Martin Jan Stránský
Martin Jan Stránský
Lékař, vysokoškolský pedagog a vydavatel

Martin Jan Stránský: Myšlenková past současné krize z pohledu neurologa…

Všichni si kladou otázku, co se má stát v této době a v situaci, se kterou nikdo z nás žijících nemá valnou zkušenost?

Glosy

Datum: 21.9.2020

Z pohledu dějin, současné situace a lidské psychologie by si politici měli uvědomit svou roli a uklidnit veřejnost, místo aby upřednostňovali vlastní sledovanost přes opakovaně nesystematická a chaotická prohlášení, která oslabují zdravý rozum a přímo podporují společenský neklid a ekonomickou nestabilitu. Koronavirus by se neměl stát součástí politické strategie a volební mašinérie. Zodpovědní by si měli uvědomit, že v této fázi vývoje je priorita každého především vydělávat a udržet nenarušené zvyklosti – a to i s veškerým rizikem, které je se vším všudy menší, než jsou negativní dopady hromadné nezaměstnanosti, kolapsu rodin a společnosti. Neměli by usurpovat stanoviska skutečných odborníků, ale korigovat jejich vystupování tak, aby nevznikl další mediální a informační chaos.

Média by měla odstoupit od upřednostnění vlastní sledovanosti na základě neustálého používání hysterického slovníku a formulací („destruktivní“ epidemie, která „řádí mezi námi“ apod.) a měla by prezentovat méně informací s více fakty.

Lidé by měli zcela opustit sociální sítě (i kvůli tomu, že jsou obecně k ničemu), uvědomit si, že současný stav patří k přirozenému chodu nemocí a soustředit se na to, co funguje: udržování vzdálenosti a časté mytí rukou – a to především a obzvlášť u starších lidí a u lidí s postiženou imunitou, u kterých může mít každé nakažení vážnější důsledky.

Po bitvě bude každý chytřejší. I tak je třeba se zeptat, jestli drastická opatření mají pro celou společnost velký smysl, když 98 % lidí, kteří zemřou u nás na, anebo s koronavirem, jsou starší než 65 let a drtivá většina z nich má další nemoci, které tento skon urychlí, a když úmrtnost na vir stále klesá. Nemělo by větší smysl vést veškerá opatření a prevence „zezadu,“ a soustředit se na agresivní chránění náchylných a nikoliv zepředu, kde zbytečně a neefektivně se omezují všichni ostatní, o ekonomických dopadech nemluvme?

Každý život je cenný. Nejdůležitější otázkou ale bude, co současná krize, spojena s drastickým růstem digitálních technologií, udělá s vývojem a psychologií lidstva.

Koronavirus, stejně jako jiné epidemie, není nic nového. Tato krize je. Vznikla tím, že se poprvé sešli tři nové faktory najednou. Tím prvním je více než padesát let nepřerušeného blaha, což je událost, se kterou lidstvo nemá dosud zkušenost. Místo skutečných hrozeb jsme vytvořili umělý svět. To vedlo a vede k nástupu falešných priorit a kultury nárokování. Tím druhým je absolutní mediální propojenost v digitalizovaném světě. Tím třetím je, že navzdory této propojenosti se paradoxně postupně vzdalujeme jeden člověk od druhého. Nepodařilo se nám odolat „digitálnímu myšlení“ a související návykovosti a pohodlností.

Do tohoto scénáře vstoupila nemoc, která na základě vyvolaných psychologických reakcí a pocitů dokázala snížit ekonomiku do dřepu, než ji položí na kolena… Výsledkem je nevídaná a kritická změna pro celé lidstvo, která může vést k vážnému odklonu od našich evolučně daných neurologických schopností a proměnit nás do myšlenkově utlačeného stáda pod kontrolou „velkého bratra“.

Evoluční priorita našeho mozku je postavena na přímé mezilidské komunikaci: jsme nastaveni řešit problémy tváří v tvář. Nyní je ale přímá komunikace nahrazena záplavou neověřitelných zpráv, manipulativních, chaotických prohlášení z úst nejrůznějších „expertů.“ Tato smršť nás mate a potlačuje naši schopnost analyzovat problémy – a už vůbec nejsme schopni stanovit priority. Místo toho sklouzáváme do zjednodušeného myšlení „černá, nebo bílá“ a sklízíme následnou frustraci a úzkost. Fyzické oddálení jeden od druhého jen podporuje domácí výuka dětí přes počítač a tzv. „home office“.

Otázka zní: proč se tak moc věnujeme současné „krizi“, která je hluboko pod prvními místy na žebříčku umrtí? Porozumění této otázce a odpověď na ni bude tím, co určí naši budoucnost.

Diskuse

Přidat komentář
  1. Vladimír napsal:

    to pan Karel:
    Pro vás jsou evidentně „demagogickým žvástem“ jakékoli informace, které odmítáte akceptovat, jakkoli jsou podloženy fakty.
    Podívejte se na oficiální stránku MZCR – covid 19 přehled akutní situace. K dnešnímu dni 948 obětí. Stávající epidemiologická omezení – POKUD budou úspěšná, se projeví nejdříve za 14 dní, spíše za 3 týdny. Tou dobou stávající trend odhaduje cca 1500, resp 2000 mrtvých. Pokud díky mentálně nesvéprávným narcistním, mediálně aktivním jedincům odmítajícím realitu zmatená společnost nebude omezení respektovat, klidně si exponenciálu prodlužte do vánoc. Snad potom zjistíte, na jakých číslech se ocitneme. A to do tohoto modelu nezapočítávám faktor zhroucení přehlcené lékařské péče, které bude mít na svědomí zanedbání a úmrtí jinak léčitelných stavů, jako jsou infarkty, mrtvice, úrazy či zhoubné nádory, jako se to stalo v Lombardii, kde se ukazatel „smrtnost“ náhle z hodnot pod 1% vyhoupl na 3%. Nejen tamní zkušenosti zcela jasně svědčí pro účelnost okamžitého lockdownu a jeho tvrdého vymáhání. Ekonomika se i bez něj samovolně zastaví – a nezvládnutý zdravotní problém navíc znemožní její restart na velmi dlouhou dobu.

  2. Karel napsal:

    Clovece jake statisticke modely mate na mysli konkretne? Prosim ale ne demagogicke zvasty mistru Flegra ci Fergussona.
    Vzdyt na naprosto zakladnich znalostech statistiky lze zkonstatovat, ze my ani zadny smysluplny model nejsme schopni udelat. Proc? Protoze:
    1/ Do statistiky se zahrnuji osoby s podezrenim, ze by mohly byt pozitivni v testu
    2/ Testujeme pozitivitu, my ani nehledame zivy virus
    3/ Nestanovujeme diagnozu v drzive vetsine
    4/ Nepitvame v drtive vetsine
    Z takovychto nesmysluplnych dat zadne smysluplne modely proste nelze udelat.

  3. Vladimír napsal:

    To pan Petr:
    – pan doktor ve svém článku zlehčuje dopady nemoci na podkladě neověřených faktů, či dojmů z jejich svévolné interpretace a bagatelizace problému. Jím navrhovaná opatření by dle stávajících statistických modelů znamenala řádově 50 000 obětí – a jistě by se pak divil, jak by se počet mrtvých z kategorie 65+ posunul k mladším věkovým skupinám. Nechci podceňovat dnešní technologické možnosti ovládnutí veřejného mínění v informačně řízené společnosti, ani ekonomicko – sociální dopady problému. Mám ale intenzivní pocit, že si pan doktor přihřívá na této katastrofě svoji politickou polévku, čímž se mění z lékaře v politika, na úkor veřejného zdraví.

  4. Petr napsal:

    Jestli jsem dobře četl tak pan doktor nepsal nic o tom že máme být lehkomyslní a nechránit se. Varoval před vyvoláváním strachu s postranním úmyslem zvyšování sledovanosti a volebních preferencí, osobní moci atd. A že strach je stres a stres zhoršuje průběh každého onemocnění je už dnes snad mimo diskuzi. Fenomény placeba a noceba dokazují že je to především psychický stav, který vede k nemoci nebo k uzdravení…

  5. Vladimír napsal:

    to pan Jaroslav:
    – otázka zní, co znamená termín „uzdravený“. Některá data ukazují, že řada „uzdravených“ má neregistrované dlouhodobé následky – subklinické postižení plic, cévního systému, případně neurologické potíže (- u pana doktora Stránského obzvláště pozoruhodné opomenutí), navíc se dle předběžných závěrů (zatím je málo relevantních dat) zdá, že „získaná“ protilátková imunita přetrvává (POUZE!) něco málo přes 2 měsíce a v Číně, která má nejdelší zkušenost s infekcí jsou popisovány případy re – infikovaných nemocných. A to ještě není vůbec řeč o relativně staré evropské populaci, která na tuto taškařici může doplatit masivně a v krátkém časovém úseku, což přehltí chronicky poddimenzovaný „chudinský“ zdravotní systém – a pokud se nezhroutí, bude to jen za cenu olympijského osobního výkonu sestřiček a doktorů, kteří ve státních špitálech v chronickém přepracování a stressu budou na paškále, jako první. Což pana privátního neurologa pochopitelně nemusí zajímat . . . V případě nemocných jde jenom o nějaké ekonomicky obtížné staré chudáky kteří beztak mají hluboko do kapsy . . . a ti kolegové si za to ostatně mohou sami. Ti schopní a ekonomicky gramotní už měli být dávno v bezpečí privátní sféry . . . Tak nějak to pan doktor myslel?

  6. Květa Žáková napsal:

    Souhlas s panem Vladimírem

  7. Jaroslav Vladík napsal:

    Jaroslav
    Váš pohled Vám neberu (ostatně to ani nejde :)), ale porovnáváte asi nesrovnatelné. Předně je zatím poměrně málo relevantních dat a ze statistik si každý můžeme brát, co se nám líbí/hodí. Dle mých záznamů z oficiálních statistik od dubna po dnešek se neustále zvyšuje poměr „Uzdravení“ vs „Úmrtí“ (od cca 10 po dnešních takřka 50). Z tohoto pohledu je nárůst infikovaných (z drtivé většiny bezpříznakových) vlastně pozitivní zprávou, kterou asi oceňuje jen málokdo.
    Obezřetnost je jistě na místě, ale určitě ne panika a to strašení jinými pandemiemi, domnívám se.

  8. Vladimír napsal:

    – Jestli to nebude proto, že světové počty nakažených rostou geometricky, počet mrtvých se blíží milionu, nebo proto, že podobná pandemická infekce – Španělská chřipka – trvala kolem dvou let – a masivně smrtící byla až třetí vlna ve druhém roce trvání . . . s celkovou bilancí 80 milionů obětí.
    Aneb: natahovat kalhoty uprostřed brodu, či sčítat padlé, když bitva teprve začíná – připadá mi poněkud pošetilé . . .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..