmítači nejsou? Ti, kteří odmítají roušky či respirátory nejsou odmítači? Ti, kteří odmítají brát ohled na cokoli a kohokoli nejsou? Pan Volný z parlamentu není odmítač, ale nádherná lidská bytost?

  41. Ana napsal:

    Ano, alkohol, cigarety, drogy, doprava, interupce atd., jistě, ale to je přeci něco docela jiného, než od někoho chytit virus. A ano, na virus umírají především starší a chronicky nemocní, jenže zdaleka nejenom oni. Nedávno u nás, 37 letý kluk, amatérský sportovec, ale opravdu velmi slušné úrovně, bez jakéhokoli nálezu, za týden byl pryč. Zřejmě iniciace toltéckým andělem smrti, pane Dušku.

  42. Novák napsal:

    Hysterie, stres a strach samozřejmě ničemu nepomohou, na druhou stranu, covid neporazíte svobodou, spokojenou myslí, posezením s přáteli, natožpak sportem. Je zajímavé, že osvícený mystik Duškova formátu nezmiňuje, že jedinou cestou je v současnosti, maximální ohleduplnost k ostatním a vůle omezit sama sebe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..