Václav Cílek: Nákaza covidem ve školách

Václav Cílek: Nákaza covidem ve školách

Blíží se začátek nového školního roku a všichni by si oddychli – rodiče úplně nejvíc – kdyby děti mohli odejít do školy a půl dne byl od nich pokoj.

Glosy

Datum: 17.8.2020

Diskuse o otevření škol je snad nejvíc roztříštěná a agresivní v Americe, kde počet nakažených zůstává dlouhodobě na 50 tisících denně, ale klesá, zatímco počty mrtvých mírně stoupají. Jaká jsou čísla a jaká jsou rizika návratu do škol? Problému se hodně věnuje americký (The New York Times) i britský tisk (The Guardian), ale vesměs se odvolávají na studie publikované v metaanalýze britského lékaře A. Rolanda, v jehož práci jsou uvedené odkazy na další, někdy rozsáhlé studie.

Francouzský epidemiolog Arnaud Fontanet prováděl již v březnu výzkum v menším francouzském městě Crépy-en-Valois severovýchodně od Paříže, kde se základní a střední školy staly ohnisky nákazy. Ve středních školách bylo nakaženo 38 % studentů a 59 % zaměstnanců školy, zatímco šest základních škol vykázalo diametrálně odlišné výsledky. Příznaky covidu mělo jen 9 % žáků a 7 % učitelů. Fontanet ukázal, že dospívající mládež může vir přenášet v podobném měřítku jako dospělí lidé. Potvrzuje to i průběh nákazy v mnoha státech světa, kde průměrný věk nakažených klesá z 50 let na méně než 30.

Velká studie 65 tisíc lidí proběhla v Jižní Koreji. Ukázalo se v ní, že děti mezi 10–19 lety virus přenášejí zhruba stejně intenzivně jako dospělí, ale u dětí pod deset let je počet případů výrazně nižší. Jiná rozsáhlá, tentokrát čínská studie došla k závěru, že u menších dětí nákaza proběhla mírným nebo asymptomatickým (tj. bez symptomů – příznaků) způsobem v 94 % případů. Takové děti méně také kašlou, a proto skoro nešíří virus.

Jak se dá zajistit bezpečí ve školách? To pravděpodobně budeme koncem září vědět poměrně přesně, ale zatím se dá říct, že základní stupeň do 10 let věku dítěte přináší poměrně malé riziko, ale střední školství už rizikové je. Britové diskutují, zda by se masky neměly nosit i v třídách. V řadě asijských států je to již několik let během chřipkového období běžná záležitost. Za vhodný způsob se považují menší třídy, kde žáci sedí daleko od sebe a kde se každou půlhodinu větrá. Pokud se na škole nebo v dané lokalitě vyskytuje víc případů covidu, je nutné nosit masky i ve třídě, i když právě tento krok má mnoho oponentů.

Jinde se uvažuje o odděleném režimu pro skupiny žáků o 15–20 lidech, protože když vypukne nákaza, je možné poslat do karantény jenom tuto skupinu, a ne celou školu. Názory zdaleka nejsou jednotné, ale hodně důležité jsou místní podmínky, podle kterých je možné formovat lokální, „na míru problému šitá“ řešení. Ve Francii například pro děti do pěti let neplatí žádná pravidla.

Prameny: Roland, A. The missing link? Children and transmission of SARS-CoV-2, Don’t Forget the Bubbles, 2020. Dostupné na http://doi.org/10.31440/DFTB.25585

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..