Martin Koller
Martin Koller

Martin Koller 1. díl: Hrozí nám dvě velká nebezpečí: jaderná válka mezi NATO a Ruskem a afro-islámská invaze

Svět kolem nás je neklidný. Skončily doby, kdy jsme se na nebezpečné situace jen dívali v televizi. Většina lidí si dnes uvědomuje, že bezpečnostní situace se může proměnit velmi rychle. Proto se také tolik z nás ptá, co vlastně nám hrozí nejvíce, jaké rizika jsou vážná a jaká méně důležitá? Která z nich jsou ta nejaktuálnější, na která bychom se měli připravit už teď? A jak se konkrétně na co máme vlastně připravit?

Bezpečnost

Délka: 27:21
Datum: 17.7.2018

Přehrát pořad

K nejdiskutovanějším otázkám patří příčiny zhoršující se bezpečnostní situace prakticky na celém světě. Proč to bohatý a vyspělý Západ dopustil? Je to chyba slepých politiků, nebo oslepla celá západní společnost? O těchto a dalších tématech, která denně probírají média a diskutují o nich laici i odborníci, rozmlouvá Martina Kociánová s vojenským analytikem Martinem Kollerem.

Martina: Pane Kollere, jak dlouho se již věnujete vojenským analýzám, jak dlouho jste vojenským analytikem?

Martin Koller: Vojákem jsem již téměř od dětství. Začal jsem na vojenském gymnáziu Jana Žižky, protože mě před listopadem 89 nechtěli nikam jinam přijmout. Měl jsem štěstí, že tehdy byl tragický nedostatek důstojníků po čistkách v roce 1968 a 69. V průběhu své dost děsivé služby jsem se probojoval na pracoviště, které se jmenovalo Ústřední vědecko-informační středisko, a tam jsem se začal zabývat rozborovou činností a analýzami. Toto pracoviště bylo skvělé, protože tam byl široký přísun západních informačních zdrojů, knížek, časopisů a tak dále. Upozorňuji, že jsme nebyli zpravodajskou službou, fungovali jsme na základě volných zdrojů, které byly běžně dostupné. Ale výsledky jsme měli velmi dobré, působili tam špičkoví odborníci, které dnes již člověk asi nepotká.

USA dovážejí z Číny náhradní díly na vojenská letadla, což je z bezpečnostního hlediska šílenství

Martina: V tuto chvíli jste pro mě člověk, u kterého by mě zajímal názor na to, které hrozby naší doby jsou nejvážnější. Pojďme si je vyjmenovat, udělat si nějaký přehledný výčet a sumář toho, co by nám, z vašeho úhlu pohledu, mohlo hrozit. Poprosila bych, abyste se zaměřil na aktuálnost těchto hrozeb a také na jejich vážnost. Protože to, co je vážné, nemusí být aktuální, a naopak.

Martin Koller: Ze svého militantního hlediska bych v první řadě uvedl dvě bezpečnostní hrozby. První je islámská migrace do Evropy. A druhou vypuknutí války v Evropě mezi NATO a Ruskem. Dále jsou to ekonomické hrozby, protože ekonomiky EU, ale i USA jsou poměrně nestabilní. Máme zde nekryté měny a virtuální peníze, bitcoiny, což je podle mého názoru podvod. A ještě k tomu je nutné přidat obrovskou masu nezaměstnaných. V EU je to 26 milionů, což je obrovské číslo. A dále posun k tomu, že stále více lidí, i v té kdysi bohaté západní Evropě, vykonává práci za mizerný plat. Takže nemůžeme říct, že je to z ekonomického hlediska ideální. To ani nemluvím o děsivém zadlužení, ať se podíváme, kam se podíváme. Zadlužené je i Švédsko. To nejsou dobré ekonomické výsledky ani perspektivy, protože státy, které jsou dlouhodobě zadlužené, mají navíc velký počet nezaměstnaných a nespokojených. To je něco úplně jiného, než tehdejší Evropské hospodářské společenství, které kvetlo, a lidé se měli dobře.

Dnes má americká rodina ze střední třídy, týká se to učitelů, živnostníků a podobně, maximální úspory 10 tisíc dolarů. To je naprosto směšná částka, když si uvědomíte, že za oběd v restauraci dáte 20 až 30 dolarů a ani ostatní ceny nejsou tak skvělé, jako bývaly ve srovnání s evropskými cenami. Takže i ve Spojených státech došlo k velkému propadu.

Dalším faktorem je, že značná část průmyslu, ať už textilního nebo výroba spotřebního zboží, byla přesunuta do Asie, a tím mnozí obyvatelé Evropy a USA přišli o pracovní místa. Z takového Detroitu odešla více než třetina obyvatel, což je nejméně tři čtvrtě milionu lidí, a údajně ještě více. A to byla oblast s největší produkcí automobilů ve Spojených státech. Dnes USA auta dovážejí. Dovážejí dokonce z Číny náhradní díly na vojenská letadla, což je z bezpečnostního hlediska naprostým šílenstvím.

Martina: Detroit je oficiálně městem po kolapsu.

Martin Koller: Přesně tak. Takže to máme otázky bezpečnosti a ekonomiky. A jsou tady také otázky ekologie, ať již je to dáno oteplováním, nebo nikoliv. V tomto ohledu jsem spíše klausovec a jsem přesvědčen, že oteplování není tolik zapříčiněno lidskou činností, ale spíše periodickými výkyvy, které na zemi byly a jsou. Každopádně ale oteplování zřejmě existuje. Ubývá vody, a to hlavně v Africe a Asii, kde se to již dostává do poměrně tragických stavů.

Když k tomu přidáme fakt, že v některých oblastech, především Afriky, má muslimská žena v průměru osm dětí, tak je to naprostá katastrofa, protože během dvaceti let se obyvatelstvo těchto zemí zdvojnásobuje. Za dalších dvacet let to bude opět dvojnásobek, ale již z toho dvojnásobného počtu. Tento vývoj je děsivý – a tím, že my poskytujeme těmto zemím humanitární a lékařskou pomoc, tento vysoký přírůstek obyvatel udržujeme a oni nakonec přijdou k nám.

Podle dvou judikátů evropských soudů je zákon šaría neslučitelný s lidskými právy a našimi zákony

Martina: Nedávno jsem viděla čísla, podle kterých v Evropě přibývá muslimů rychleji, než jak je tomu u původního obyvatelstva. Demografické prognózy v některých zemích ukazují, že by kolem roku 2050 mohla žít na území těchto států čtvrtina až třetina muslimů. Jak to vnímáte? Je to obohacení?

Martin Koller: Je to demografická katastrofa. Islám se bohužel za posledních pár desítek let změnil z vyznání na ideologii. A je to ideologie Muslimského bratrstva, která pochází z počátku 20. let minulého století a která je nepřátelská vůči všem ostatním. Je to rigorózní, brutální islám, který jede zaprvé podle Koránu, což by ještě nebyl takový problém, ale jsou tam také hadísy, což jsou příběhy, ze kterých si udělali zákon. A výsledkem je zákon šaría, který je v naprostém rozporu s evropským právem a našim vnímáním civilizace. Připomněl bych, že podle dvou judikátů evropských soudů je zákon šaría neslučitelný s lidskými právy a našimi zákony. A přesto se zcela běžně prosazuje v řadě evropských měst.

Martina: Ze kterého ohrožení pro Evropu a svět máte největší úzkost? Jmenoval jste islámskou imigraci, válku mezi Ruskem a USA. Často zmiňujete možné střety na hranicích Norska, Pobaltí, Ukrajiny a Ruska, mluvil jste o ekonomické a ekologické krizi. Čím byste začal?

Martin Koller: Jako největší nebezpečí aktuálně vnímám možnost války mezi NATO a Ruskem. Tato válka by s vysokou pravděpodobností přešla do jaderné podoby, což by byl konec civilizace, minimálně v Evropě, části Asie a Severní Ameriky.

Martina: Proč si myslíte, že by tento střet přerostl v jaderný konflikt? Všichni snad vědí, že takový konflikt by mohl být pro všechny fatální, a vlastnictví jaderných zbraní dosud ve světě udržovalo jakousi rovnováhu…

Kdyby bylo Rusko napadeno, muselo by použít jaderné zbraně, protože by se jinak neudrželo

Martin Koller: To je dáno tím, že Rusko je, co se týká počtu vojáků, třikrát až třiapůlkrát slabší než součet sil NATO a Evropské unie. Situace z hlediska letectva je ještě horší. A u námořnictva je to poměr 1:22 v neprospěch Ruska. Když se podíváme na vojenské rozpočty, tak je ruský vojenský rozpočet 15x až 20x nižší než rozpočet států NATO. K tomu je nutné přidat to, že EU je sice z velké části součástí NATO, ale jsou zde i státy takzvaného „Partnerství pro mír“, kam se řadí dokonce neutrální státy, jako je například Švédsko a Rakousko. A podmínky tohoto partnerství jsou takové, jak je definoval americký šéf štábů: rozdíl mezi členstvím v NATO a Partnerstvím pro mír musí být tenčí než list papíru. To znamená, že celá Evropa, ať už se jedná o členské státy NATO, nebo členy Partnerství pro mír, de facto prezentuje NATO, to znamená americké zájmy. Výjimkou je snad jen Srbsko a do určité míry také Švýcarsko, i když i ti se zapojují do aktivit NATO.

Martina: Když se vrátím ke své otázce, tak vy jste vlastně popisoval, že by Rusko v tomto střetu nemělo šanci, a proto by vypukl jaderný konflikt?

Martin Koller: Přesně tak, protože Rusko by se nemohlo bez použití jaderných zbraní udržet. Je to podobné jako u Severní Koreje, která by už byla dávno cílem invaze, ale protože má jaderné zbraně, tak se drží. Oproti tomu Kaddáfí neměl jaderné zbraně, a proto byl zlikvidován. To znamená, že dnes jsou jaderné zbraně téměř pojistkou existence státu. A pokud by došlo k dramatickému vývoji situace, tak by šly všechny řeči a smlouvy bokem – a jaderné zbraně budou použity. A je docela možné, že již v prvním kole.

Rusko nemá žádný zájem na vypuknutí války, protože je slabší než NATO – a také by mu to nic nepřineslo

Martina: Z toho, co jste právě řekl, by logicky vyplývalo, že Rusko by bylo blázen, kdyby mělo zájem na vypuknutí války.

Martin Koller: Rusko nemá zájem na tom, aby vypukla válka, protože je výrazně slabší než NATO, a navíc je z hlediska svých příjmů výrazně závislé na exportu energetických surovin. Rusko nevyrábí spotřební zboží, takže je pro něj skutečně alfou a omegou transport ropy, plynu a dalších surovin. V zemědělství se sice v současné době dostali tak daleko, že exportují poměrně slušná kvanta obilovin, ale nevyrábí žádné průmyslové výrobky. Jediné, co umí dobře vyrábět, jsou zbraně, a v tom jsou si podobní s Američany.

Pro Rusko by válka nepřinesla žádnou výhodu, takže oni nemají žádný důvod, žádný zájem na vzniku války, protože tím nemohou nic získat. Představa, že Rusko zaútočí na Pobaltí, je z vojenského hlediska nesmyslem – a to ze dvou důvodů. Zaprvé v Pobaltí není nic, co by Rusové mohli získat. Tyto státy jsou chudé na suroviny, nemají banky nacpané zlatem nebo diamanty, na rozdíl od Rusů, kteří to nepotřebují krást. Rusové dnes mají možná největší zásoby zlata na světě. Proč by tedy útočili na tyto pidistátečky a riskovali válku s NATO kvůli tomu, aby obsadili pás pobřeží, kde nic není?

Martina: Právě to, že jsou tyto státy členy NATO, Rusku nejspíš vadí. Viděli jsme to v Gruzii.

Martin Koller: Gruzie není členem NATO.

Martina: Rusko právě udělalo všechno proto, aby nebyla.

Martin Koller: Ono to není tak divoké, protože Gruzie se do NATO cpala díky svému prezidentovi Saakašvilimu, který neměl zdaleka tak razantní podporu u obyvatel, jak se dnes tvrdí. Je to člověk, který reprezentoval jeden klan. Gruzie je sice křesťanská země, ale je tam jiné křesťanství, než jak si ho představujeme u nás, trošku zavání islámem a Asií. Je tam kmenová vláda – a Saakašvili byl reprezentantem jednoho kmene, který ostatní kmeny nenáviděli. Mluvil jsem u nás v České republice s Gruzínci a ti na Saakašviliho zuřivě nadávali, což mě udivilo, protože jsem si myslel, jaký je to pro ně národní hrdina. V žádném případě. Saakašvili reprezentoval jednu zájmovou skupinu, kterou platili Američané, když to řekneme na rovinu. Ostatní velký zájem na spolupráci neměli a řada z nich naopak chtěla spolupracovat s Ruskem, protože Rusko je blíž – co si budeme povídat, bližší košile než kabát. Rusko sice není tak bohaté, ale je daleko lépe schopno Gruzii pomáhat v případě problémů, než Američané, kteří jsou na druhé straně oceánu.

Rusko zahájilo boj proti Gruzii ve chvíli, kdy gruzínská armáda zahájila palbu na ruské pozice

Martina: Zaregistrovala jsem ale mnoho názorů, které tvrdí, že zlom ve vztazích Západu s Ruskem započal právě ruskými operacemi vůči Gruzii, protože Abcházie chtěla spolupracovat s Ruskem a Gruzie rozhodně ne.

Martin Koller: To je ale dáno opět tím, kdo co je. Osetinci a Abcházci jsou národnostní menšiny, které kdysi Stalin a spol. věnovali Gruzii. Stejně jako později Chruščov věnoval Ukrajině Krym. Tito lidé byli vůči Gruzíncům v pozici, která se jim nelíbila, a v posledním období před vypuknutím střetu docházelo doslova k ozbrojenému teroru, možná bylo nakročeno ke genocidě. Rusko zahájilo boj ve chvíli, kdy gruzínská armáda provedla palbu na ruské pozice. To potvrdili i pozorovatelé OSN, a tak zní i výrok EU. První salvou byli zabiti pozorovatelé OBSE, konkrétně ruský major a někteří další. Takže útok zahájila Gruzie a Rusové pouze odpovídali. Samozřejmě toho pak využili a obsadili Osetii a Abcházii, což je pro ně důležité – mimo jiné proto, že v Abcházii jsou přístavy. Jinak mezi Ruskem a Gruzií žádné nepřátelské vztahy nebyly. Byly tam pouze takové tendence, jako že Gruzie chce do NATO – a Rusové byli proti, což chápu, kdo by nebyl. Protože nikdo není zvědavý, aby měl nepřítele na hranici.

Martina: Pro Rusko byla vždy klíčová hloubka obrany…

Martin Koller: To pro každého. Pro Američany je hloubkou obrany oceán a nedovedu si přestavit, jak by to v Americe vypadalo, pokud by inkasovala jaderné údery.

Martina: Pane Kollere, asi nemá smysl se teď nějak hluboce věnovat Gruzii, protože…

Martin Koller: Ještě bych to doplnil. V otázce Gruzie fungovalo Rusko v souladu se základními lidskými právy, protože chránilo malé národy před genocidou.

Martina: I když 20. dubna sestřelilo gruzínské průzkumné letadlo?

Martin Koller: A proč ne, když je to nepřítel?

Martina: Nad územím Abcházie?

Martin Koller: Podívejte, v té době již probíhala genocida, Gruzínci vyháněli Abcházce a pobíjeli je. To jsou prokázaná fakta. A pokud tam docházelo k něčemu takovému, tak proč by to neudělali? Takové letadlo obvykle dělá dvě věci: průzkum anebo pomáhá v bojové situaci. Přinejmenším provádělo průzkum pro gruzínské dělostřelectvo. A zde bych připomněl, že naše republika dodala Gruzii značný počet samohybných děl 152 mm vzor 77 Dana. A těmi tam byli pobíjeni civilní obyvatelé. A nakonec je ukořistila ruská armáda.

Martina: Popsal jste, jak vidíte roli Ruska v Gruzii, Abcházii a Jižní Osetii. Jak ji vidíte v Sýrii, protože to je nyní jablkem sváru?

Martin Koller: Co se týká Abcházie a Osetie, tak kdyby tam Rusové nebyli, proběhne tam genocida – a totéž platí pro Krym. Co se týká Sýrie, tam Rusko podpořilo spojenecký stát, kde má svou jedinou – nebo možná jednu ze dvou zahraničních základen a to na základě dlouhodobých smluv. Rusové v podstatě dlouhodobě tuto základnu nevyužívali, ale na druhé straně nelze přehlédnout fakt, že v Sýrii působila řada islámských teroristů, dokonce z Čečenska a podobně. Takže faktorů, proč se Rusové v Sýrii angažovali, je víc. Je to podpora spojeneckého režimu, boj proti teroristům, z nichž někteří pocházejí ze zájmové oblasti Ruska a okolí, a je to i otázka udržení základny.

Rusové byli do Sýrie pozváni a hájí tam legálně zvolený spojenecký režim

Martina: Tedy Rusové jsou nyní v Sýrii jediní, kteří tam mají co dělat. Jsou tam pozváni a podporují…

Martin Koller: …režim, který byl legálně zvolen, ať se to někomu líbí, nebo ne. Bašár Asad a jeho strana BAAS byli zvoleni v legálních volbách. Rád bych připomněl, že Asad vyzval veškerou opozici, aby se voleb zúčastnila. A nikdo se nezúčastnil, přestože by opozice měla možnost volit legálně a bez jakéhokoliv teroru, protože tím by se Asad shodil a volby by byly neplatné. Navíc si musíme připomenout, že převážná většina syrského obyvatelstva Asada podporuje, ať jsou to muslimové nebo křesťané i jiné náboženské skupiny. Reálně bojujících odpůrců je několik desítek tisíc, což jsou poměrně malé počty. Dále jsou tam příslušníci bývalého Islámského státu, Al-Nusry, bývalé Al-Káidy, kteří přišli přes Irák a další žoldáci placení ze zahraničí.

Je také dobré říct, že Asad dodnes neprovedl mobilizaci do armády. Bojuje s branci a dobrovolníky. Další skupinou jsou kmenové milice, které jsou ve většině případů na straně Asada a které řídil jeho bratr. Za těmito milicemi se možná táhnou nějaké zločiny, protože jsou pod poměrně nízkou kontrolou. Jsou tam také dobrovolníci z Íránu, což je velkým problémem z hlediska mezinárodních vztahů, protože je tam zcela logicky nechce Izrael. Írán reprezentuje hnutí Hizballáh, což je v zásadě teroristická organice, a co je horší, tato organizace je přímo napojena na palestinské teroristy, kteří vraždí v Izraeli, a podporuje je. Takže naprosto chápu, že Izrael je tam nechce. Nicméně kdyby došlo k ukončení války, tak by byly vytvořeny všechny předpoklady pro to, aby byl vyvinut nátlak směrem k tomu, aby Íránci ze Sýrie odešli. Tím pádem by z velké části padla i otázka spolupráce a podpory palestinských teroristů.

Martina: Pane Kollere, kde získáváte informace? Protože ať čtu nejrůznější zahraniční i české webové portály nebo papírová média, sleduji televizi a rozhlas, tak stejně nevím, jak si to přebrat.

Martin Koller: Přebírám to podle jednoduché a základní otázky, první otázky římského práva, která zní: Cui bono? – což se dá lidově říci: „Kdo z toho má prospěch?“ Přesný překlad je: „Komu dobře?“ To je velmi jednoduché. Jinak ze zahraničí dostávám několik titulů z odborných časopisů, nakupuji východní odborné časopisy, pokud se k nim dostanu. Když jedu do zahraničí, tak nakupuji odbornou literaturu. Dříve jsem ji objednával, ale dnes dovoz literatury tak příšerně podražil, že je to šílené. Některým mým kamarádům se vyplatí odbornou literaturu v zahraniční objednat a pak si pro ni doletět, což jim vyjde levněji, než když se to žene přes českou celnici. Asi by bylo dobré upozornit na to, že je neuvěřitelné, že se zde neclí kdejaký šmejd z Asie, a surově se clí a vybírá poplatek za roztrhání obalu, což je několik set korun za knížku. Jak se tedy můžeme bavit o podpoře vzdělávání a informací… A to mluvím o odborné literatuře, a ne o nějakých propagačních příručkách teroristů a kriminálníků. Kromě toho mám řadu známých, což je také důležité, z nichž někteří jsou na veřejnosti známí a jiní nikoliv. Tito lidé tvoří, jak jsme již dávno říkávali, „invisible college“ – a tato skupina, když spolupracuje a předává si informace, je na tom poměrně dobře. A vyhýbám se různým příliš oficiálním zdrojům – a proruské zdroje nečtu vůbec.

Martina: Pane Kollere, děkuji vám za váš pohled na rizika dnešního světa.

Martin Koller: Já děkuji vám za pozvání.

Diskuse

Přidat komentář
  1. Vit Homolka napsal:

    Myslenkovy obsah komentare Jiriho Hapaly ze dne 24.7.2018 mne vyprovokoval k zamysleni se nad duvodem jeho vzniku.Co generuje tu silnou touhu bez jakekoli snahy argumentace znehodnotit verejnou aktivitu toho druheho ?
    Komentar by byl v naproste pohode,pokud by pro podporu sve pozice uzil objektivni informace,se snahou o polemiku a objasneni…To co mne „provokuje“ na jeho prispevku je, v  dnesni dobe tak casto pouzivany princip „diskuse“ typu ,“Kdo nejde s nami ,jde proti nam“.
    Pouze ja( a moje strana) mam ten spravny pohled a „Jenom silenec tak od nej muze cekat objektivni nazory“(prepsana veta z  uvedeneho komentare).
    Chci se zastat p.Kocianove v jeji nelehke a myslim ze odvazne praci ,vest rozhovory se zajimavymi lidmi ,kteri se neboji vyjadrit sve nazory a  videni jejich sveta.
    Je preci pouze na mne,posluchaci, co si z jejich pohledu odnesu.Moc se mi libi nazorova svoboda a pestrost poradu .Pokud potrebujete nekoho vyssiho,moudrejsiho ,kdo vam bude predkladat ty „jedinne,spravne a objektivni“informace, bude si zvat do studia jen ty spravne lidi,tak vas tenhle porad neprestane vychylovat.
    Jeste jednou tedy „Diky pani Martino Kocianova za to co delate a za vasi silu pokracovat ve tvorbe tohoto poradu „.
    Vit Homolka

  2. Jiří Hapala napsal:

    Myslím, že jste hezky naplnili své heslo: Kupředu do minulosti. Pokud si pozvete do tohoto rádoby esotericko-ňjůejdžistického a svobodného universálního fóra osobu formátu Martina Kollera, tak si tam můžete příště pozvat Putina. Strašení blížící se atomovou válkou je pro něj pravidelnou prací: tedy roznášení strachu v zájmu Ruské federace. Rusko je zbrojní chudák, který je velmi mírumilovný a nemá zájem rozšiřovat své hranice, jen chce vyvážet své suroviny, na ničem jiném nemá zájem. (Jak se asi z „prťavého“ Kyjevského knížectví ohraničeného Dněprem stala dnešní Ruská federace? Imperiální (pro ruské trolly imperialistický) tah na branku tady vždy byl a trvá. Také jakmile k tomu má Ruská federace možnost, využívá své suroviny jako nátlak. Též si najděte otevřený dopis Kollerova známého z roku 2015: „Martine, ověřuj si informace a nelži!“ Podle médií byl tento „specialista na vojenskou a bezpečnostní analýzu“ od roku 1979 velmi aktivním spolupracovníkem komunistické vojenské kontrarozvědky. Jenom šílenec tak od něj může čekat objektivní názory. A paní Kociánová je snad už proslulá tím, že šťastně skáče na všechny podobné špeky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.